Až po mnohahodinovém úterním jednání se zástupci lékařských odborových organizací v Praze shodli na podpoře návrhu dohody, kterou jejich předseda Engel předložil v pondělí ministru Hegerovi. Mnozí odboráři však Engelovi stále vyčítají přílišnou smířlivost.
Lékařští odboráři z celé republiky se v úterý snažili shodnout, jak reagovat na poslední vývoj jednání s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v otázce navýšení platů a souvisejícího sporu. Po mnohahodinové diskusi se nakonec postavili za dohodu, kterou v pondělí jejich vedení předložilo ministrovi zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09).
„Strašně jsme slevili z našich požadavků a řadě lidí se to nelíbilo. Už nelze dál ustoupit, kvůli tomu jsme výpovědi nedávali," řekla po jednání novinářům místopředsedkyně Lékařského odborového klubu Jana Vedralová. „Podpořili jsme k vyjednávání stávající dohodu jako nepodkročitelné minimum. Z toho už nikdo z nás nemůže slevit ani písmenko, ani píď,“ dodala Vedralová.
Předseda Lékařského odborového klubu — Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel novinářům řekl, že mnozí lékaři požadovali v tlaku přitvrdit a vyčítají mu, že jeho návrh dohody s ministrem Hegerem je příliš smířlivý. Během odpoledne nebylo dlouho jasné, zda odboráři budou schopni k nějakému společnému stanovisku vůbec dospět.
Engel s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem předložili v pondělí ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) návrh dohody, která by zajistila, že dvě miliardy korun, jež slíbil Heger nemocnicím, budou rozděleny mezi lékaře. Žádali také záruky ministra, že každý z lékařů ve výpovědi, který se bude chtít vrátit, bude znovu přijat. Pondělní návrhy jsou podle úterních Engelových slov tím nejměkčím, co na setkání padlo. „Máme veliký problém dobrat se konsenzu, tak bouřlivé jednání jsem ještě nezažil,“ uvedl v úterý odpoledne Engel.
Heger však přijetí odcházejících doktorů nemůže nemocnicím nařídit a nemůže ani ředitelům nakázat, že peníze navíc mají dát pouze lékařům.
Smlouvu navrženou odbory Heger zpochybnil, má podle něj „ultimativní charakter" a klade si „téměř vazalské podmínky". Hegera v úterý podpořil i předseda jeho strany TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj nabídl Heger lékařům maximum, další požadavky jsou mimo aktuální rozpočtové a politické možnosti. Schwarzenberg vyzval lékaře k odpovědnosti.
Heger má také podporu premiéra Petra Nečase (ODS), který opakovaně říká, že není možné vzít peníze na platy ze státního rozpočtu. Pokud Heger našel peníze v systému zdravotního pojištění, měly by podle premiéra jít na platy všech zdravotníků, ne pouze lékařů. Česká asociace sester požaduje peníze také pro sestry, k výzvě odborů podávat výpovědi se nepřipojila, aby prý dál nezhoršovala rozbouřenou situaci. Do opozice vůči ČAS se postavila petiční akcí skupina „Jsem zdravotní sestra a podporuji akci Děkujeme, odcházíme“, která platy zvyšovat v tuto chvíli nechce.
Další jednání mezi ministrem a lékařskými odbory se má uskutečnit ve čtvrtek.
V odborové akci Děkujeme, odcházíme dalo výpověď 3 800 nemocničních lékařů, zhruba každý pátý. Další stovky vypovídají dohody o přesčasech, takže jsou ohroženy i pohotovostní služby nemocnic. Odbory žádaly růst mezd na 1,5 až trojnásobek průměrného platu podle kvalifikace a praxe, chtěly také některé systémové změny.
Předá-li zaměstnanec výpověď zaměstnavateli, jde o individuální a tedy ryze soukromý, ba dokonce jednostranný právní akt, v pracovně právním vztahu. Nemusí být zdůvodňován. Takže zaměstnavatel ani neví, proč zaměstnanec chce odejít a ani jej to nezajímá. Kolektivistické výpovědi jsou nátlakem, který v každém případě odporuje našemu právnímu řádu. Jde-li navíc o povolání zajišťující bezpečnost obyvatel, v tomto případě zdravotní, je toto skupinové chování ohrožením bezpečnosti obyvatel, což je napováženou.
Tvrzení, že lékařům jde o reformu, mne nechává chladným. Za celou polistopadovou dobu byli ministry zdravotnictví lékaři a většinou ještě k tomu nemocniční. Že se za tak dlouhou dobu nebyli schopni dohodnout na potřebné změně ku prospěchu společnosti lidé s tím nejvyšším vzděláním v zemi, není moc dobrou vizitkou demokratizace naší společnosti. Co potom můžeme očekávat od lidí podstatně méně fundovaných?!
lékaři s vlastní praxí podobně jako soukromé nemocnice si zpravidla vybírají pacienty podle finanční výhodnosti. Praktičtí lékaři proto (za přiměřenou odměnu) posílají pacienty s "výhodnými" diagnózami do soukromých zařízení, ty ostatní pak do veřejných. Budeme-li tedy posuzovat zdravotnictví výlučně podle "ekonomických" ukazatelů, vždy nám to soukromé vyjde jako "úspěšnější".
A o to koneckonců privatizátorům zdravotnictví jde.
Jejich konání je protiústavní.