Philipp Janyr: Takovou extrémní situaci jsem v SPO nezažil
Lukáš KrausVlivný česko-rakouský sociální demokrat Philipp Janyr se v rozhovoru vyjadřuje k výroku stínového ministra kultury za ČSSD Vítězslava Jandáka, podle nějž byl Jörg Heider původně také sociálním demokratem.
Nedávno jste založil na sociální síti facebook skupinu Distancujeme se od rasistických předvolebních billboardů ČSSD. Můžete se čtenářům Deníku Referendum krátce představit a naznačit důvody pro založení této skupiny?
Můj otec se v roce 1968 a 1989 významně podílel na obnově sociálně demokratické strany v Československu, přičemž od roku 1991 jsem měl příležitost tomuto úsilí zblízka přihlížet a snad i drobátko pomoci. Činnost strany pozoruji neustále, avšak jen výjimečně se aktivně podílím na její činnosti. Aktivně přispívám jen tehdy, když mám pocit, že nastala extrémní situace. Billboardy Mostecké ČSSD byly takovou situací, a proto jsem založil zmíněnou skupinu na facebooku.
Ke skupině se ke dnešnímu dni přidalo 120 občanů a mezi nimi i exponovaní sociální demokraté Zdeněk Škromach, Jiří Dienstbier ml., Jiří Paroubek, Jan Hamáček, Jan Chvojka, dále lidé z Mladých sociálních demokratů, někteří komunisté, levicoví liberálové. Přesto cítím, že ČSSD není v tomto boji jednotná. Pan Jandák dokonce nedávno tvrdil, že „Jörg Haider byl také původně sociální demokrat.“ Co k tomu říci?
×
Domov → Rozhovor
4. října 2010 ve 12.30
Související
Diskuse
MT
October 5, 2010 v 10.04
A byl tedy Haider původně sociálním demokratem nebo nebyl?
Hitler nikdy, Mussolini ano a dlouho.
Ono se bude snad vylučovat, pokud někdo v tomto ohledu řekne pravdu?
October 6, 2010 v 15.45
Dobrý den, nikdy nebyl. Jako evropsky ukotvený sociální demokrat si dovolím tvrdit, že ani pan Jandák ne. Co měl tedy znamenat jeho lživý a nepravdivý výrok může mít mnoho interpretací a bezesporu se ho na to má zeptat i předsednictvo ČSSD. Já chápu jeho herectví, ale lež ať si ze svého scénáře laskavě vyškrtne. Zavání to politickou demencí. Hezký den
October 6, 2010 v 19.22
Jörg Haider
autor: Luděk Tengler
--------------------------------------------------------------------------------
Jörg Haider se narodil 26. ledna 1950 v Bad Goisernu v Horních Rakousích jako syn ševce. Jeho otec, který v roce 1929 vstoupil do Hitlerjugend a o rok později do jednotek SA, zastával funkci župního správce u Německé pracovní fronty v Linci. Později bojoval jako poručík na ruské a francouzské frontě. Toto rodinné zázemí drobného nacistického funkcionáře jistě zanechalo na Haiderovi stopy.
Mladý Jörg absolvoval přímočarou politickou kariéru. Zahájil ji už v roce 1965, kdy na sebe poprvé upozornil založením hnutí s názvem Kroužek svobodné mládeže, jehož mluvčím byl až do roku 1975. Maturoval v roce 1968 a od roku 1969 studoval práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1973 promoval jako doktor práv a tři roky pracoval u soudu coby vědecký asistent. V roce 1997 si pak doplnil vzdělání v šestitýdenním kursu na Harvardské univerzitě – téma: rozpočtová politika a veřejné financování. V roce 1977 převzal post tajemníka ve straně Svobodných ve spolkové zemi Korutany. Poté působil jako poslanec ve spolkové Národní radě, ale skutečným startem do velké politiky bylo až jeho zvolení předsedou strany Svobodných pro zemi Korutany v roce 1983. Jenom rok nato už mohl zaznamenat příliv voličů – z 11,7 procenta dovedl svou stranu v zemských volbách až na 16 procent. Rostoucí konflikt mezi ním a tehdejším spolkovým předsedou strany Stegerem vyústil v dubnu roku 1986 v odmítnutí vzájemné spolupráce a odvolání Stegera. Novým spolkovým předsedou strany byl zvolen Jörg Haider – získal 57,7 procenta hlasů. To znamenalo konec tehdejší koalice se socialisty pod vedením Franze Vranitzkého. Následovaly předčasné parlamentní volby na konci roku 1986. Ty přinesly Haiderově straně necelých deset procent hlasů a 18 křesel v parlamentu, dvojnásobný počet oproti roku 1983. Povzbuzen úspěchem a dalším zvyšováním volebních preferencí, odvažuje se Haider k jednomu ze svých prvních opravdu kontroverzních výroků, jež ho pak provázejí po celou dobu jeho politické kariéry. V roce 1988 odkrývá část svého národního cítění a prohlašuje rakouskou národnost za zmetek.
