Dokumenty zveřejněné portálem WikiLeaks prokazují utajení patnácti tisíc civilních obětí, přehlížení rutinního brutálního mučení civilistů iráckými bezpečnostními složkami, a dokreslují obraz pekelných poměrů, které Irák po invazi postihly.
Civilních obětí války v Iráku je patrně o 15 000 víc než se všeobecně odhadovalo a rozsáhlé je mučení, jemuž byli vyšetřovaní vystaveni ze strany iráckých bezpečnostních složek a kterému americká armáda jen nečinně přihlížela. Vyplývá to ze zhruba 400 000 tajných dokumentů, které zpřístupnil internetový server WikiLeaks a o nichž s předstihem dnes informovala vybraná světová média.
Údaje obsahují jednak podrobnosti o každodenních incidentech, jimiž byly svědky americké síly v Iráku v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009, jednak ale nové poznatky, které poukazují na mnohé „přehmaty" amerických i iráckých ozbrojených sil.
Dokumenty evidují více než patnáct tisíc civilistů, kteří zahynuli v doposud neznámých incidentech. Přestože americké a britské úřední zdroje tvrdí, že neexistuje oficiální bilance civilních obětí, hovoří se o více než 66 000 „nebojových úmrtí" z celkového počtu 109 000.
Dokumenty dokládají řadu případů mučení, znásilňování i vraždění, kterého se dopouštěli na iráckých vězních iráčtí vojáci a policisté. Představují výčet všeho myslitelného fyzického ubližování jak ze středověku. Americké velení prý o těchto násilných aktech vědělo, ale nařídilo svým jednotkám, aby nezasahovaly.
Podle dostupných informací američtí vojáci zastřelili během šesti sledovaných let asi šest set civilistů na kontrolních stanovištích či při palbě na podezřelá vozidla považovaná za potenciálně nebezpečná.
Velení se rovněž dopouštělo vědomého snižování, či dokonce úplného anulování odhadů počtu takzvaných vedlejších civilních obětí bojových operací, vesměs náletů proti povstaleckým silám. Uvádí se také například případ, kdy americké vrtulníky rozstřílely u Bagdádu povstalce, kteří se přitom již vzdávali.
Portál WikiLeaks dnes oznámil, že v sobotu uspořádá na předem nespecifikovaném místě v Evropě tiskovou konferenci, na níž vystoupí s „významným oznámením". S předstihem zpřístupnil dokumenty řadě světových médií jako televizím CNN, BBC či Al-Džazíra a tisku jako britskému Guardianu, francouzskému Le Mondu, americkému New York Times či německému Spiegelu.
Po předčasném prolomení informačního embarga Al-Džazírou začaly podrobnosti prosakovat na internetových stránkách zmíněných médií v průběhu noci.
Podle Pentagonu nyní armáda amerických analytiků dokumenty zkoumá, aby předem odhadla způsobené škody.
Server WikiLeaks už koncem července vyvolal celosvětový rozruch a nelibost americké vlády, když zveřejnil 77 000 tajných zpráv z války v Afghánistánu. Nynější únik informací má být mnohonásobně vyšší.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes únik informací ostře odsoudila a varovala před ohrožením životů amerických civilistů a vojáků a také jejich spojenců.
Už mluvčí amerického ministerstva obrany dnes ve Washingtonu upozornil, že únik dokumentů by mohl ohrozit příslušníky americké armády i Iráčany, kteří s Američany spolupracují. Podle mluvčího Davea Lapana jde o „neutříděné informace od vojenských jednotek", které neobsahují žádné strategické informace.
Jejich obsahem jsou prý údaje o zacházení s vězni, o konverzaci mezi americkými činiteli a iráckými politiky a o menších bojových operacích „na taktické úrovni".
USA proto při případné publikaci dokumentů údajně nečekaly žádná velká překvapení. „Pokud jde o povahu incidentů, jichž se dokumenty týkají, pak některé zahrnují případy zabití nevinných Iráčanů a obvinění z týrání vězňů. Všechny tyto věci ale už byly (na veřejnosti) velmi podrobně zaznamenány," prohlásil mluvčí.
Přesto jejich zveřejnění Pentagon znepokojuje a víc než sto analytiků dokumenty zkoumá, aby vytipovali případné škody. „Je nám jasné, že naši nepřátelé budou dokumenty vytěžovat a hledat údaje o metodách našeho bojového postupu, o práci s informačními zdroji, o našich reakcích na poli boje, a dokonce o kvalitách naší výzbroje," řekl Lapan.
Ale jak píší v Guardianu spoluzakladatelé občanského sdružení Iraq Body Count (Irácký počet obětí) Hamit Dardagan a John Sloboda, Iráčané mají nezpochybnitelné právo vědět, kolik jich v konfliktu celkem zahynulo.
„Je nejvyšší čas, aby si vlády uvědomily, že včasné a dobrovolné zveřejnění počtu civilních obětí konfliktů, do nichž jsou vtaženy, je správný počin, a to jak z morálního, tak z praktického hlediska. Cokoli je od toho může odrazovat je maličkostí vedle práva veřejnosti znát bezprostřední cenu války na lidských životech,“ píší autoři v The Guardianu.