V neděli byl v Praze úvodním projevem Václava Havla zahájen čtrnáctý ročník konference Fórum 2000. Tématem letošního ročníku konference — jež se koná již tradičně pod záštitou prvního polistopadového československého prezidenta — má být reflexe názoru, že místo, kde žijeme, má vliv na to, jak žijeme a kým vlastně jsme.  

„Životní prostředí, které po nás zdědí následující generace, upadá. Zhoršují ho změny klimatu, následky globalizace a přelidnění, chaotická urbanizace, plýtvání přírodními zdroji a intenzivní doprava,“ uvádějí organizátoři na svém webu.

Konference, jejíž letošní motto zní „Svět, ve kterém chceme žít“, by měla být zaměřena na hledání způsobů, jak prostředí okolo nás pozitivně ovlivnit. Organizátoři chtějí otevřít debatu o naší zodpovědnosti za tento stav světa a současně se netají ambicí hledat nové, méně bezohledné strategie růstu a novou rovnováhu mezi duchovními a materiálními hodnotami.

Mezi letos pozvanými delegáty je několik desítek osobností. Na konferenci tak vystoupí například novinář a politolog Fareed Zakaria, sociolog Zygmunt Bauman, filosof André Glucksmann, politický komentátor George Monbiot, konzervativní filosof Roger Scruton, avšak i bývalý předseda české vlády Miroslav Topolánek či uhlobaron Zdeněk Bakala.

Právě na jména Topolánka či Bakaly upozornily tři desítky demonstrantů z Koalice neochotných. Ti v neděli rozdávali účastníkům slavnostního zahájení letošního Fóra 2000 česko-anglické letáky s textem nazvaným „Svět, ve kterém nechceme žít“. Deník Referendum již informoval o tom, že zatímco polský sociolog Zygmunt Bauman s přítomnými občany alespoň krátce diskutoval, čeští politici představitele občanské společnosti naopak ignorovali.

Havel: Je třeba se utkat s krátkozrakostí a nabobtnalou pýchou

Václav Havel ve svém úvodním slově zdůraznil, že někdo trvale dopouští, aby naše města nekontrolovatelně likvidovala okolní krajinu a přírodu. Podle jeho názoru na místo toho vzniká jakási gigantická aglomerace, která anonymizuje život, trhá sítě přirozených lidských společenství a útočí svým internacionálním uniformismem na všechnu jedinečnost, identitu či různorodost.

„Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty,“ uvedl Václav Havel před návštěvníky slavnostního zahájení fóra.

Jako už mnohokrát v minulosti i v neděli Havel varoval především před pýchou naší soudobé globální a ateistické civilizace. „Pýcha kohosi, kdo je samotnou logikou svého bohatství veden k tomu, aby přestal ctít dílo přírody i našich předků, aby je přestal ctít z principu a ctil je nanejvýš jako další možný zdroj zisku,“ prohlásil bývalý prezident.

„Cítím za tím vším nejen globálně se šířící krátkozrakost, ale i nabobtnalé sebevědomí této civilizace, k jejíž bytostné výbavě patří i pyšná idea, že všechno víme, a to, co nevíme, se brzy dozvíme, protože víme, jak na to,“ uvedl Václav Havel. Podle jeho mínění je to tato naše domnělá vševědoucnost, zaštiťující se závratným vývojem vědy a techniky a vůbec racionálního poznání, která nás opravňuje sloužit čemukoliv, co je prokazatelně účelné.

Podle Havla nicméně s kultem měřitelného zisku, prokázaného pokroku a viditelné účelnosti mizí respekt k tajemství. „A s ním i pokorná úcta ke všemu, co nikdy nezměříme a nepoznáme. Jakož i bolestivé tázání po nekonečnu a věčnosti, těmto donedávna nejdůležitějším horizontům našeho konání,“ doplnil exprezident.

I nedávná finanční a ekonomická krize byla podle Havla výchovným znamením pro soudobý svět, neboť nás varovala před nepřiměřeným sebevědomím a pýchou moderní civilizace. „Chápu nedávnou krizi jako velmi malou a velmi nenápadnou výzvu k pokoře. Jako malou a nenápadnou výzvu k tomu, abychom nebrali všechno automaticky za samozřejmé,“ uvedl Václav Havel.

Podle Havla jsou pak jedinou možnou cestou z nebezpečného světa civilizační pýchy údiv a vědomí nesamozřejmosti. „Jsem si jist, že naše civilizace se bude řítit do katastrofy, pakliže se soudobé lidstvo nevzpamatuje. A vzpamatovat se může jen tehdy, když se utká s krátkozrakostí, tupým přesvědčením o své vševědoucnosti a nabobtnalou pýchou, které jsou tak hluboce zakotveny v jeho mysli a v jeho konání,“ uzavřel své zamyšlení Václav Havel.

Svět, ve kterém nechceme žít

Alternativní uvítání připravili účastníkům slavnostního zahájení členové a sympatizanti Koalice neochotných, kteří upozorňovali na fakt, že Václav Havel poskytuje morální záštitu pochybným byznysmenům, jako je uhlobaron Zdeněk Bakala nebo jeden ze strůjců války proti Iráku Paul Wolfowitz.

Autoři textu upozorňovali, že navzdory mottu letošního fóra „Svět, ve kterém chceme žít“ seznam letošních delegátů nereprezentuje svět, ve kterém by chtěli žít. „Protože toto není svět rovnosti a dialogu, ale svět, v němž se váleční zločinci a oligarchové oblékají do roucha mravnosti a filantropie,“ píše se v dokumentu.