V říjnu 1998 se Haider po patnácti letech vzdává křesla předsedy zemské organizace Svobodných v Korutanech, když je téměř stoprocentním podílem hlasů zvolen kandidátem na zemského hejtmana. Stává se tak poté, co FPÖ získala v zemských volbách již podruhé za sebou více než 42 procent hlasů. Socialisté a lidovci se na společném kandidátovi nedohodli, a dokonce se vzdali jakýchkoliv obstrukcí. Dá se říci, že rezignovali a jaksi oficiálně uznali Korutany za království znovuzvoleného hejtmana Jörga Haidera. A Jörg se z nového postu velmi těšil. Slíbil vytvořit z Korutan vzorovou zemi pro celé Rakousko a možná i svět. Peníze pro děti, žádné přistěhovalce a drogové dealery, snížení cen elektřiny a nájemného – možná by slíbil i modré z nebe, kdyby o ně někdo stál. Svou rétorikou opět přitáhl média, která zbožňuje, a ve svých projevech a vystoupeních rozdával úsměvy na všechny strany. Na adresu svého vyjádření o třetí říši, kvůli němuž o křeslo hejtmana v minulosti přišel, jen výmluvně poznamenal: „V některých situacích budu raději mlčet, než aby mě zase sesadili.“
Haidera nečekal tentokrát pád, nýbrž let vzhůru. Po podzimních volbách 1999 a dlouhých, nikam nesměřujících vyjednáváních nakonec přivádí svou stranu k vládě.Svým volebním ziskem 27,2 procenta se jeho Strana svobodných Rakouska vklínila mezi zavedené duo rakouské politiky – Sociálně demokratickou stranu Rakouska Viktora Klimy a Rakouskou lidovou stranu Wolfganga Schüssela. Pro svět a mnohé Rakušany to byl šok, byť se v žádném případě nedalo říci, že by to byl výsledek nečekaný. Průzkumy veřejného mínění hovořily již delší dobu jasně. Strana svobodných Rakouska (FPÖ), které Haider šéfuje už od roku 1986, zaznamenávala trvalý vzestup, ač – anebo právě proto, že – proslula mnohými problematickými skutky.
autor: Luděk Tengler
--------------------------------------------------------------------------------
Jörg Haider se narodil 26. ledna 1950 v Bad Goisernu v Horních Rakousích jako syn ševce. Jeho otec, který v roce 1929 vstoupil do Hitlerjugend a o rok později do jednotek SA, zastával funkci župního správce u Německé pracovní fronty v Linci. Později bojoval jako poručík na ruské a francouzské frontě. Toto rodinné zázemí drobného nacistického funkcionáře jistě zanechalo na Haiderovi stopy.
Mladý Jörg absolvoval přímočarou politickou kariéru. Zahájil ji už v roce 1965, kdy na sebe poprvé upozornil založením hnutí s názvem Kroužek svobodné mládeže, jehož mluvčím byl až do roku 1975. Maturoval v roce 1968 a od roku 1969 studoval práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1973 promoval jako doktor práv a tři roky pracoval u soudu coby vědecký asistent. V roce 1997 si pak doplnil vzdělání v šestitýdenním kursu na Harvardské univerzitě – téma: rozpočtová politika a veřejné financování. V roce 1977 převzal post tajemníka ve straně Svobodných ve spolkové zemi Korutany. Poté působil jako poslanec ve spolkové Národní radě, ale skutečným startem do velké politiky bylo až jeho zvolení předsedou strany Svobodných pro zemi Korutany v roce 1983. Jenom rok nato už mohl zaznamenat příliv voličů – z 11,7 procenta dovedl svou stranu v zemských volbách až na 16 procent. Rostoucí konflikt mezi ním a tehdejším spolkovým předsedou strany Stegerem vyústil v dubnu roku 1986 v odmítnutí vzájemné spolupráce a odvolání Stegera. Novým spolkovým předsedou strany byl zvolen Jörg Haider – získal 57,7 procenta hlasů. To znamenalo konec tehdejší koalice se socialisty pod vedením Franze Vranitzkého. Následovaly předčasné parlamentní volby na konci roku 1986. Ty přinesly Haiderově straně necelých deset procent hlasů a 18 křesel v parlamentu, dvojnásobný počet oproti roku 1983. Povzbuzen úspěchem a dalším zvyšováním volebních preferencí, odvažuje se Haider k jednomu ze svých prvních opravdu kontroverzních výroků, jež ho pak provázejí po celou dobu jeho politické kariéry. V roce 1988 odkrývá část svého národního cítění a prohlašuje rakouskou národnost za zmetek.
