Konference politologů: české politice hrozí haiderizace

ČTK, Vratislav Dostál

V Praze dnes probíhá konference o květnových volbách do Poslanecké sněmovny. V pěti tematických blocích tu experti uvažují nad proměnami české politiky, které poslední volby přinesly.

V Praze se v pondělí v Akademickém konferenčním centru konala konference s názvem Parlamentní volby 2010: otázky a analýzy, kterou moderoval novinář Martin Komárek. Vystoupili tu přední čeští experti, za všechny jmenujme politology Vladimíru Dvořákovou, Michala Klímu, Miroslav Nováka, Tomáše Lebedu či sociology Jiřího Vynopala, Jana Herzmanna či Jana Hartla.

Jak vyplývá z názvu, tématem konference byly květnové volby do Poslanecké sněmovny. Tak například podle politologa Michala Klímy jejich výsledky ovlivnilo i to, že tradiční politické strany se odcizily společnosti a nehájí zájmy sociálních skupin.

Klíma také poukázal na krajské stranické předáky, tzv. velrybáře, a černé duše, s jejichž pomocí vlivní straníci upevňují své pozice ve straně. Nejde o okrajové jevy, začaly ovlivňovat dění v zemi, uvedl politolog.

Ve sněmovních volbách ztratily mnoho hlasů ODS a ČSSD — právě v souvislosti s nimi se o regionálních „kmotrech", „velrybářích" a černých duších hovořilo. Podle Klímy působí tyto jevy uvnitř stran jako nákaza. „Pokud v nich chtějí ,srdcaři' zůstat u moci, musí se chovat podobně, jinak vypadnou," poznamenal politolog, který současný stav politiky označil za „žumpu české demokracie".

Do dolní komory se letos dostaly strany, které se prezentovaly jako nové — TOP 09 a Věci veřejné. Klíma poukázal na to, že i ODS a ČSSD hovoří o „novém začátku". Podle Klímy je ale otázka, zda nastane očista politiky. Pokud nové strany dopadnou špatně a v tradičních stranách zůstanou „bossové", podle Klímy lze očekávat „haiderizaci" politiky, tedy růst popularity extremistických populistů.

Termín „haiderizace" je odvozen od jména rakouského politika Jörga Haidera. Tento někdejší kontroverzní korutanský hejtman, který před dvěma roky zahynul při autonehodě, byl v Rakousku hlavní tváří populistického tábora. Značný rozruch vyvolávaly jeho výroky proti cizincům. Prohlásil také, že Hitlerova třetí říše „měla řádnou zaměstnaneckou politiku".

Politoložka Vladimíra Dvořáková pak upozornila na to, že ačkoli je česká společnost liberální, v podstatě neexistuje politická strana, která by tyto voliče oslovovala. „Nejvíc narváno máme v pravicovém konzervativním rohu," uvedla a jmenovala TOP 09, ODS a rovněž KDU-ČSL, která ale v květnu u voličů propadla, a ve Sněmovně teď zastoupení nemá.

TOP 09 podle Dvořákové musela konzervativní hodnoty zastávat, v ODS tento proud vítězí v souvislosti s volbou nového vedení v čele s Petrem Nečasem. Na pravici se navíc bude hrát o jejího hegemona, dodala.

Podle Miroslava Nováka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není pravděpodobné, že si všechny tři pravicové strany udrží tak vysokou podporu. Levice se podle něho o budoucnost bát nemusí, i když v letošních sněmovních volbách příliš neuspěla.

Konference pokračuje až do pondělních pozdních hodin. Je rozdělena do pěti tematických bloků. Prvním z nich byl ranní blok nazvaný Interpretace výsledků parlamentních voleb 2010, dalším pak Parametry volebního rozhodování.

Po pauze na oběd konference pokračovala blokem Volby 2010 a zahraniční politika, po němž bude následovat odpolední blok nazvaný Mediální agenda a volební kampaň. Celá konference pak bude ukončena před sedmnáctou hodinou příspěvky sociologů v rámci bloku Diskuse o výzkumech stranických preferencí.