Němečtí poslanci žádají plnit rozvojové závazky i v době krize

Redakce DR

Zástupci všech pěti frakcí v německém Bundestagu vytvořili skupinu, jež chce garantovat, že se národní příspěvek na rozvojovou spolupráci nesníží ani v hospodářsky nejistém čase. V české politice zatím podobná angažovanost chybí.

„Ano rozvojovému konceptu, splňme slib 0,7 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou spolupráci do roku 2015.“ Toto si vzala minulý týden za cíl skupina německých poslanců ze všech pěti frakcí zastoupených v Bundestagu. Chtějí dosáhnout celoparlamentního konsensu, který by vedl k naplnění rozvojového závazku Spolkové republiky Německo až na roční příspěvek 1,2 miliardy eur. Dosavadní postup vlád vnímají jako naprosto nedostatečný a odmítají zdůvodňovat krizí další stagnaci. Uvádí příklad Velké Británie, která se i přes krizi rozhodla dosáhnout 0,7 procenta HND již do roku 2015.

Poslanci čerpají inspiraci z celosvětové kampaně Globální výzva k akcím proti chudobě, jejíž součástí je i její česká podoba Česko proti chudobě. Kampaň je zaměřena na podporu programů k potírání chudoby a prosazování mezinárodních závazků na pomoc nejchudším. Kampaň má širokou světovou podporu, přidali se k ní mimo mnoha jiných i Antonio Banderas, Salma Hayeková, v Čechách například Václav Bělohradský nebo Táňa Fischerová.

×
Diskuse
JM
March 2, 2011 v 1.05
Asi si myslí, že peníze se domácímu obyvatelstvu nehodí více
Asi si myslí, že peníze se ty domácímu obyvatelstvu nehodí více. Osobně si myslím, že zahraniční pomoc by měla být zaležitostí soukromých iniciativ a každý z těch, kteří ji považují za důležitou, by měl přispět sám za sebe, ne k tomu zavazovat ostatní občany, kteří by raději své peníze věnovali na něco podle jejich mínění užitečnějšího. Zvláště když si vezeme, jak je aktivita státu nákladná a provázaná, jak Pehe tvrdí u článku o způsobu výběru státem schválených penzijních fondů, s korupcí.
SH
March 4, 2011 v 10.09
Jednoduchá rovnice.
Každý, kdo pléduje pro vývoz zbraní, by měl dostat za povinnost poskytnout desetkrát vyšší pomoc v rámci ZRS. Neoliberálně sobecké názory starej se každý jen o sebe, patří už do minulosti. A na konec realisticky pragmatické. Bohatí ať raději dávají, co mohou, než aby jim chudí nakonec vzali, kolik potřebují.