Špidla v Právu: Vládní politika je konzervativní revoluce

Vratislav Dostál

Právo otisklo rozhovor s expředsedou sociálních demokratů, ve kterém Špidla kritizuje politiku Nečasovy koaliční vlády, jež podle něho povede k destrukci sociálního státu. I to je důvodem jeho kandidatury do Senátu.

Bývalý eurokomisař a expředseda sociálních demokratů Vladimír Špidla poskytl rozhovor pondělnímu vydání deníku Právo. Vysvětluje v něm důvody své kandidatury do Senátu, komentuje politiku koaliční vlády občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných a artikuluje svoji vizi programového směřování sociálních demokratů pro jednadvacáté století.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Vedle toho, že chce v Senátu Vladimír Špidla zúročit své bohaté zkušenosti poslance, ministra, ministerského předsedy či evropského komisaře, je klíčovým motivem jeho kandidatury do Senátu spolupodílet se na zabránění konzervativní revoluce, kterou dle jeho názoru chystá Nečasův vládní kabinet.

V případě svého zvolení do Senátu má Špidla jasno v tom, co bude prosazovat a proti čemu se postaví: „Proti zničení zákoníku práce a vytvoření nevolníků ze zaměstnanců. Proti systému dvojího zdravotnictví, školnému a privatizaci důchodového systému. To jsou věci, o které mi jde, a proto jdu do Senátu,“ vysvětluje bývalý eurokomisař.

„Vládní politika je v zásadě konzervativní revoluce. Jejich společenský projekt je konzervativní stát amerického Středozápadu. Párkrát se vyspíme a budeme v Idahu, se všemi sociálními důsledky, které to má. Žádné pořádné zdravotní pojištění, ale zdravotnictví pro bohaté a chudé. Žádný zákoník práce. Žádný zajištěný důchod, nýbrž důchody jen z toho, co si naspoříte. Žádná slušná sociální ochrana, ale charita. A propouštějí vás v jedné vteřině třeba v průběhu nemoci bez jakékoliv sociální ochrany,“ uvedl v rozhovoru Vladimír Špidla.

Podle Špidly bude vyžadovat vládní konzervativní projekt ústavní změny, kterým bude třeba zásadně bránit. „Je třeba zásadně bránit ústavním změnám, které by destruovaly sociální stát a nahradily ho napodobeným americkým konceptem. K tomu je třeba vytvořit potřebný blok s nejrůznějšími politickými silami,“ myslí si expředseda ČSSD.

Špidla v této souvislosti nevyloučil ani radikalizaci protestů například ve formě stávek proti chystaným opatřením vlády. Podle Špidly je rozumné použít všechny metody a odborářskou demonstrací by to nemělo skončit.

„Vláda ruší sociální příspěvek, čímž ušetří asi 1,6 miliardy korun, to jest asi 1,6 promile veřejného dluhu a dvě promile rozpočtu. A přitom pro padesát až sto tisíc lidí udělá z ČR Indii. Protože je vrhne do absolutní chudoby, která vás ohrožuje jako fyzickou bytost. To znamená, že nemáte dost jídla, je vám zima, začnete mít choroby z hladu. To si myslíte, že se na to dá koukat a jenom vést jemnou debatu v parlamentu? To není možné. Oni překračují meze, které jsou akceptovatelné. Je správné použít všechny metody, které demokratický systém umožňuje,“ říká pro Právo Vladimír Špidla.

Aniž by Špidla byl ochoten spekulovat o svých šancích na zvolení, cítí potřebu pomoci rozvíjet sociálnědemokratický programový základ a účastnit se velmi intenzivně na životě ČSSD. V rozhovoru proto artikuluje ideovou vizi tohoto projektu, jehož cílem nesmí být pouhé vítězství ve volbách, nýbrž stranicko-politická konstelace, jež sociálním demokratům umožní po vyhraných volbách vytvořit většinovou vládu. To se totiž minulému vedení ČSSD nepodařilo.