„Václav Havel několikrát halasně podpořil války proti Srbsku, Afghánistánu a Iráku. Se svým morálním kreditem se jasně přihlásil k rétorice Bushovy vlády a zaštítil ,koalici ochotných', která útok na Irák provedla,“ píší členové Koalice neochotných ve svém textu. Podle nich již dnes víme, že válka byla založena na lžích, a přesto zve Václav Havel na Fórum 2000 jednoho z jejích architektů, Paula Wolfowitze.

Podle demonstrantů je současným klíčovým tématem evropské politiky útok na veřejné služby. Za jednoho z reprezentantů této politiky pak autoři považují dalšího z delegátů letošní konference, expremiéra české vlády Mirka Topolánka. Ten je podle jejich názoru proslulý svým cynickým politickým stylem, kontakty s pochybným byznysem a také neoliberálními reformami.

Dalším kontroverzním delegátem je podle Koalice neochotných jeden z největších českých podnikatelů a mediálních magnátů Zdeněk Bakala. Kontroverzní zkušenost zhruba jednoho sta tisíc nájemníků, kteří na Ostravsku a Kladensku bydlí v pětačtyřiceti tisících bytech vlastněných právě Zdeňkem Bakalou, v pondělním sloupku Deníku Referendum připomněl Patrik Eichler.

„Když Bakala kvůli bytům OKD žaloval místopředsedu české Sněmovny Lubomíra Zaorálka, který o něm na jedné tiskové konferenci řekl, že jeho chování považuje za gaunerské, tedy ničemné a podvodné, soud v první instanci konstatoval, že Zaorálkova slova byla vzhledem k chování pana Bakaly ,oprávněná a přiměřená',“ píše mimo jiné Patrik Eichler.

Autoři textu taktéž připomínají, že Bakala před letošními květnovými volbami věnoval stranám současné vládní koalice 28,5 milionů Kč. „Jasně tím demonstroval rozdíl mezi obyčejnými občany, kteří mají pouze svůj jeden hlas, a mezi oligarchy, kteří mohou ovlivňovat politiku hlasy svých peněz,“ uvedli v dokumentu.

„Nechceme žít ve světě, kde o okolnostech našich životů rozhodují peníze soudně uznaných ,gaunerů' a v němž morální autority hostí architekty válek. Chceme žít v jiném světě — a tento svět už vzniká před našima očima,“ píše se v letácích, které demonstranti rozdávali účastníkům slavnostního zahájení.

Podle nich je dnešní Havel intelektuálním reprezentantem konformismu, oné „koalice ochotných“, ochotných přitakat tu válce, tu zájmům velkého byznysu. „Pro tuto výzvu jsme vytvořili Koalici neochotných — neochotných k podobnému přitakávání. Věříme, že nás bude přibývat,“ doplňují na závěr autoři.

Pehe: Diskutujme i s těmi, se kterými nesouhlasíme

Podle politologa Jiřího Pehe jsou sice některé výhrady autorů výzvy oprávněné, avšak  je třeba rozlišovat. „Myslím si, že něco jiného je kritika postojů Václava Havla a něco jiného seznam delegátů letošního fóra. Pokud by byli přizváni pouze ti hosté, se kterými se všichni shodneme, diskuse by neměla smysl,“ uvedl Jiří Pehe pro Deník Referendum.

S Jiřím Pehem nesouhlasí novinář Patrik Eichler. „Má otázka na Jiřího Pehe by zněla, zda má zkušenost věcné diskuse právě například se Zdeňkem Bakalou. Sám se obávám,“ dodává, „že nejen jemu slouží akce typu Fóra 2000 především jako prostor pro sebeprezentaci. A že debata o civilizační pýše těžko ovlivní chování jím řízených společností, jako se po příslušné debatě Fóra 2000 před osmi lety neproměnil k lepšímu svět našich médií.“

„Já osobně nesouhlasím s mnoha postoji mnohých hostů, avšak nikterak mi to nebrání v účasti a diskusi. V úterý se ostatně zúčastním debaty nad budoucností evropské integrace společně s anglickým konzervativně a euroskepticky smýšlejícím filosofem Rogerem Scrutonem,“ řekl v rozhovoru politolog.

Pehe taktéž s mnoha postoji Václava Havla - obzvláště v posledních letech - nesouhlasí, nicméně to pro něho dle jeho slov neznamená, že by se svými ideovými odpůrci odmítal diskutovat. „Podle mého názoru je každá debata přínosná už jenom z toho důvodu, abychom si vzájemně vyjasnili pozice,“ myslí si Jiří Pehe.

Na otázku, co soudí o tom, že jediným, kdo s demonstranty promluvil, byl sociolog Zygmunt Bauman, zatímco čeští politici shromáždění okázale ignorovali, Pehe odpověděl, že současný stav české politické kultury a neschopnost politiků byť si jen naslouchat a diskutovat vykazuje známky sociálního autismu.

„Tento vzájemný sociální autismus je moment, jenž brání jakékoli konstruktivní diskusi a pozitivnímu vývoji politické kultury u nás,“ myslí si Jiří Pehe. Podle jeho názoru však touto chorobou netrpí pouze politici, nýbrž i některé iniciativy občanské společnosti.

„Neschopností dialogu trpí elity jako celek,“ rozšiřuje Peheho kritiku Eichler. „Když zůstaneme u příkladu Zdeňka Bakaly, tak bych se někdy redaktorů Respektu na závěr nějakého neformálního fóra rád zeptal, proč za poslední tři nebo čtyři roky ani jednou nepopsali historii bytů OKD. Jenže když tu otázku položím na začátku, tak automaticky vyvolám konflikt. A neznám fórum, kde bych ji mohl položit později,“ řekl pro Deník Referendum Patrik Eichler.

Podle Patrika Eichlera je to jeden z důsledků hluboké mediální krize, která de facto zlikvidovala média jako místo kritického dialogu, a to i uvnitř jednoho názorového prostředí.