Strašidlo teorie

Michael Hauser

Odpor levice k teorii a idejím má hluboké historické kořeny. Obraz světa se tak ovšem redukuje na prázdná hesla, a neúspěch je zaručen.

Kdysi jsem přednášel v jedné pražské organizaci ČSSD, která občas pořádá politické diskuse. Řeč byla o vztahu sociálního státu a kapitalismu a moje teze zněla, že pokud kapitalismus omezuje sociální stát, je třeba omezit kapitalismus, ne sociální stát. Během diskuse se projevilo, že mnozí s tím souhlasí, ale připadá jim to příliš abstraktní. Mnohem důležitější prý je politická praxe. A co že to je? Otázka, kdo bude předsedou strany.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Tato reakce vyjadřuje celkové ladění české levice, které lze nazvat jako anti-teoretičnost. Má hluboké historické kořeny, které sahají až kamsi do národního obrození. Karel Havlíček Borovský a Vilém Gabler ve čtyřicátých letech devatenáctého století vystoupili s tím, že česká kultura se má zbavit filosofie jako planého mudrování a má používat zdravého rozumu. Měli na mušce německou filosofii. Gabler psal: „Nebažím po německé filosofii, maje za to, že zdravý český rozum jest lepší nežli německé mudrctví…“

Filosofie se zkrátka vnímala jako zbytečná okrasa nebo pouhé povídání, které nás odvádí od toho, abychom začali něco dělat. V dějinách české levice se tento postoj naplno prosadil v padesátých letech minulého století. Stalinisté dokládali zbytečnost filosofie po Únoru 48 výroky Karla Marxe o tom, že komunismus je uskutečnění filosofie a filosofie po svém uskutečnění zanikne. Zdeněk Nejedlý hlásal, že filosofie má opustit plané spekulace, které patří do buržoazní éry, a věnovat se lidové moudrosti uložené třeba v postavě Kašpárka. Stalinisté se museli setkat s pochopením nejenom v širokých vrstvách, ale i mezi lidmi z kultury nebo vědy, zvlášť těmi, kteří vyznávali pozitivismus.

Česká levice je touto tradicí poznamenaná dodnes. Mnozí levicoví aktivisté teď tvrdí, že teorie není důležitá, neboť musíme už něco dělat. Teorie, to jsou nekonečné diskuse, ale v praxi se prý shodneme, vždyť všichni jsme nespokojeni.

Ještě tu také žije zkušenost s tím, jak to bylo v Listopadu 89. Nebyly tu žádné politické teorie, které by udávaly směr lidové nespokojenosti a rozvíjely kritické postoje většiny. Listopadové události probíhaly mimo všechny teorie. Ani teoretici na Západě nepředpokládali, že k nějakému zvratu dojde, aspoň ne tak rychle a snadno. Čeští disidenti sice občas něco rozpracovali (pojetí českých dějin nebo budoucí místo Československa v Evropě), ale kvůli vynucené izolaci to nemělo odezvu u širší veřejnosti. V disentu se ani nevyhranila vize nového společenského uspořádání, ani nějaká teorie spravedlnosti. Disent v tom zůstal neurčitý. Listopad 89 se proto může jevit jako vyvrácení Leninovy myšlenky, že bez revoluční teorie není revoluční praxe: Byla to „revoluce" bez revoluční teorie.

V posledních volbách se opět ukázalo, kam tato anti-teoretičnost vede. ČSSD dospěla k úplné „praktičnosti“. Celá její teorie byla v průzkumech veřejného mínění a veřejné mínění se nakonec obrátilo proti ní. Byla to historická lekce, další ukázka toho, do jakého debaklu vyústí podcenění teorie.

A proč že se politika neobejde bez teorie? Neoliberální protivník je v tom mnohem leninističtější než levice. Má několik teoretických institucí, universitu, odborné časopisy. Ví o tom, že bez teoretického zázemí nelze prosadit žádné větší změny. Proč to tak je? Protože teorie je jako sada stavebních kamenů, z nichž se sestavuje politicko-sociální obraz světa. Jeho barvitost a přesvědčivost je tím, co rozhoduje o tom, k čemu se hlásí většina, nebo aspoň rozhodující společenské vrstvy. Spor mezi pravicí a levicí se odehrává na rovině obrazů světa, protože lidé vnímají své společenské postavení i své ekonomické zájmy na jejich základě: jsou to brýle, jimiž se dívají sami na sebe i na společnost. Zdravý rozum je mýtus. Nejsou tu žádné oči, které by viděly společenskou realitu tak, jak je.

Jaký obraz světa potom sestavila současná levice? Právem se lze domnívat, že žádný takový obraz neexistuje. Jsou tu pouhá hesla jako spravedlnost a solidarita, ale ta nejsou součástí obrazu, nýbrž mají povahu výkřiku. Pravice si je snadno přisvojí a vloží je do svého obrazu: jsme pro spravedlnost, a proto jsme pro rovnou daň…

Pokud levice nevytvoří svůj vlastní obraz světa a nepostaví ho vedle obrazu pravicového, v praktické politice bude stále jen ustupovat. Není proto tím hlavním, co může změnit praktickou levicovou politiku, budování nového obrazu, tedy teorie?

