V neděli byl v Praze úvodním projevem Václava Havla zahájen čtrnáctý ročník konference Fórum 2000. Tématem letošního ročníku konference — jež se koná již tradičně pod záštitou prvního polistopadového československého prezidenta — má být reflexe názoru, že místo, kde žijeme, má vliv na to, jak žijeme a kým vlastně jsme.  

„Životní prostředí, které po nás zdědí následující generace, upadá. Zhoršují ho změny klimatu, následky globalizace a přelidnění, chaotická urbanizace, plýtvání přírodními zdroji a intenzivní doprava,“ uvádějí organizátoři na svém webu.

Konference, jejíž letošní motto zní „Svět, ve kterém chceme žít“, by měla být zaměřena na hledání způsobů, jak prostředí okolo nás pozitivně ovlivnit. Organizátoři chtějí otevřít debatu o naší zodpovědnosti za tento stav světa a současně se netají ambicí hledat nové, méně bezohledné strategie růstu a novou rovnováhu mezi duchovními a materiálními hodnotami.

Mezi letos pozvanými delegáty je několik desítek osobností. Na konferenci tak vystoupí například novinář a politolog Fareed Zakaria, sociolog Zygmunt Bauman, filosof André Glucksmann, politický komentátor George Monbiot, konzervativní filosof Roger Scruton, avšak i bývalý předseda české vlády Miroslav Topolánek či uhlobaron Zdeněk Bakala.

Právě na jména Topolánka či Bakaly upozornily tři desítky demonstrantů z Koalice neochotných. Ti v neděli rozdávali účastníkům slavnostního zahájení letošního Fóra 2000 česko-anglické letáky s textem nazvaným „Svět, ve kterém nechceme žít“. Deník Referendum již informoval o tom, že zatímco polský sociolog Zygmunt Bauman s přítomnými občany alespoň krátce diskutoval, čeští politici představitele občanské společnosti naopak ignorovali.

Havel: Je třeba se utkat s krátkozrakostí a nabobtnalou pýchou

Václav Havel ve svém úvodním slově zdůraznil, že někdo trvale dopouští, aby naše města nekontrolovatelně likvidovala okolní krajinu a přírodu. Podle jeho názoru na místo toho vzniká jakási gigantická aglomerace, která anonymizuje život, trhá sítě přirozených lidských společenství a útočí svým internacionálním uniformismem na všechnu jedinečnost, identitu či různorodost.

„Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty,“ uvedl Václav Havel před návštěvníky slavnostního zahájení fóra.

Jako už mnohokrát v minulosti i v neděli Havel varoval především před pýchou naší soudobé globální a ateistické civilizace. „Pýcha kohosi, kdo je samotnou logikou svého bohatství veden k tomu, aby přestal ctít dílo přírody i našich předků, aby je přestal ctít z principu a ctil je nanejvýš jako další možný zdroj zisku,“ prohlásil bývalý prezident.

„Cítím za tím vším nejen globálně se šířící krátkozrakost, ale i nabobtnalé sebevědomí této civilizace, k jejíž bytostné výbavě patří i pyšná idea, že všechno víme, a to, co nevíme, se brzy dozvíme, protože víme, jak na to,“ uvedl Václav Havel. Podle jeho mínění je to tato naše domnělá vševědoucnost, zaštiťující se závratným vývojem vědy a techniky a vůbec racionálního poznání, která nás opravňuje sloužit čemukoliv, co je prokazatelně účelné.