Vládní koalice připravuje zákon, který by jednadvacet let po pádu komunistického režimu každý měsíc odebíral část důchodů či výsluh komunistickým funkcionářům a členům Státní bezpečnosti a takto získané peníze by přidal účastníkům protikomunistického odboje. V úterním vydání o tom informují deníky Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes a také ČTK.

„Chceme, aby trýznitelé, kteří byli aktivními funkcionáři KSČ, členové Státní bezpečnosti a další byli potrestáni za to, že činili příkoří druhým. Řešíme způsob, jak je finančně potrestat. Může to být třeba doživotní srážková daň," uvedl předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Peníze by podle něj šly do fondu, odkud by je čerpali účastníci protikomunistického odboje, píše MfDnes.

„Je to výborná myšlenka, podpoříme jakékoli legislativně průchodné řešení," říká Radek John, předseda Věcí veřejných. Návrh podle MfDnes podporuje i místopředseda ODS a někdejší disident Alexandr Vondra.

Naopak signatářka Charty 77 Anna Šabatová v rozhovoru pro Deník Referendum vyslovila proti zveřejněnému návrhu vážné výhrady. Návrh zákona je podle ní nepřijatelný, a to hned z několika důvodů. Šabatová považuje za absurdní přijímat revoluční opatření jednadvacet let po revoluci a upozorňuje, že tento nápad zcela pomíjí princip zákazu retroaktivity.

Na porušení principu retroaktivity upozornil Deník Referendum také politolog Lukáš Jelínek, autor předmluvy knihy Nepoddajní, pojednávající o brněnských disidentech. Podle něj není možné uvalit na důchod dodatečnou daň. Jelínek považuje návrh zákona na odebírání části penzí za pokračování lustračního zákona jinými prostředky.

„Jelikož jsou ti, na něž se vztahoval lustrační zákon, už v důchodu a jejich postižení je tedy poněkud vyčichlé, chce je koalice dohnat jinou formou postihu,“ myslí si Jelínek. Považuje návrh za účelovou hru vládní koalice, k čemuž říká: „Nejde jim o odškodnění, takový návrh už padl a byl koalicí odmítnut, je to snaha odvést pozornost veřejnosti od jiných věcí.“ Jelínek také upozorňuje, že ne každý z případně postižených má vysoký důchod.

Anna Šabatová považuje za nebezpečné trestat někoho odnětím části důchodu. „Zneužívat systém sociálního zabezpečení, který má úplně jinou funkci, k potrestání odporuje ideji právního státu. Systém sociálního zabezpečení je pojistný systém, který slouží zabezpečení lidí ve stáří,“ řekla Deníku Referendum s tím, že nízké důchody mají hlavně ti, kteří působili v disentu a vzhledem k postihům nebo rodinné situaci málo vydělávali. Nad tím je podle ní třeba se zamyslet a hledat způsoby, jak pomoci. Upozornila, že političtí vězni mají už důchody navýšeny.

„Členové komise by měli sestavit seznam disidentů podle jejich zásluh. Ti by si potom podle pořadí na seznamu vybírali své sponzory,“ okomentoval v nadsázce vládní návrh Karel Satoria, porevoluční generální vikář v Brně a někdejší disident.

Poslanci měli možnost pomoci lidem, kteří přišli z politických důvodů o zaměstnání, už v roce 2010. Zástupce ČSSD Robin Böhnisch tehdy spolu s Mirkem Topolánkem a Petrem Wolfem předložil návrh zákona o kompenzaci za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948-1989. Jimi navrhovaný kompenzační příspěvek parlament v dubnu 2010 ve třetím čtení neschválil. Hlasování se zdrželi poslanci ODS, komunisté a kromě Kateřiny Jacques také zelení. Lidovci s výjimkou Libora Ambrozka a sociální demokraté hlasovali pro. K přijetí zákona chybělo sedm hlasů.

Proti současnému plánu vládní koalice snížit důchody bývalým funkcionářům Komunistické strany Československa (KSČ) a zaměstnancům někdejší Státní bezpečnosti (StB) se staví logicky také současní komunisté. Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika je myšlenka z „kategorie hloupých nápadů".

„Před ústavou jsou si všichni občané rovni bez ohledu na svoji minulost. Příště by se mohli rozhodnout, že sníží důchody holohlavým nebo vousatým," řekl ČTK Kováčik.