Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 poskytl rozhovor časopisu Týden, ve kterém například nastínil, jak chce v novém důchodovém systému zvýhodňovat ty, kteří odpovědně vychovávali své děti. Drábek zdůrazňuje slovo odpovědně a naznačuje, jak se ta odpovědnost, respektive výsledek odpovědné výchovy bude určovat: podle výše příjmů těch dětí, potažmo daní, které odvádějí.

Výchova dětí, to je investice jednoho a půl až dvou milionů korun. Ministr nechce v žádném případě trestat bezdětné. Kdo nemůže mít z objektivních důvodů děti, nemusí tuto investici nést, což vláda bohužel musí v reformě zohlednit.

Mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský upozorňuje, že je zásadní rozdíl mezi podporou rodin a podmiňováním důchodu tím, že člověk má děti. „To druhé je velice nebezpečná myšlenka a mně dosti vadí, když se zdůvodňuje křesťanstvím,“ říká Čižinský, „neboť právě křesťanství přece vždy hlásalo, že Bůh některé povolává k tomu, aby rodinu a děti neměli.“

Jaromír Drábek v rozhovoru uvedl, že nemá uzavřené připojištění k důchodu, neboť spoří podle údajného australského systému: koupil drahý dům, který bude po odchodu na penzi postupně prodávat za stále menší a menší nemovitosti a z výnosu těchto prodejů si zajistí dostatečnou životní úroveň.

„Jestli toto Drábek vážně radí většině tuzemců, měl by na něj premiér Nečas ihned hodit síť,“ píše ve své glose liberální komentátor Martin Fendrych. Ministr přitom chce, aby reformu spoluvytvářela opozice.

Podle Drábka totiž připojištění k důchodu nemá valný význam, pokud si na ně člověk neplatí tři tisíce korun měsíčně. Nižší částky jsou údajně dobré jen na „hezkou dovolenou“.

To je podle Pavla Čižinského odvážné a možná i pravdivé tvrzení, avšak podle jeho názoru jde určitě o šíření nedůvěry ve společnost a v budoucnost. „Cílem je zřejmě vytahat z lidí ještě více peněz,“ uvedl Čižinský pro Deník Referendum.

„Jestli je připojištění k důchodu tak málo přínosné pro ty, kdo mohou měsíčně uspořit jen méně než tři tisíce korun, pak je zavedení soukromého fondového pilíře, který funguje na stejném principu, v zásadě zbytečné. Určitě nestojí za těch předpokládaných mnoho set miliard korun,“ doplňuje expert na sociální politiku Čižinský.

„Dnes má vláda při úpravě důchodů velmi silné pravomoci. Řekl bych dokonce, že nepřiměřeně silné. Pouze svým rozhodnutím bez jakéhokoliv projednání v Parlamentu může jakkoli zvýšit důchody. Jakkoli! A já předložím návrh, aby už vláda neměla možnost do důchodů výrazně zasahovat," uvedl v rozhovoru pro časopis Týden ministr práce a sociálních věcí.

Jaromír Drábek odmítl námět novinářky Renaty Kalenské, aby se na důchodech šetřilo už nyní. Podle koaliční smlouvy je nicméně nutné u valorizace důchodů postupovat podle současného zákona, připomíná v rozhovoru s náznakem lítosti Jaromír Drábek a vzápětí dovozuje, že „o to víc musíme škrtat zdravotně postiženým“.

Drábek odhaduje, že případná reforma penzí podle koaličních představ by v prvních letech vyžadovala dodávat řádově desítky miliard korun ročně. Celkové transakční náklady by mohly být až cca 750 miliard Kč. Mimochodem Vladimír Špidla je odhadl až na 1,3 bilionu.

Výplatu sociálních dávek rodinám školáků by podle Drábka měla podmiňovat řádná školní docházka. Sociální pracovníci by měli mít přístup do školní dokumentace. Příliš časté omluvené absence budou důvodem ke kontrole rodiny a více než jeden den neomluvené absence, podle osobního pohledu ministrova, pak důvodem k odebrání dávek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje nové metody terénní práce. Ty by podle plánu ministerstva měly zahrnovat důsledné kontroly lednic, tedy toho, co si příjemci dávek za ně kupují.

Drábek chce také snížit nezaměstnanost zhruba na pět procent, ovšem až po odečtu takzvané přirozené nezaměstnanosti. Ta je podle něj někde mezi čtyřmi a pěti procenty a jsou to dle jeho mínění lidé, „kteří nejsou ochotni živit se prací“.

Ministrovou ambicí je „vytěsnit tyto lidi ze sociálního systému“, neuvádět je mezi uchazeči o zaměstnání a být vůči nim důslednější než dnes, kdy dostávají existenční minimum.

„Ztotožňovat přirozenou míru nezaměstnanosti s neochotou pracovat je, mírně řečeno, terminologický, ne-li také ekonomický a sociologický lapsus,“ uzavírá svůj rozhovor pro Deník Referendum expert na sociální politiku Pavel Čižinský.