Čeští evangelíci, sexuální menšiny a církve
Ivan ŠtampachSynod Českobratrské církve evangelické podpořil žehnání stejnopohlavním párům. Argumentoval přitom textem bible. Názor ostatních křesťanských církví je však nadále přísný. Důvodem je především nevstřícný postoj autorit.
Synod jako nejvyšší volený orgán Českobratrské církve evangelické většinou 78 % procent poslanců právě rozhodl, že pastoři této církve mohou požehnat párům stejného pohlaví na společnou cestu životem. Tato v České republice třetí nejpočetnější církev (po katolících a pravoslavných) tím navazuje na svůj dosavadní vývoj.
Už její dřívější synod totiž téma analyzoval a v návaznosti na něj pak Spolek evangelických kazatelů v lednu 2006 výslovně vyzval členy církve, aby přijímali lidi s homosexuální orientací s porozuměním jako své bližní. Tato církev tehdy na rozdíl od značné části tehdejšího českého křesťanstva podpořila i právě aktuální uzákonění registrovaného partnerství.
Evangelíci při té příležitosti připomněli biblickou výpověď, podle níž není dobře, aby člověk byl sám (Gen 2,18). Naše lidství se, jak se vyslovili, naplňuje až ve vztahu s druhým člověkem. Registrované partnerství podle nich takový vztah podporuje i v případě lidí s homosexuální orientací.
Synod přitom realisticky konstatuje, že názory na tuto otázku nejsou ani v evangelické církvi jednotné. Proto má pokračovat diskuse a žádný kazatel není povinen svazkům těchto osob požehnat.
Na případnou námitku, že takový vstřícný postoj je v rozporu s biblickými výroky na toto téma, už dřívější teologické rozbory odpověděly v tom smyslu, že těch několik připomínaných citátů nelze brát fundamentalisticky doslovně. Je třeba analyzovat záměr pisatele. A docházejí k tomu, že pohlavní soužití je dostatečně ospravedlněno osobním vztahem zúčastněných.