V říjnu 1998 se Haider po patnácti letech vzdává křesla předsedy zemské organizace Svobodných v Korutanech, když je téměř stoprocentním podílem hlasů zvolen kandidátem na zemského hejtmana. Stává se tak poté, co FPÖ získala v zemských volbách již podruhé za sebou více než 42 procent hlasů. Socialisté a lidovci se na společném kandidátovi nedohodli, a dokonce se vzdali jakýchkoliv obstrukcí. Dá se říci, že rezignovali a jaksi oficiálně uznali Korutany za království znovuzvoleného hejtmana Jörga Haidera. A Jörg se z nového postu velmi těšil. Slíbil vytvořit z Korutan vzorovou zemi pro celé Rakousko a možná i svět. Peníze pro děti, žádné přistěhovalce a drogové dealery, snížení cen elektřiny a nájemného – možná by slíbil i modré z nebe, kdyby o ně někdo stál. Svou rétorikou opět přitáhl média, která zbožňuje, a ve svých projevech a vystoupeních rozdával úsměvy na všechny strany. Na adresu svého vyjádření o třetí říši, kvůli němuž o křeslo hejtmana v minulosti přišel, jen výmluvně poznamenal: „V některých situacích budu raději mlčet, než aby mě zase sesadili.“
Haidera nečekal tentokrát pád, nýbrž let vzhůru. Po podzimních volbách 1999 a dlouhých, nikam nesměřujících vyjednáváních nakonec přivádí svou stranu k vládě.Svým volebním ziskem 27,2 procenta se jeho Strana svobodných Rakouska vklínila mezi zavedené duo rakouské politiky – Sociálně demokratickou stranu Rakouska Viktora Klimy a Rakouskou lidovou stranu Wolfganga Schüssela. Pro svět a mnohé Rakušany to byl šok, byť se v žádném případě nedalo říci, že by to byl výsledek nečekaný. Průzkumy veřejného mínění hovořily již delší dobu jasně. Strana svobodných Rakouska (FPÖ), které Haider šéfuje už od roku 1986, zaznamenávala trvalý vzestup, ač – anebo právě proto, že – proslula mnohými problematickými skutky.
MŠ
Děkuji za angažování pana Phillipa Janýra v českém veřejném prostoru, zvláště ve věci rasistických a xenofobních názorů v sociální demokracii. (S otcem Přemyslem Janýrem jsem se sektal v Chartě 77) Rovněž jsem rád, že se v této věci angažuje pan Lukáš Kraus, jehož názory jsou mi v mnoha ohledech blízké. Shodou okolností z Mostu pochází náměstek hejtmanky ústeckého kraje ing.Kouda. Zajímalo by mě, co si myslí o ústecké krajské školské politice sociální demokracie, tak jak to sleduji a popisuji ve svém příspěvku a následné diskusi zde v Referendu. (Litoměřická veřejnost demonstruje).
MT
August 3, 2011 v 12.08
... jsem ve svém okrese spoluzakládajícícm členem ČSSD od 5.12.1989.
Nevím, jestli bych se odvážil vynášet soudy o tom, který člen ČSSD je nebo není sociálním demokratem.
Vlastně jsem si to v minulosti troufnul jen v případě Miloše Zemana - a dokladoval jsem své stanovisko jeho knihou z roku 1991 - kde se vyjadřoval tehdy ještě bezelstně o tom, že by v Německu volil asi FDP
MT
August 3, 2011 v 12.09
pochopitelně jsem spoluzakládajícícím členem sociální demokracie na území tehdejší České socialistické republiky - ČSSD pochopitelně kontinuálně trvala v zahraničí ...