Branky, body, odbory
Lukáš JelínekAčkoli hlásné trouby vlády šíří, že osamocené odbory stojí proti zbytku společnosti, opak je pravdou. Teď to potvrzují sociologické průzkumy, příště možná zrcadlo nastaví volební výsledky.
Jasná zpráva: Odbory ve středu vyhrály, protože dokázaly získat na svoji stranu přes šedesát procent populace (dle průzkumu SC&C pro Českou televizi).
Je snad zřejmé, že takto ale na stávku zaměstnanců veřejného sektoru pohlížet nelze. To jen čeští novináři si pletou občanské vzepjetí s fotbalovým zápasem. A ptají se, kdo zvítězil, sčítají, nakolik se zaplnily ochozy. K tomu přidávají trochu podprahového šibalství, když soustavně odborářské předáky — leckdy kulaté pantáty v oblecích z konfekce — označují za bosse, jakoby snad šlo o zvrhlé mafiány. Do třetice se pak ujalo klišé o „zviditelňování“. Zviditelňuje se prý Václav Havel na pozadí demonstrací proti pražské velké koalici, zviditelňují se odbory prostřednictvím stávek. A tak se u nás blábolí a blábolí…
Mezitím se tradiční spor mezi propagátory minimálního státu, tlumení či privatizace veřejných služeb a zastánci sociálního státu a evropského životního stylu, tolik odlišného od amerického nebo čínského, dostal na novou úroveň. Rámuje jej vážná hospodářská krize, při jejímž zvládání potřeba soudržné společnosti výrazně roste.
Jen proto jsem se mohl dozvědět následující, důležité věci k tématu, ve "velkých" médiích nezmíněné. Sejití se účastnila i delegace odborového svazu Kovo. Zněla vyjádření solidarity mezi odboráři ze sféry soukromé. Bylo jasně řečeno a uvítáno konstatování, že klíny se mezi odboráře jednotlivých oblastí a směrů nepovedlo (zatím) vrazit.
Pokud bych neměl možnost této přímé zkušenosti, nedozvěděl bych se to. Spíš mám intenzivní pocit, že média se snažila celou akci spíš zesměšnit či jinak shodit nebo alespoň marginalizovat.
Ovšem jsem přesvědčený, že stávka a sejití v jejím rámci konaná měla svůj nepopiratelný význam i účinek. Jeho důkazem jsou komentáře vládních špiček i prezidenta republiky. Pokud by na ně stávka nezapůsobila, pokud by její poselství nepocítili, nekomentovali by ji tak, jak činili, nesnažili by se ji shodit, nezazněla by slova "zlobí mne to, velmi zlobí".
Osobnější poznámka: Největší úctu zaslouží účastníci těch nejmenších shromáždění. Je mnohem těžší projevit se v počtu menším či malém, než velkém.
Držím palce pro příště
Ondřej
Jinak ovšem práce ČT byla evidentně provládní, otázky redaktorky na pana Zavadila, zesměšňující a manipulující počet stávkujících podle mě nezapadají do poslání objektivního média. Veškerá snaha směřovala k jedinému - ukázat, že je co nejméně lidí na náměstích a o těch dalších stávkujících (např. o těch, co zůstali na pracovišti) nemluvit a cíleně je přehlížet.