Bezpečnostní rada státu zmapuje v úterý na společném zasedání s hejtmany počty výpovědí nemocničních lékařů a situaci v krajích. Měla by se zabývat zajištěním péče v krajích po 1. březnu, kdy má v rámci odborářské protestní akce odejít 3800 lékařů. Pozván je i ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

Heger zřejmě bude informovat o tom, že od března zvýší lékařům plat o pět až osm tisíc korun podle kvalifikace a praxe. Příští rok by měli mít až šedesát tisíc se zákonným počtem přesčasů. V současnosti mají zhruba 48 tisíc, ale s nadmírou přesčasů.

Heger dal ve čtvrtek nabídku na web a nechává na každém lékaři, zda výpověď stáhne. Dal jim na to týden, pak začne s přípravou krizových scénářů. Lékařské odbory jsou podle člena vedení Miloše Volemana ochotny jednat s politiky, jak zabránit masovému odchodu lékařů. Zatím ale nabídku k jednání nedostaly. Pokud bude podmíněna ultimáty, že lékaři musejí stáhnout výpovědi, je pro odbory nepřijatelná, uvedl Voleman pro ČTK.

„Výpovědi stáhneme až ve chvíli, kdy bude dohoda, že naše požadavky budou splněny. Je to jediná zbraň, kterou máme v ruce," doplnil Voleman. Spoléhá na to, že hejtmanům se podaří na jednání Bezpečnostní rady přesvědčit premiéra Petra Nečase i přítomné ministry, že hledání krizových plánů a vyhlašování krizových stavů není správná cesta. „Když se budeme bavit jen o penězích, bude to dražší než doktorům ustoupit," řekl Voleman.

Vláda řeší problém ohrožení zdravotní péče poprvé. Krizové plány má pro případ povodní, ne pro hromadný odchod lékařů. Plán by mohl zahrnout zajištění akutní péče, výpomoc fakultních nemocnic v krajích, kde budou rozsáhlejší výpadky. Možné je slučování oddělení i celých nemocnic a převoz pacientů do regionů se zajištěnou péčí.

Předseda sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný z ODS očekává, že schůzka s hejtmany bude informativní. Problém podle něho může nastat, když se vyřadí třeba celé porodnictví v jednom regionu.

„Potom budeme muset povolat náhradní lékaře, zejména z privátního sektoru, aby sloužili, soustředit péči podle akutnosti případů. Mohou přijít v potaz i plány pro případ války, to se bude řešit během čtrnácti dnů," uvedl Šťastný.

Podle Hegera nevzejde zřejmě z jednání Bezpečnostní rady konkrétní rozhodnutí. „Zmapuje situaci a udělá inventuru povinností," řekl. Heger věří, že lékaři výpovědi stáhnou. Voleman to nicméně zatím nepřipouští.

Kraje se na odchody lékařů už chystají

Některé kraje a nemocnice se tak už začaly chystat na případný odchod lékařů. Řeší, jak by zajistily péči o nemocné, kdyby doktoři dodrželi své hrozby a 1. března už nepřišli do práce. Někde ale lékaři své výpovědi začali stahovat.

V odborářské protestní akci Děkujeme, odcházíme podalo výpověď asi 3800 z 20 tisíc nemocničních lékařů. Žádali vyšší plat a měli i další požadavky. Kvůli jejich odchodu by na mnoha místech mohla být ohrožena péče.

Ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni (FN) Jaroslava Kunová proto dopisem lékařům nabídla peníze, které původně žádali. Mohli by tak dostat měsíčně osm až dvanáct tisíc korun navíc. Za to ale musí okamžitě stáhnout své výpovědi.

„Pokud lékaři výpovědi nestáhnou, nedostanou peníze ani ti, kteří odejít nechtějí, musí se solidárně dohodnout," uvedla ředitelka. Plzeňské lékařské odbory v úterý návrh posoudí. Šéf tamních odborářů Štěpán Bejvančický označil nabídku za vstřícnou.

V plzeňské fakultní nemocnici podalo výpověď osm procent doktorů, v krajských nemocnicích to byla třetina. Kunová dnes se šéfy dalších zdravotnických zařízení, pojišťoven, záchrannou službou a dalšími subjekty podepsala memorandum o zajištění péče v kraji po 1. březnu.

