Julian Assange zůstane ve vazební věznici nejméně do 14. prosince. Rozhodl o tom městský soud v londýnské části Westminster, který v závěru úterního slyšení odmítl propustit zakladatele a šéfredaktora serveru WikiLeaks na kauci. Podle agenturních zpráv nepomohla ani skutečnost, že se za Assangovu kauci zaručili na místě slavný australský novinář John Pilger, režisér Ken Loach nebo Jemima Khanová, známá filantropka a živoucí symbol současné londýnské honorace.

Během brzkého odpoledne vyšlo též najevo, že Assange nebyl policií zadržen v povšechném slova smyslu, ale že přišel sám nabídnout svědectví. Dle BBC se tak stalo poté, co Scotland Yard v noci kontaktoval Assangova právníka.

De facto zadržení proběhlo přímo na policejní stanici, a to na základě evropského zatykače, který na nyní světoznámou postavu vydalo Švédsko. Tam se měl Assange před časem dopustit celkem čtyř přečinů: jedné soulože se spící ženou, jedné soulože pod pohrůžkou násilí a dalších dvou menších sexuálních deliktů, jež měly nejspíše souviset s odmítnutím použít kondom.

Zakladatel WikiLeaks a jeho právníci soustavně uvádějí, že zadržený žádný zločin nespáchal, a naznačují, že je zatykač motivovaný politicky. Mluvčí WikiLeaks pak v reakci na zatčení prohlásil, že jde o útok na svobodu médií.

Na publicistických webech Counterpunch a Firedoglake, kde publikují zejména stoupenci britské a americké liberální levice, se během úterý objevily informace, že jedna z domnělých Assangových obětí pracovala pro organizace blízké CIA. Na stejných stránkách však byly jen o několik dní dříve zveřejněny i domněnky, že je nastrčenou figurou americké rozvědky sám Assange.

V souladu s britským i evropským právem by měl westminsterský soud v příštím týdnu znovu Assangův případ zhodnotit a rozhodnout o jeho eventuálním vydání. Julian Assange ovšem již při úterním slyšení prohlásil, že se proti tomuto postupu odvolá. Podle reportérů BBC se tím celý proces protáhne, a Assange tak může v britském vězení strávit i několik měsíců.

Australská premiérka Julia Gilardová odmítla za svou zemi, které je Assange de jure občanem, zadrženému pomoci.

WikiLeaks chrlí dále

WikiLeaks mezitím pokračují v publikaci dalších kusů ze čtvrtmilionového balíku depeší amerických diplomatů, které si z armádního webu stáhl a poté vynesl mladý analytik Bradley Manning.

„WikiLeaks jsou plně v provozu. Pokračujeme jako doposud. Vývoj v případu Juliana Assange nijak neovlivní publikaci nových dokumentů, jež byla plánována na dnešek a další dny,“ řekl Assangův spolupracovník Kristinn Hrafnsson agentuře Reuters.

Assangovo zatčení vyvolalo obavy poté, co jeho právník v pondělí uvedl, že v případě Assangova zabití nebo odsouzení jsou desetitisíce „příznivců svobody slova na internetu“ připraveny vypustit „jadernou bombu“ v podobě všech neupravených tajných dokumentů americké vlády. Ty obsahují i jména špionů a informátorů.

Zakladatel WikiLeaks sám označil distribuci neupravených dokumentů za svoji pojistku. Soubor s dokumenty byl odeslán desetitisícům hackerů a bojovníků za transparentní vlády a je zašifrován 256místným kódem. Podle expertů, citovaných deníkem Sunday Times, je kód tak silný, že by jej bez šifrovacího klíče nerozluštily ani superpočítače americké armády.

Útoky, naschvály, hrozby

WikiLeaks a případ Assange se mezitím staly hlavním tématem světových masmédií. Jen během úterka přinesly agentury několik zpráv o hackerských útocích na příslušný server, švýcarská banka PostFinance zablokovala účty a společnosti Visa a MasterCard přestaly oficiálně zprostředkovávat WikiLeaks převod darů. Poskytovatel internetového bankovnictví PayPal zrušil Assangovi účet již o víkendu, za což byl napaden zase jinou skupinou hackerů, která Assange podporuje.

Zakladateli WikiLeaks bylo v minulých dnech též několikrát vyhrožováno smrtí, a to i od prominentních politiků.

Jedna z výhrůžek přišla od Toma Flanagana, bývalého vedoucího kampaně kanadského ministerského předsedy Stephena Harpera, který minulý týden v rozhovoru prohlásil, že Assange by měl být zavražděn, případně „odstraněn za pomoci bezpilotního letounu nebo něčeho podobného". Za svoje výroky se ale později omluvil.

Pro Assangeho popravu se nicméně vyslovily i známé osobnosti americké krajní pravice — bývalá guvernérka státu Aljaška Sarah Palinová či někdejší prezidentský kandidát Mike Huckabee. Assange je australským, nikoliv americkým občanem, a USA ani o jeho vydání doposud nepožádaly. Podle vyjádření zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se ale shromažďují právní podklady, na jejichž základě tak bude možné „eventuálně učinit".

A obsah?

O váhu samotného obsahu depeší, jež WikiLeaks zveřejňují, se vedou mezi analytiky po celém světě spory. Dle jednoho tábora jde vcelku o nijak objevné komentáře diplomatů, do nichž se promítají osobní názory a které často hraničí s drby; dle jiné skupiny jde ale o důležitý příspěvek k porozumění americké zahraniční politice. Podle dalšího názorového proudu se zase jedná o průlom ve fungování politiky jako takové, a někteří z analytiků dokonce prorokují, že materiály z WikiLeaks zahájí mediální revoluci.

Faktem zůstává, že dosud zveřejněné depeše alespoň symbolicky poškodily obraz většiny mocností, možná s výjimkou Izraele, protože dopisy amerických diplomatů z ambasád na Blízkém východě v mnohém potvrzují oficiální šířené obavy telavivských politiků.

Tato skutečnost vedla až ke vzniku několika konspiračních teorií, dle nichž je Assange jen loutkou, případně vědomým spolupracovníkem izraelského Institutu pro výzvědné a tajné operace, tj. Mosadu.

Další informace:

The Guardian WikiLeaks US embassy cables: live updates

BBC News Wikileaks founder Julian Assange refused bail

Reuters WikiLeaks founder Assange refused bail by UK court