„ČSSD se musí stát jádrem radikálně demokratického a sociálního hnutí. Ne být hnutím, ale být jádrem. Kolem sebe obalit širší pokrokový proud od levých liberálů přes zelené, křesťany či třeba družstevní hnutí. Tak, abychom dokázali zvítězit. Vyhrát dokážeme v řadě třeba desetkrát, ale zvítězit, to je ten problém. Aritmetická výhra neznamená vítězství, když nemáte významný vliv na formování politiky,“ upozorňuje Špidla na zcela klíčový strategicko-politický moment své koncepce, bez něhož ČSSD nebude disponovat potřebnou silou, jež by  byla s to konzervativní revoluci zastavit a mentalitu v českých zemích od základu proměnit.

Podle Špidly nastává postupná generační obměna ve vedení strany. Vedle nejžhavějších kandidátů na předsedu ČSSD Sobotky a Haška si Špidla ve vedení strany umí představit lidi, jako je ostravský primátor Petr Kajnar, jihočeský hejtman Jiří Zimola či například kandidát na pražského primátora Jiří Dienstbier mladší.

    Diskuse
    October 5, 2010 v 9.13
    Konečně politický program sociální demokracie!
    Ale je to běh na dlouhou trať, protože vláda opřená o pohodlnou většinu 118 hlasů a společnost ukolébaná fádním zpravodajstvím a televizní zábavou se budou dále tvářit, že je vše v pořádku a těch pár levicových liberálů a sociální demokracie to mají v popisu práce. Tedy jde o to vytrvat, nenechat se ukolébat a odradit.
    SH
    October 5, 2010 v 14.53
    Ale, ale?
    Konzervativní revoluce? Je něco takového vůbec možné?. Není přesnější říkat kontrarevoluce vůči všemu socialistickému, ba kolektivistickému?!. A ta nezačíná až teď Nečasovou vládou. Ta začala už za Klause, s neodmyslitelným přispěním bohabojného Luxe, nemýlím-li se.
    October 5, 2010 v 21.6
    Spíše revoluce než konzervativní
    Revoluce znamená převrat. Označit tak rozvrat sociálního státu lze docela dobře. Oproti tomu konzervativní znamená zachovávající to, co je. Chceme-li tedy bazírovat na slovíčkách, revoluce tomu říkat můžeme, ale měli bychom ji nazvat spíše zpátečnickou.
    Vážený pane Špidlo,

    vážím si Vás jako slušného politika ČSSD, ale s Vašimi názory v článku bohužel v mnohém nesouhlasím.

    1/ Myslím si, že vláda dělá vše pro to, aby nedošlo k destrukci finančního systému, aby nezadlužila a neohrozila ještě více další generace.

    2/ Symbolická (regulační) spoluúčast občanů ve zdravotnictví a školství je nevyhnutelná. Nejde vše poskytovat "zcela zdarma" (se zneužíváním a zároveň na dluhy).

    3/ Jistota sociální ochrany je potřebná, ale stát nemusí být přece její výslovnou garancí, ale jen částečnou (povinně například do životního minima). Proč dále třeba nesponzorovat potřebné české rodiny podobně přímo a adresně od přímých dárců, jako například v projektu adopce na dálku, kde jsou pravidelné kontaky dárců i potřebných dokonce i mezi světadíly? Nepomohli by českým rodinám zároveň více i slušní a sociálně zaměření čeští sponzoři právě i tím neanonymním kontaktem a snahou pomocí z bídy? (Nalezením práce a společenského zařazení, sledováním dětí od sponzorů - tj. jak jsou finanční prostředky využívány či zneužívány k jejich rozvoji atd.) Nebo budeme raději nějakým nařízením "shora" povinně paušálně z (progresívních) daní (dříčů) vyplácet do dvojnásobku životního minima "nároky" rodinám i tam, kde je to zcela očividně zneužíváno? (Podpora kouření, užívání drog, alkoholu atd. u dětí a mládeže - tolik časté právě v rodinách na dávkách bez přímého sledování účelu a využití nárokovaných peněz?)

    4/ Ohledně zákoníku práce s Vámi v některých bodech souhlasím (např. výpověď bez udání důvodu by byl hnus), ale ostatní mnohé návrhy vedou zároveń k všestrannějším možnostem i zaměstnanců (vysokou povinnou minimální mzdou jen dosáhneme ještě vyšší nezaměstnanosti - proto jsem pro její naprosté zrušení atd.).

    Pane Špidlo, přála bych si dohodu pravice i levice + shodně jako Vy i samozřejmou ochranu chudých, sociální smír, vzájemnou domluvu a kompromisy.
    To jest kompromisy, zahrnující pohledy obou stran a vzájemné pochopení možností v dané době a realitě.