Na krizovou situaci se začaly chystat i další kraje. Na Vysočině se má sejít krajská bezpečnostní rada. Nemocnice začnou postupně přijímat opatření. Už nyní plánují, že pokud by se odbory s ministrem nedohodly a protestní akci neukončily, přestanou od pondělí 14. února přijímat pacienty na plánované operace.

Primáři budou také vybírat nemocné, které je možné poslat do domácího ošetření. Podle hejtmana Jiřího Běhounka z ČSSD se přesně stanoví ta nemocniční pracoviště, která budou v provozu. Záchranná služba na Vysočině má plán na posílení posádek a operačního střediska. V každé nemocnici pak má vzniknout tísňová linka.

Na Vysočině chce z nemocnic odejít 56 procent z 636 lékařů. Čtyři z pěti nemocnic by tak nebyly schopny zajistit akutní péči. Výjimkou je nemocnice v Pelhřimově. Ta by však pro celý kraj fungovat nezvládla. Ředitelé nemocnic potvrdili, že pokud lékaři výpovědi stáhnou, přijmou všechny bez problémů zpět.

Sociálnědemokratický liberecký hejtman Stanislav Eichler dnes naopak uvedl, že jeho kraj nemůže lékařům návrat na jejich původní místa garantovat. Nemocnice už začaly totiž hledat náhradu.

V Libereckém kraji je osm nemocnic se zhruba 800 lékaři. Jen ve třech se doktoři aktivně k akci Děkujeme, odcházíme přihlásili. Dvě krajské nemocnice v Liberci a České Lípě a městskou nemocnici v Jablonci nad Nisou chce na konci února opustit 98 lékařů. Ještě na začátku letošního roku jich bylo 116, část z nich ale v lednu a únoru výpovědi stáhla.

Podobně je tomu i v Krajské zdravotní (KZ), pod kterou spadají krajské nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově. Původně tu chtělo odejít 111 z 820 lékařů, tedy téměř čtrnáct procent. Předseda představenstva KZ Petr Benda řekl, že nyní počet výpovědí klesl na deset procent. Očekává, že se číslo ještě sníží.

Akutní péči o pacienty z jiných nemocnic odmítla případně převzít víc než polovina lékařů z brněnského Masarykova onkologického ústavu. Podle nich na to není jejich ústav jako superspecializované pracoviště vybaven. Prohlášení podepsalo 99 ze 170 tamních lékařů. V dokumentu také odmítli nastoupit do jiných nemocnic do služeb.

Z nemocnic na jihu Moravy chce k dnešku odejít 527 lékařů z 2888, tedy osmnáct procent. Když tak učiní, nastoupí v březnu krizový režim. Počet lůžek se sníží z asi 9000 o 1210, což odpovídá třinácti procentům.

Redukce bude znamenat hlavně odklady plánovaných operací. V části nemocnic se uzavřou některá oddělení, řekl v pondělí novinářům hejtman a předseda bezpečnostní rady Michal Hašek z ČSSD.

Sociálnědemokratický radní Oldřich Ryšavý připustil, že zatímco čísla nejsou dramatická, se strukturou odcházejících lékařů je to horší. Nejcitelněji by mělo ubýt anesteziologů.

Podle Haška však žádná z nemocnic není na zavření. Třeba na jihovýchodě kraje si však nejspíš budou muset vypomáhat a lékaře „půjčovat", aby zajistily provoz na vybraných odděleních. „Ale tato věc je podmíněna souhlasem lékaře," řekl Ryšavý.

Podle ředitele Nemocnice Milosrdných bratří Josefa Drbala budou ale nemocnice držet jen tu péči, na niž budou mít dostatek kvalifikovaného personálu. „Preferujeme kvalitu, nechceme provozovat žádnou péči, která by neodpovídala parametrům," uvedl.

Kam se s kterou nemocí obrátit a kde mají aktuálně volno, zjistí lidé později z krizových linek. Budou je provozovat krajský úřad i zdravotnická záchranná služba. Data mají být dostupná i na krajském webu.

Hašek zdůraznil, že informace o dostupnosti zdravotní péče musí sdílet celá země napříč kraji. Počítá s tím, že jihomoravské nemocnice mohou vyhledat obyvatelé sousedních krajů, pokud tam situace bude horší.

Lidé z Třebíčska tak možná budou dojíždět do Znojma, lidé ze Zlínského kraje do nemocnic na Hodonínsku, případně do Břeclavi.