Na adrese www.wikileaks.org se nacházejí stránky způsobující bolehlav nejedné vládě ve světě. Server WikiLeaks se totiž zaměřuje na zveřejňování nepříjemných dokumentů. Název je složen z odkazu k Wiki systémům, které umožňují kolektivní spolupráci nad dokumenty, a slova leak, kterým se označují úniky informací. Organizace oficiálně sídlí ve Švédsku a Pentagon ji označuje za bezpečnostní hrozbu pro USA. Proč? Letos v dubnu kupříkladu zveřejnil WikiLeaks tajná videa z nepovedeného vrtulníkového útoku americké armády v Iráku při kterém zahynula řada civilistů včetně novinářů. Video si ostatně můžete pustit na severu YouTube, stačí dát hledat klíčové slovo „collateral murder.”

Autoři serveru jsou v uvolňování dokumentu velmi obezřetní a zároveň spravedliví. Svou porci nedostávají jen vlády, ale i další. WikiLeaks například zveřejnil kompletní elektronickou komunikaci neonacistické organizace Blood and Honor, kterou získal ze zaheslovaného serveru této organizace. Ušetřena nezůstala ani emailová schránka Sarah Palinové během její volební kampaně. Příklady dalších úspěšných „leaků” najdete třeba zde.

Letos se ovšem podařil takříkajíc majstrštyk. Před několika dny zveřejnil totiž WikiLeaks 92 000 dokumentů popisujících průběh války v Afghánistánu v posledních letech. Díky tomu si může kdokoli stáhnout strukturovaná data a pracovat s nim dál. Dva příklady za všechny: vizualizace války na serveru Guardian nebo aplikace Kabul War Diary.

Převládajícím názorem v západní civilizaci je víra v nemožnost cokoliv na světě změnit. Podle obecné představy jsou za děním na planetě mocné síly. Pro jedny je to CIA, pro další evropští úředníci, pro někoho ilumináti či zednáři. Jim se ve fikčních světech umí postavit jen hrdinná monstra jako Jack Bauer ze seriálu 24 nebo agent Jason Bourne či Batman. WikiLeaks ukazuje, že realita je jiná. Za prvé ani FBI, ani CIA, ani administrativa Baracka Obamy nebyla schopná zabránit publikaci nepříjemných dokumentů. Za druhé svět nemění vypjatí individualisté. Za WikiLeaks stojí celá řada lidí a spousty normální, obyčejné, nehrdinské práce jako třeba naskenování dokumentů, vyřazení těch, jejichž publikace by mohly někoho ohrozit na životě, vytvoření stránek a jejich udržování. Svět se dá měnit prací, která nemusí vůbec vypadat jako z filmu Christophera Nolena.