    S pozdravem, K. Hyldebrantová
    TT
    October 6, 2010 v 13.4
    Mýty paní Há
    Jedna paní povídala, že minimální mzda omezuje zaměstnanost. Na tuhle blbost jí skočil kde kdo.
    V Brazílii ale ne. Během krize zvýšili minimální mzdu, tím zvýšili koupěschopnost obyvatelstva, tím zvýšili zaměstnanost a nastartovali hospodářský růst.
    Je to logické, ale kdo by dal na logiku, když tu máme tu krásnou neo-liberální ideologii, která tak pěkně šplouchá ve vypláchnutém mozku.
    October 6, 2010 v 22.43
    Ještě k mýtům paní Há.
    Již to tady bylo v článcích a diskusích mockrát řečeno - zdravotnictví ani školství zadarmo není, občané a firmy (příp. i stát) platí nějaké pojištění a nějaké daně.
    Logika mýtu poplatků dovedená ad absurdum by mohla znamenat, že např. zaplatíme "symbolický (regulační)" poplatek policistovi, který řídí dopravu na křižovatce a my tudy projíždíme, nebo politikovi, když se na něj obrátíme se žádostí, aby se ujal naší záležitosti.
    Všechno se dá tímto způsobem "regulovat". Nakonec opět skončíme u vánočních poplatků popelářům. :-)
    Najde se nějaký šťastlivec, kterému se podaří paní Hyldebrantové to konečně vysvětlit?
    October 7, 2010 v 9.57
    Pro paní Hyldebrantovou...
    Dobrý den,

    k vašemu bodu 3:
    Nesouhlasím s vámi a myslím, že stát musí být základní garancí sociální ochrany. Pokud připustíme přesun části pomoci v nouzi ze státních (nebo veřejných) rukou do oblasti dobrovolné charity a sponzoringu uděláme z příjemců pomoci žebráky. To je sociální postavení, které je devastující pro pocit lidské důstojnosti. Je to návrat do 19. století.
    Naše moderní společnost je dost bohatá na to aby výdaje na sociální pomoc unesla. Můžeme diskutovat o účelnosti některých dávek a o možné zněužívání. Ale systém pomoci v nouzi musí zůstat v garanci státu. Jinak se zařadíme mezi rozvojové země. A to snad proboha nejsme!

    K bodu 4:

    Pokud vím, minimální mzda je nyní 8000 Kč! Podle mě nebrání v zaměstnání ani náhodnou. Měla by být zvýšena a to výrazně. Dnešní nízká výše minimální mzdy vede k následujícímu jevu. Zaměstnavatel přijme zaměstnance a domluví se na mzdě např. 15000 Kč. Smlouvu ale uzavřou na minimální mzdu tj. 8000 Kč a zbytek zaměstnavatel platí na ruku. Tyto podmínky si vynutí zaměstnavatel a zaměstnanec, který chce být zaměstnán, to musí přijmout. Negativní dopady tohoto jevu jsou snad jasné (nízký výběr daní a soc. a zdrav pojištění, budoucí nízký důchod). Pokud bude minimální mzda zrušena najme zaměstanavatal zaměstance ještě za méně a odvody do veřejných systémů budou nulové. Stav státního rozpočtu a soc. a zdrav. pojištění se zhorší a naše vláda nám oznámí další nutné škrty!

    Přeji Vám hezký den
    Pro pana Šťastného:

    K bodu 3/ - Ano, souhlasím, že stát by měl být základní garancí sociální ochrany (garancí životního minima), ale nikoliv výslovnou povinnou garancí v oblasti dávek nad životní minimum. Tam by myslím mnohem účelněji pomohli neanonymní sponzoři nejen účelnými dávkami nad životní minimum, ale právě zmiňovaným kontaktem s potřebnými rodinami se souběžnou pomocí rodinám a jejich dětem dostat se do budoucna ze závislosti na pomoci státu.

    Tedy shrnuji svůj návrh:
    - základní garancí je stát (vždy nárok všech a za všech okolností na životní minimum),
    - ostatní sponzorství navrhuji neanonymní na přímé účely a v kontaktu s rodinou.

