Server WikiLeaks ve čtvrtek zveřejnil další díl původně tajných amerických diplomatických depeší, tentokrát z afrických velvyslanectví. Největší mediální pozornost upoutal dokument, podle kterého ropná společnost Shell nasadila do všech nigerijských ministerstev své lidi, což jí údajně umožňuje přístup k veškerým vládním informacím ohledně těžby ropy v deltě řeky Niger.

Nejvýše postavená zaměstnankyně nadnárodního koncernu v Nigérii Ann Pickardová to řekla americkým diplomatům na ambasádě v Abudži 20. října 2009. Prohlásila také, že nigerijská vláda již zapomněla na rozsah proniknutí Shellu, a neví tak, co všechno ropný koncern zjistil o jejích záměrech.

Prvotním důvodem setkání zástupkyně britsko-holandského ropného koncernu a amerických diplomatů byla ale výměna informací ohledně militantních skupin operujících v deltě řeky Niger. Pickardová předala Američanům jména politiků, kteří jsou na ozbrojené skupiny pravděpodobně napojeni a na oplátku chtěla vědět, zda se ozbrojencům nepodařilo získat protiletadlové střely.

Podle ekologických aktivistů dokazuje uniklý materiál propojení Shellu s nigerijskými politiky v zemi, kde i přes miliardy dolarů z těžby ropy žije více než sedmdesát procent lidí pod hranicí chudoby.

Viceprezidentka Shellu pro oblast Subsaharské Afriky Pickardová byla ale podle amerických zdrojů na informace spíše skoupá a měla podezření, že americká vláda je „děravá“ a její informace by mohly uniknout.

Nigérie je největším producentem ropy v Africe a osmým největším exportérem suroviny na světě. Přestože nedávná zpráva OSN Shell z velké části zbavila zodpovědnosti za ekologické následky těžby v Nigérii, kritici společnosti ji stále považují za hlavního původce znečištění a ekologických škod v regionu.

Pickardová americkým diplomatům popsala, jak síť ropného koncernu na nigerijských ministerstvech pracuje na příkladu udělení těžebních povolenek čínským společnostem. Přestože ministr pro ropné zdroje Odein Adžumogobia podobné dohady popřel, Pickardová Američanům potvrdila, že Shell získal dopisy s Čínou a Ruskem, které možnosti těžby v deltě Nigeru rozepisují.

Nebezpečí nepokojů v Keni

Další depeše, zveřejněné ve čtvrtek serverem WikiLeaks, odhalují obavy amerických diplomatů z vypuknutí násilných nepokojů v Keni, pokud se nezlepší rozbujnělá korupce ve státní správě. V dokumentu se uvádí, že by násilnosti mohly být ještě vážnější než po volbách v roce 2008, při kterých zemřelo na patnáct set lidí.

„Přestože byly učiněny některé pozitivní reformy, stará garda s rozvinutou kulturou beztrestnosti pokračuje v odolávání základním změnám,“ napsal americký velvyslanec v Keni Michael Ranneberger. Tato kultura zde existuje již od získání nezávislosti a její součástí je prezident Mwai Kibaki, ministerský předseda Raila Odinga a většina členů vlády a vedení politických stran, dodal Ranneberger.

Další dokumenty ukazují, že Spojené státy žádaly Ugandu, aby jim dala vědět, zda se její armáda chystá vykonat nějaké válečné zločiny založené na informacích amerických tajných služeb, ale neudělala nic pro to, aby jim zabránila.

Americká vláda podporovala současný režim v Ugandě v boji proti povstalecké skupině Josepha Konyho a žádala, aby žádná část její pomoci (ať již ve formě zbraní nebo informací) nebyla využita v rozporu s válečným právem.

Jedna z depeší, citovaná deníkem Guardian, také popisuje situaci v Eritreji. Prezidenta Isaiase Afwerkiho v ní americký velvyslanec označuje za „nezlomného diktátora“, jehož režim je „jeden výstřel od imploze“.

Assange stále ve vazbě

Poslední odhalení diplomatických dokumentů přicházejí ve stejnou dobu, kdy se hackeři podporující WikiLeaks rozhodli učinit koordinovaný útok distribuovaného odmítnutí služby (DDOS) proti společnostem, které se k serveru obrátily zády.

Ve středu tak nebyly po několik hodin dostupné internetové stránky poskytovatele peněžních služeb MasterCard, PayPal a Visa a útokům musela čelit i švýcarská banka PostFinance. Všechny společnosti v posledních dnech odmítly převádět darované finance na provoz WikiLeaks, případně zrušily účet zakladatele serveru Juliana Assange.