Assange zůstane ve vazbě nejméně týden

Petr Jedlička

Londýnský soud nepřiznal zadrženému zakladateli WikiLeaks právo na kauci a uvalil na něj vazbu. Bude v ní nejméně do 14. prosince. Serveru samotnému mezitím vypověděly služby další společnosti. O hodnotě obsahu zveřejněných depeší se přitom stále vedou spory.

Julian Assange zůstane ve vazební věznici nejméně do 14. prosince. Rozhodl o tom městský soud v londýnské části Westminster, který v závěru úterního slyšení odmítl propustit zakladatele a šéfredaktora serveru WikiLeaks na kauci. Podle agenturních zpráv nepomohla ani skutečnost, že se za Assangovu kauci zaručili na místě slavný australský novinář John Pilger, režisér Ken Loach nebo Jemima Khanová, známá filantropka a živoucí symbol současné londýnské honorace.

Během brzkého odpoledne vyšlo též najevo, že Assange nebyl policií zadržen v povšechném slova smyslu, ale že přišel sám nabídnout svědectví. Dle BBC se tak stalo poté, co Scotland Yard v noci kontaktoval Assangova právníka.

De facto zadržení proběhlo přímo na policejní stanici, a to na základě evropského zatykače, který na nyní světoznámou postavu vydalo Švédsko. Tam se měl Assange před časem dopustit celkem čtyř přečinů: jedné soulože se spící ženou, jedné soulože pod pohrůžkou násilí a dalších dvou menších sexuálních deliktů, jež měly nejspíše souviset s odmítnutím použít kondom.

Zakladatel WikiLeaks a jeho právníci soustavně uvádějí, že zadržený žádný zločin nespáchal, a naznačují, že je zatykač motivovaný politicky. Mluvčí WikiLeaks pak v reakci na zatčení prohlásil, že jde o útok na svobodu médií.

Na publicistických webech Counterpunch a Firedoglake, kde publikují zejména stoupenci britské a americké liberální levice, se během úterý objevily informace, že jedna z domnělých Assangových obětí pracovala pro organizace blízké CIA. Na stejných stránkách však byly jen o několik dní dříve zveřejněny i domněnky, že je nastrčenou figurou americké rozvědky sám Assange.

V souladu s britským i evropským právem by měl westminsterský soud v příštím týdnu znovu Assangův případ zhodnotit a rozhodnout o jeho eventuálním vydání. Julian Assange ovšem již při úterním slyšení prohlásil, že se proti tomuto postupu odvolá. Podle reportérů BBC se tím celý proces protáhne, a Assange tak může v britském vězení strávit i několik měsíců.

Australská premiérka Julia Gilardová odmítla za svou zemi, které je Assange de jure občanem, zadrženému pomoci.

×
Diskuse
SH
December 8, 2010 v 11.18
Dva problémy v pozadí.
Při promýšlení souvislostí této kauzy, se rýsují dvě podhoubí. Prvním je bitva o svobodu internetu před jeho mocenským omezováním z jakéhokoliv důvodu, nyní konkrétně pod rouškou války s terorismem. Druhým může být snaha dostat internet pod takovou kontrolu finanční oligarchie, aby nemohla ohrozit její stále zřejmější nadvládu.
December 8, 2010 v 13.39
Ano, těmito problémy se lze zabývat již teď ... pokud jde ale o obsah, a tím i hodnocení, samotné důležitosti uvolněných informací, je lépe ještě počkat - podle avíza má být uvolněno 250 tisíc depeší. Zatím jich byla publikována jen necelá tisícovka (!) a ani v jednom případě nešlo o materiál s klasifikací tajné či vyšší ...
DV
December 8, 2010 v 14.19
Jedne z prvnich reakci na 3. leak
referovala o materialech, podle niz mel Izrael zautocit na Iran do konce roku, nebot pozdeji by prisel o zivot "znepokojivy" pocet lidi - 10 000. To samo o sobe je dost skandalni, ze by Izrael pocital se stovkami nebo nekolika tisici zivoty pri utoku na jaderna zarizeni v Iranu. Bohuzel nemuzu postnout odkaz, zatim jsem ho v te zaplave informaci nedohledal.:(((((
December 8, 2010 v 16.27
Ta depeše je z rohovoru amerického diplomata s Ehudem Barakem a se doslova se v ní píše:

Iran will seek ways to bypass the NPT while ensuring its program is redundant and well-protected to prevent an irreparable military strike. Barak estimated a window between 6 and 18 months from now in which stopping Iran from acquiring nuclear weapons might still be viable. After that, he said, any military solution would result in unacceptable collateral damage. He also expressed concern that should Iran develop nuclear capabilities, other rogue states and/or terrorist groups would not be far behind.

Jedná se pouze o taktický výhled, o žádném izraelském záměru zde není ani slovo. Izraelský plán útoku na Írán ale nepochybně existuje, pochopitelně i s vyšíslením odhadovaných obětí. Natanjahu říká veřejně a již od nástupu do čela Likudu, že Izrael eventualistu útoku na íránská zařízení mevylučuje. Plán ale není záměr, neřkuli rozhodnutí. USA mají minimálně od druhého Bushova období podoný plán, a to i pro případ války se Severní Koreou. I když je to jistě smutné, nenazval bych to skandálním - obě mocnosti zaměstnávají tisíce armádních analytiků a dosud jsem neobjevil žádnou indicii, že koncet takzvané preventivní obrany opustily.

Co je však nejdůležitější v kontextu zprávy: Ani o této informaci si nemyslím, že by nějak poškozovala obraz Izraele. Přečti si tu depeši celou, uvidíš ...

Plné znění depeše je kdyžtak tady:

http://www.guardian.co.uk/world/us-embassy-cables-documents/209599