    K bodu 4/ - Pokud mám informace já, tak mnoho drobnějších podnikatelů si nemůže vzít kvůli povinné minimální mzdě nové spoluzaměstnance na HPP (nebezpečí zkrachování - mzda, odvody pojištění, nemocenské dávky atd. - nebezpečí zkrachování pak při všech povinných složkách regulovaných státem).

    Jinak děkuji za názory do diskuse a též přeji hezký den.



    Pro pana Štěcha:
    Povedlo se Vám to už vysvětlit panu Nečasovi, panu Kalouskovi a dalším členům politické reprezentace vzešlé z nedávných voleb?
    Já právě tyto politiky chápu a rozumím jim (mimochodem někteří občané skoro žádné přímé daně ani žádné pojištění neplatí, ale naopak platí opravdu jen ty minimální reguační poplatky) - ale opačné názory mne též velmi zajímají.
    Takže i Vám díky za názor, možná se časem navzájem pochopíme: Vy pana Nečase + p.Kalouska - a já Vás. :-)


    Pro pana Tožičku:
    O ideologii "šplouchající ve vypláchnutém mozku" nemám zájem diskutovat, omlouvám se.
    October 7, 2010 v 13.19
    Pro paní Hyldebrantovou
    Ještě k bodu 4,

    pokud máte informace o podnikatelích, keří nemohou zaměstnat na HPP za minimální mzdu tak je zde něco v nepořádku. Tím něčím ale určitě není minimální mzda. Ta plní dnes dva účely:

    1) zajistit alespoň minimální výběr peněz do veřejných rozpočtů
    2) zajistit lidem alespoň minimální příjem

    oba účely plní špatně ale pořád je to lepší než zrušená minimální mzda.

    Osobně si myslím, že zde jde o propagandistický mýtus. Podnikatelé by jistě uměli vytvořit HPP za 7 000 nebo i méně. Možná by i za určitých podmínek našli lidi ochotné za to pracovat. Ale za 7 000 hrubého je velmi obtížné (ne-li nemožné přežít). Ptám se na co by takové místo bylo když si někoho zaměstnáme ale jeho příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb? Někde jsem četl, že část bezdomovců v USA má hlavní pracovní poměr. Jeho výše ale nestačí na zaplacení ubytování. To je myslím stav ke kterému by došlo kdyby byla zrušena minimální mzda.
    Jediný kdo bude z případného zrušení minimální mzdy profitovat budou někteří zaměstnavatelé. Ošizen bude stát na daních a pojištění a zaměstanci na malých budoucích důchodech.

    K bodu 3

    Jde o to co považujeme za základní garanci sociální ochrany. Člověk, který se ocitl v nouzi by měl mít nárok na hmotnou i nehmotnou pomoc (poradenství, sociální služby). Měl by mít zajištěn důstojný život. Pokud se týká sponzorství a přímého dárcovství to už je nadstavba, která je jistě vítaná ale neměl by na ní stát základ systému. Např. státem garantovaná pomoc by měla handicapovanému člověku poskytnout možnost mít kompenzační pomůcky (vozík) a sponzor k tomu může přidat něco navíc (např. el. vozík).
    A ještě k tomu co píšete o závislosti. Pokud bych se dostal do nějaké životní nouze radši bych byl závislý na státu nebo na veřejné sektoru než na individuálním sponzorovi. Proč? Protože do veřejných a státních systému celý život v rámci daní a jiných plateb přispívám. Pokud bych byl závislý pouze na sponzorech cítil bych se jako žebrák. Ono totiž nejde jenom o to zajistit lidem v nouzi nějaké peníze. Jde také o způsob jakým se k nim dostanou.


    Mějte se hezky
    October 7, 2010 v 16.3
    k sociálnímu systému
    bych snad dodal jen to, že v rukou státu (jehož je základní součástí, nikoli přídavkem!) je vždy efektivnější. To lze doložit ze statistických bilancí mnoha zemí světa ve srovnání s těmi, kde převažuje tzv. "druhý pilíř".
    Stát, který je - jak se o to dnes mnohde usiluje - zredukován na minimum (tzv. "štíhlý stát") přestává být státem svých občanů - republikou, a stává se pouze nástrojem vládnoucích menšin. A to je přímo proti smyslu jakékoli moderní (i české) ústavy.
    + Další komentáře