Je postkomunismus jen nálepka? Bohužel ne. Mysleme na to
Jiří PehePetr Fiala ve svém proslovu ke dvaceti letům české účasti v Evropské unii zdůraznil, že Česká republika už není postkomunistickou zemí. Ač byl premiér nejspíš veden dobrým úmyslem, jeho tvrzení není správné. A může se mu stát i osudným.
Ve svém projevu u příležitosti oslavy dvacátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie na Pražském hradě premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že pojmy „nová členská země“ a „postkomunistické země“ jsou dnes už jen nálepky. Toto tvrzení zopakoval před zahájením slavnostního koncertu v Rudolfinu o několik hodin později.
Konkrétně Fiala ve svém oficiálním projevu řekl: „Myslím, že nastal čas na jeden konkrétní krok — jednou provždy se zbavit nálepek, jako je nový členský stát nebo postkomunistická země. Jsou to slova, která občas používáme automaticky, bez přemýšlení, ale jindy jako výmluvu, proč něco nejde, nebo to jde moc pomalu. Ale tyto výmluvy už přece dnes, po dvaceti letech v Unii, nemají smysl. Dnes už nesoutěžíme ve druhé lize, ve své vlastní kategorii.“
Fiala je původně profesor politologie, a i proto by si snaha odeslat postkomunismus u nás do propadliště dějin coby začátek nové éry, z jeho strany zasloužila větší opatrnost. Ač je samozřejmě jasné, že na zmíněném shromáždění nemluvil jako politolog, nýbrž jako politik.
Postkomunismus žije
S Fialou lze souhlasit v rovině politického symbolismu. Dvacet let po vstupu do Evropské unie a pětatřicet let po pádu komunistického režimu skutečně nedává smysl používat pojem postkomunismus coby dominantní popis politických a společenských poměrů u nás. Mnohé dnes totiž souvisí s novými jevy, které vidíme i v západních demokraciích.