Bezpečnostní rada státu zmapuje situaci nemocnic

ČTK, Vratislav Dostál

Bezpečnostní rada státu zmapuje v úterý na společném zasedání s hejtmany počty výpovědí nemocničních lékařů a situaci v krajích. Některé kraje už ale řeší, jak zajistí zdravotní péči, pokud doktoři dodrží své hrozby a v březnu nepřijdou do práce.

Bezpečnostní rada státu zmapuje v úterý na společném zasedání s hejtmany počty výpovědí nemocničních lékařů a situaci v krajích. Měla by se zabývat zajištěním péče v krajích po 1. březnu, kdy má v rámci odborářské protestní akce odejít 3800 lékařů. Pozván je i ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

Heger zřejmě bude informovat o tom, že od března zvýší lékařům plat o pět až osm tisíc korun podle kvalifikace a praxe. Příští rok by měli mít až šedesát tisíc se zákonným počtem přesčasů. V současnosti mají zhruba 48 tisíc, ale s nadmírou přesčasů.

Heger dal ve čtvrtek nabídku na web a nechává na každém lékaři, zda výpověď stáhne. Dal jim na to týden, pak začne s přípravou krizových scénářů. Lékařské odbory jsou podle člena vedení Miloše Volemana ochotny jednat s politiky, jak zabránit masovému odchodu lékařů. Zatím ale nabídku k jednání nedostaly. Pokud bude podmíněna ultimáty, že lékaři musejí stáhnout výpovědi, je pro odbory nepřijatelná, uvedl Voleman pro ČTK.

„Výpovědi stáhneme až ve chvíli, kdy bude dohoda, že naše požadavky budou splněny. Je to jediná zbraň, kterou máme v ruce," doplnil Voleman. Spoléhá na to, že hejtmanům se podaří na jednání Bezpečnostní rady přesvědčit premiéra Petra Nečase i přítomné ministry, že hledání krizových plánů a vyhlašování krizových stavů není správná cesta. „Když se budeme bavit jen o penězích, bude to dražší než doktorům ustoupit," řekl Voleman.

Vláda řeší problém ohrožení zdravotní péče poprvé. Krizové plány má pro případ povodní, ne pro hromadný odchod lékařů. Plán by mohl zahrnout zajištění akutní péče, výpomoc fakultních nemocnic v krajích, kde budou rozsáhlejší výpadky. Možné je slučování oddělení i celých nemocnic a převoz pacientů do regionů se zajištěnou péčí.

Předseda sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný z ODS očekává, že schůzka s hejtmany bude informativní. Problém podle něho může nastat, když se vyřadí třeba celé porodnictví v jednom regionu.

„Potom budeme muset povolat náhradní lékaře, zejména z privátního sektoru, aby sloužili, soustředit péči podle akutnosti případů. Mohou přijít v potaz i plány pro případ války, to se bude řešit během čtrnácti dnů," uvedl Šťastný.

Podle Hegera nevzejde zřejmě z jednání Bezpečnostní rady konkrétní rozhodnutí. „Zmapuje situaci a udělá inventuru povinností," řekl. Heger věří, že lékaři výpovědi stáhnou. Voleman to nicméně zatím nepřipouští.

Kraje se na odchody lékařů už chystají

×