Brněnská konference Dialog uprostřed Evropy pokračuje v tradici česko-německých konferencí, které se dlouhá léta konaly v Jihlavě. Letošní ročník, který skončil dnes dopoledne, kladl důraz na možnosti hledání cest k překonání současné hospodářské krize.

Konference tak letos potvrdila trend přesunu pozornosti od témat historických k problémům současným. Otevřela ji obsáhlá přednáška profesora Hanse Joachima Meyera, který podle Jana Šíchy, jenž blok moderoval, přesvědčivě vylíčil možnosti katolíků přispět k řešení současné civilizační krize.

Podle Šíchy profesor Meyer ukázal, že pro katolickou církev byla ztráta moci požehnáním, neboť namísto ní našla svobodu. „Církev má vytvořeny nástroje k dialogu o dalším směřování světa a má bohatou tradici sociálního myšlení, skeptického k myšlenkovým schématům neoliberalismu,“ všiml si Šícha v přednášce bývalého předsedy Ústředního výboru německých katolíků.

Podle jednoho ze spoluorganizátorů konference Patrika Eichlera k podnětným vystoupením patřil příspěvek Petra Pitharta, který vyzval k utváření aliancí mezi křesťanskými a sociálními demokraty na základě ideové orientace bez ohledu na stranickou příslušnost.

Takový dialog v konkrétní podobě nabídla brněnská konference organizovaná českou Společností Bernarda Bolzana a německou Ackermann Gemeinde v rámci bloku, v němž vystoupil Vladimír Špidla spolu s předním německým křesťanským demokratem Christophem Böhrem.

„Neoliberalismus není liberalismus: nezaměňovat. Neoliberalismus je oligarchizace společnosti na úkor demokracie,“ nabídl svou definici stávajícího systému Špidla. Podle bývalého eurokomisaře nám ale dnes především chybí nástroje, jak současnou krizi překonat mimo rámec neoliberálního modelu.

Z toho důvodu se podle Špidly nyní nalézáme v situaci, v níž jsme už byli předtím, než krize vypukla. Skutečně systémová změna bude podle Špidly otázkou jedné generace. Nyní je podle něj třeba pokračovat v reformním kurzu a snažit se formulovat principy systému, který neoliberalimus nahradí.

Jeden z důležitých principů přední český sociálnědemokratický myslitel nabídl v provokativní tezi spojující míru daní s otázkou demokracie. „Demokracie může existovat jedině tam, kde je daňová kvóta vyšší než třicet procent, protože stát musí být s to mobilizovat prostředky srovnatelné s jinými aktéry,“ řekl Vladimír Špidla ve zřejmé narážce na hrozbu, kterou pro demokracii představují velké korporace.

Podle Patrika Eichlera k základním postřehům konference, který zazněl v řadě příspěvků, patřilo, že na žádoucí reformy nelze pomýšlet bez upevňování evropských institucí. Podle Jana Šíchy se na konferenci především ukázalo, že křesťanské prostředí v Evropě má vyprofilovanou jedinečnou platformu pro dialog o principiálních otázkách příštího směřování západní civilizace.

Evropa jej ale ve vlastní nezralosti nevyužívá a namísto toho se proti katolické církvi rozpoutává mohutná veřejná kampaň. Určitou paralelu vidí Šícha i v českém prostředí: „O straně lidové — a to i na konferenci samé v přítomnosti jednoho z nejvýznačnějších lidovců Petra Pitharta — se běžně mluví jako o síle, která selhala, když ve skutečnosti je kvalitním protipólem vyprázdněných produktů politického manažerství, jako jsou Věci veřejné či TOP 09,“ shrnul své postřehy z konference diplomat a novinář Jan Šícha.