    Diskuse
    SH
    June 25, 2010 v 7.43
    Teorie v informačním věku
    Ani ve společenských vědách se dnes už nedá pracovat nízkonákladově. Něco mně proto říká, že liberálové budou mít vždycky dostatek prostředků na vytváření teorií, a především na jejich šíření. Pochybuji, že socialisté jim na tomto poli mohou konkurovat. Socialisté musí v informačním věku najít tu část veřejného prostoru, ve které jsou silnější, než jejich konkurence.
    June 25, 2010 v 7.53
    levice, obrazotvornost a informační věk
    "... nebo že by to bylo tím včerejším úplňkem?" (J.W.Goethe)
    MH
    June 25, 2010 v 14.13
    Pokud ČSSD vydala na volby údajně až 750mil., tak to není otázka peněz, ale vědomí toho, co je důležité, schopnosti poučit se u pravice.
    June 25, 2010 v 15.0
    přesné
    To, že si pravice snadlo přisvojí heslo nebo pojem, pokud pojmy nejsou zasazeny do teorie nebo-li obrazu, je velmi přesný postřeh. Vzpomeňme si, kolikrát jsme slyšeli Petra Nečase v České televizi v upoutávce na volby říci: že to je Občanská demokratická strana, která je skutečnou stranou práce.
    IJ
    June 25, 2010 v 17.29
    dvě drobné poznámky
    Nedá mně než poprosit o vysvětlení autora článku stran smyslu věty:
    "Stalinisté se museli setkat s pochopením nejenom v širokých vrstvách, ale i mezi lidmi z kultury nebo vědy, zvlášť těmi, kteří vyznávali pozitivismus".
    Přece i positivismus je teorií reagující na jiné myšlenkové proudy, mající svůj teoretický potenciál. Asi jsem něco nepochopil.
    A i s tou tradiční "neteoretičností" české levice mám problém. Co třeba Victor Adler, ta pozapomenutá osobnost české levice, spojující v sobě hlubokou teoretickou erudovanost s každodenní praktičností? Nebo je to tím, že byl "jen" Bohme a ne Tscheche?
    June 25, 2010 v 18.36
    ad IJ
    "Neteoretičnost" české levice je, jak už jsem uvedl výše, naprostý blábol. Článek je mimořádně nevydařený.
    MH
    June 25, 2010 v 19.25
    Souznění stalinismu a pozitivismu je v několika věcech. Popper v jednom článku píše, že marxismus-leninismus se svým učením o objektivní realitě (formulované už Leninem) je na stejné koleji jako pozitivistická tradice. Ale zde jsem myslel na shodný postoj vůči filosofii. Pozitivismus: filosofie jsou pseudoprolémy, rozhodnout má věda; marxismus-leninismus: filosofie je produkt překonané třídní společnosti, nahrazena vědeckým světovým názorem.

    Pak je tu jedno nedorozumění. Anti-teoretičností levice přece neříkám to, že neexistovali žádní levicoví myslitelé, ale naopak tím myslím to, co tito levicoví myslitelé vždy kritizovali. Levice jako politické hnutí nebo strany chronicky podceňují teorii. Přesněji řečeno, podceňují ji ve své úpadkové fázi.
    June 26, 2010 v 2.26
    Souhlasím s článkem autora. Levice podceňuje význam teorie. A přitom nic praktičtějšího, než dobrá teorie, není.
    Obávám se, že levice dnes nerozumí světu, neví co se to vlastně kolem nás děje, jak to funguje. Takže ani neví, jak a co změnit. Je trvale možný kapitalismus s lidskou tváří? Je možný kapitalistický trvale udržitelný rozvoj?
    Jakoby levici stačila její víra ve spravedlivý svět a v dobro v každém z nás. A pak jí zaskočí, že voliči volí v rozporu s bytostně vlastním zájmem. To nestačí odbýt tím, že pokud volí levici bohatý, je to rozmar a volí-li pravici chudý, je to debil.
    A jsou-li chudí voliči pravice debilové, má pro ně smysl budovat sociálně spravedlivou společnost?
    Levice vskutku podceňuje význam teorie. Fláká to od pangejtu k pangejtu a vysiluje se vzájemným žabomyším bojem mezi sebou.
    P.S. Možná je to ale tak, že se levicová teorie 21. století právě někde rodí. Jen jsme to přehlédli …
    June 26, 2010 v 3.47
    ad MH
    Dobrá - tedy ne naprostý ...
    SH
    June 26, 2010 v 9.29
    Není to úplňkem
    Neponocuji, takže nevím, že byl úplněk, ale vím, že jsou teď noci nejkratší. Jsem toho názoru, že levice nemůže porazit pravici na tom poli, na němž bude pravice vždycky silnější. Fakt, že vložila ČSSD do voleb tak vysoký obnos neříká nic o skutečné finanční síle levice jako celku. A o informačním věku hovořím proto, aby si levice uvědomila, že je zde nové prostředí pro politickou soutěž a stejně tak nová část veřejného prostoru, kterou je nutné i teoreticky zvládnout.
    + Další komentáře