Byl jsem serverem První zprávy hypernekorektně zlynčován. Přiznám se, že jsem celou věc chtěl řešit soudně, ale nakonec má vrozená dobrota vedla k této formě satisfakce.

V úvodu článku Jiří Bob Asher nastiňuje svůj pohled na volbu předsedy ČSSD, kdy mimo jakýkoli reálný argumentační prostor, bez jakéhokoliv vhledu do sociálnědemokratického evropského hnutí v rámci PES ohodí Bohuslava Sobotku blátem „nemodernosti“. Jako aktivista PES, tedy sociální demokrat fungující právě v evropském rozměru, jsem zděšen, jak pokřiveně jsou informováni či spíše neinformováni o našem sociálnědemokratickém hnutí autoři, jako je pan Asher, přitom mají ale tu potřebu se do sociálních demokratů navážet a nálepkovat je drze z posttotalitní České republiky.

Když srovnáme rétoriku a programatiku Bohuslava Sobotky a PES Presidenta Poul Nyrup Rasmussena, Bohuslav Sobotka je umírněnější, ale rozhodně kráčí po stejné cestě. Naopak Michal Hašek avizuje ochotu nadále demontovat či oslabovat sociální stát, avizuje jistou koaliční náklonnost k populistům, či dokonce konzervativcům. To není evropská sociálnědemokratická cesta, tím méně cesta při aktivizaci našeho hnutí proti drakonickým konzervativním škrtům a nesystémovém demontování vestavěných stabilizátorů evropského sociálního modelu.

Pravdou je, že koncept „třetí cesty“ vyhořel a nemá v sociálnědemokratickém evropském hnutí žádného dalšího koncepčního následovatele. Pan Bob Asher by si tedy mohl dát tu práci a prostudovat naše výstupy, které jsou k dohledání zejména na webových stránkách, a přestat šířit českým prostorem své nesmyslné a úsměvné teze. Je absurdní, že pan Bob z České republiky sice velmi dobře ví, že jsem dlouhodobě v západní Evropě, dokonce v srdci sociálnědemokratického hnutí, tedy ve Skandinávii, ale přesto má nutkání nás vyučovat, co je a co není aktuální směřování sociální demokracie v západní Evropě a využívat to k nějakým svým průhledným lokálním, maloměšťáckým cílům.

Nyní jsou v článku pana Boba některé nevybíravé impertinence na mou adresu. Velmi krátce. Jsem ročník 1979. Nevím, co dělal pan Bob za totality, komu sloužil či nesloužil. Nikdo z mé rodiny nebyl v KSČ, naopak v deseti letech jsem stál s matkou na Václaváku a cinkal klíči. Nikdy jsem nebyl a nebudu komunistou, ale vždy budu hájit otevřenou liberální společnost, tedy i komunisty proti zákazům a neevropskému, nedemokratickému zacházení a traktování. Jedno vím jistě, že já bych před nesvobodou a útlakem na sto procent emigroval, stejně jako jsem před plíživou normalizací emigroval z České republiky ve 21.stol.

Stejně tak Asher urazil i mé přátele. Patří mezi ně i Philipp Janýr, syn Přemysla Janýra, který v roce 1968 opětovně zakládal sociální demokracii a po okupaci musel uprchnout do Rakouska. V boji s normalizací a totalitou setrval i za hranicemi a po roce 1989 byl prvním, kdo otevíral Lidový dům. Mimochodem, právě rakouský sociální demokrat Philipp Janýr je autorem toho loga, které pan Bob přiřkl ve svém článku mé maličkosti.