Americká média rozsáhle informují o nových odhaleních o válce v Iráku zveřejněných serverem WikiLeaks, ale zaměřují se i na jeho zakladatele Juliana Assange a jeho údajně kontroverzní stránky. Server to již odsoudil s tím, že jde o očerňující kampaň, která má odvést pozornost od informací, které americké vládě nejsou příjemné.

Server WikiLeaks v pátek zveřejnil tajná americká vojenská polní hlášení z války v Iráku z let 2004 až 2009. Mimo jiné se v nich píše o rozsáhlé praxi mučení ze strany iráckých sil, jíž prý americká armáda nečinně přihlížela. Dokumenty také obsahují doklady o zhruba patnácti tisících obětech války, které dosud americké oficiální statistiky neuváděly. Hlášení také například vypovídají o íránském zasahování do konfliktu.

WikiLeaks již letos zveřejnil podobná hlášení z války v Afghánistánu, současný únik je ale mnohem rozsáhlejší.

Deník The New York Times (NYT) se v sobotu kauze věnoval na několika stranách a o den později otiskl podrobný profil zakladatele serveru Assange. Mimo jiné v něm připomněl spory mezi ním a jeho spolupracovníky ohledně zveřejněných hlášení z války v Afghánistánu, v nichž figurovala i jména tamních informátorů americké armády. Část dobrovolníků pracujících pro WikiLeaks to rozčarovalo, Assange si podle nich měl uvědomit, že tím tyto lidi ohrožuje na životě. Kromě toho deník také zmínil podezření, že se zakladatel serveru ve Švédsku dopustil dvou znásilnění. Podobný článek dnes vyšel i v deníku The Washington Post.

„NYT zveřejnily bulvární profil o WL (WikiLeaks), aby byly ,vyvážené'. Případová studie špatné novinařiny. Špatně od začátku do konce,“ reagoval na článek server v internetové sociální síti Twitter. Odkázal také na článek v americkém internetovém časopise Salon.com, který článek v NYT přirovnává ke snaze Nixonovy administrativy očernit Daniela Ellsberga. Ten v sedmdesátých letech zveřejnil tajné dokumenty o vietnamské válce. Tentokrát podle autora komentáře v Salonu špinavou práci odvádějí sama média.

Assange také v sobotu předčasně odešel z rozhovoru pro televizní stanici CNN, když se jej novinářka začala ptát na osobní záležitosti. „Odejdu, pokud nadále budete kontaminovat naši revizi smrti 112 tisíc lidí útoky proti mé osobě,“ řekl. Když mu novinářka položila další otázku ohledně toho, jak jeho právní potíže ve Švédsku ovlivňují WikiLeaks, zvedl se a opustil studio.

Salon.com si zároveň všiml, že hlavní americká média na rozdíl od jiných světových médií, jako je třeba BBC, dosud vesměs nezdůrazňovala nové informace o americkém podílu na mučení v Iráku. Podotkl, že NYT dokonce ve svém článku o špatném zacházení se zajatci slovo mučení — zcela v souladu s politikou americké vlády nepoužívat toto slovo v souvislosti s americkými aktivitami — vůbec nepoužívá.

Mnohem otevřeněji a přesněji podle Salonu o úniku hlášení z irácké války informovala ve Spojených státech některá internetová média. Nepominula prý totiž další důležitý fakt, že totiž v mnoha důležitých ohledech předchozí americká vláda o válce nemluvila pravdu. „Díky WikiLeaks nyní vím, do jaké míry vrcholní američtí činitelé vědomě lhali americké veřejnosti, americkým vojákům a světu, když se mise v Iráku začala hroutit,“ napsala například na serveru DailyBeast bývalá zpravodajka deníku The Washington Post z Bagdádu Ellen Knickmeyerová.