Nedávno jste založil na sociální síti facebook skupinu Distancujeme se od rasistických předvolebních billboardů ČSSD. Můžete se čtenářům Deníku Referendum krátce představit a naznačit důvody pro založení této skupiny?

Můj otec se v roce 1968 a 1989 významně podílel na obnově sociálně demokratické strany v Československu, přičemž od roku 1991 jsem měl příležitost tomuto úsilí zblízka přihlížet a snad i drobátko pomoci. Činnost strany pozoruji neustále, avšak jen výjimečně se aktivně podílím na její činnosti. Aktivně přispívám jen tehdy, když mám pocit, že nastala extrémní situace. Billboardy Mostecké ČSSD byly takovou situací, a proto jsem založil zmíněnou skupinu na facebooku.

Ke skupině se ke dnešnímu dni přidalo 120 občanů a mezi nimi i exponovaní sociální demokraté Zdeněk Škromach, Jiří Dienstbier ml., Jiří Paroubek, Jan Hamáček, Jan Chvojka, dále lidé z Mladých sociálních demokratů, někteří komunisté, levicoví liberálové. Přesto cítím, že ČSSD není v tomto boji jednotná. Pan Jandák dokonce nedávno tvrdil, že „Jörg Haider byl také původně sociální demokrat.“ Co k tomu říci?

Až nyní po volbách do Poslanecké sněmovny se v ČSSD otevřel prostor pro skutečnou, širokou a zásadní politickou diskusi, která se v podstatě dvacet let nevedla, a to z nejrůznějších důvodů. Tento nový prostor musí strana co nejefektivněji využít, tak aby byla schopna své politické vize a názory převést do reality. Programová konference byla výborným začátkem a zdůrazňuji, že jen začátkem.

Je nesmírně důležité v tomto úsilí pokračovat a jsem velice rád, že úřadující předseda pan Bohuslav Sobotka se nepostavil do čela strany jako primus, ba naopak, sám aktivně diskusi vyvolává. Tento postup je mu často vyčítán a je označován jako slabý vůdce strany. Já osobně to však vnímám zcela opačně. Je čas na diskusi a pan Sobotka je s to ji vést. Doufám, že i poslanec Vítězslav Jandák tuto příležitost využije a v rámci diskuse dospěje k pravdě.

Přesto mi to nedá a ještě se zeptám na ten samozřejmě nepravdivý výrok pana Jandáka, jelikož jistě nebyl jen plácnutím do vody, ale dá se z něj vyvodit stupeň pochopení a sounáležitosti se sociálně demokratickým programem a směřováním tohoto poslance. Norská sociální demokracie podobnou herezi a popření samotného smyslu existence sociální demokracie nedovoluje a takový člen by byl přinejmenším tázán z předsednictva na důvod a kontext podobných lživých výroků. Jak by podobnou situaci řešila rakouská sociální demokracie?

Výroky poslance Vítězslava Jandáka je třeba vnímat jako projev jeho osobního názoru, který se v politice sociální demokracie dosud nevyskytoval a který je podle mého názoru v přímém hodnotovém konfliktu s politickou vizí sociální demokracie. Nemůžu posoudit, jak by takovouto situaci řešila rakouská SPÖ, takovou extrémní situaci jsem dosud nezažil. Je ale zřejmé, že na příštím sjezdu bude zvolen řádný předseda strany a ten bude mít mandát k složení vlastní stínové vlády.

Existuje nějaký precedentní případ, který se řešil v rakouské sociální demokracii? Podobný lokální odklon od samotných ideálů sociální demokracie, jako se objevil v Mostě, Karviné, Praze 5 a i ve slovech pana Jandáka a některých dalších?

V Rakousku je situace zcela odlišná a k takovýmto odchylkám nedochází vůbec, a to zřejmě proto, že takovýto názorový proud, který je směřován primárně proti národnostním menšinám, se sdružuje do politických stran, jako je Haiderova BZÖ nebo FPÖ. V České republice republikáni prakticky ztratili politický vliv a rozplynuli se do ostatních stran. I poslanec Vítězslav Jandák byl původně členem republikánské unie, pak přešel do KDU-ČSL, pak do ODS a nyní je v ČSSD.

Je samozřejmě pravda, že podobné lokální hereze může utlumit až nový předseda se silným mandátem a Bohuslav Sobotka si o mandát právě podařenou a otevřenou programovou konferencí velmi hlasitě řekl. Neměl by ale být nový předseda strany volen přímo členy?

Musím se přiznat, že přímá demokracie se mi velice zamlouvá, a tedy i přímá volba předsedy politické strany. Jsem si ale vědom, že k tomu je nutné vytvořit podmínky a nemluvím o technických podmínkách. Jde především o širokou diskusi o věcných tématech uvnitř sociální demokracie, a ta snad bude možná i třeba pomoci internetu. Nechci však, aby nastala situace, kdy někdo předloží obdobu Kubiceho zprávy a členové budou volit pod falešným dojmem.