Jednosměrná kulturní výměna

Kamila Hladíková

Způsob, jakým jsou Konfuciovy instituty vetkány do univerzitních systémů, jim umožňuje nenápadně podemílat akademické svobody a ovlivňovat veřejnou debatu o „citlivých“ tématech, jako je Hongkong, Tchaj-wan či Tibet.

„Jazyk, kultura, myšlení“, šíření čínských postojů je nenápadné a precizně promyšlené. Foto FB Konfuciův institut, UP Olomouc

Debata o Konfuciových institutech (KI) jako o jednom z nástrojů čínské soft power a potenciální vlivové hrozbě, před níž varují i tajné služby od FBI až po BIS, se v USA a západní Evropě vede již více než deset let. Tyto organizace, zaštítěné přímo čínským státem v rámci systému propagandy, ohrožují akademické svobody na západních univerzitách, jak v minulých letech ukázala řada incidentů, a umožňují pronikání čínského vlivu skrze zavedené a respektované vzdělávací instituce.

Diskuze o prorůstání čínského vlivu mezi politické, ekonomické a také akademické elity, v němž hrají určitou roli právě i KI, probíhá v posledních deseti letech i v ČR. Zatímco v roce 2007, kdy byl při Univerzitě Palackého (UP) v Olomouci založen první KI u nás, se o kontroverzi spojené se spoluprací univerzit s čínským komunistickým režimem hovořilo zatím spíše v akademických kuloárech, začátkem roku 2020, kdy vznikl druhý český KI při Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) v Praze, již debata běžela naplno.

První Konfuciův institut zahájil svou činnost v korejském Soulu v roce 2004 a do roku 2013 jich po celém světě vzniklo více než čtyři sta. Jen v USA bylo v době největšího rozkvětu kolem stovky těchto institucí. Od roku 2013 však začaly mnohé univerzity v Severní Americe i západní Evropě své KI zavírat. Jako první neprodloužily smlouvy s čínským zřizovatelem KI dvě univerzity v roce 2013 v Kanadě.

O rok později k tomuto kroku po různých tlacích a mediálních přestřelkách, v nichž figurovala ředitelka centrály KI Sü Lin, přistoupily první dvě americké univerzity, University of ChicagoPennsylvania State University. Do loňského roku takto skončilo téměř sedmdesát KI od USA přes Velkou Británii, Francii, Německo a Švédsko až po Austrálii.

V Evropě byl důležitým mezníkem incident na konferenci Evropské asociace čínských studií (EACS) v portugalské Braze v roce 2014, kde již zmiňovaná ředitelka centrály KI Sü Lin nařídila vytrhnout několik stran z programu konference, na nichž byla mezi sponzory kromě místního KI uvedena také tchajwanská Ťiang Ťing-kuoova nadace (CCK-F). V roce 2019 byl ředitel belgického Konfuciova institutu Sung Sin-ning obviněn ze špionáže a s organizací tak rozvázala spolupráci Svobodná univerzita v Bruselu.

V reakci na tento vývoj a v souvislosti s čínskými represemi v Hongkongu a Sin-ťiangu inicioval Velký akademický senát UP v Olomouci a fakultní senát FF již před dvěma lety debatu o fungování KI pod tamní filozofickou fakultou a letos 22. června rektor univerzity Martin Procházka oznámil, že v příštím roce nebude institutu obnovena končící smlouva.

Nemusí to znamenat úplný konec spolupráce, ale KI již s největší pravděpodobností nebude součástí univerzitních struktur. Necelý týden nato navíc rektor UP podepsal Memorandum of Understanding s ředitelem Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Kem, díky čemuž při univerzitě vznikne v prostorách knihovny Katedry asijských studií „tchajwanský koutek“.

Navzdory tomuto vývoji a množícím se incidentům kolem KI se jednání o založení nového institutu v Praze v roce 2019 účastnil dokonce tehdejší člen vlády Karel Havlíček (za ANO) a základní desku pak místopředsedkyni čínské vlády Sun Čchun-lan pomáhal odhalovat mimo jiné vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.

Problematický „servis” univerzitám

×
Diskuse

„Způsob, jakým jsou Konfuciovy instituty vetkány do univerzitních systémů, jim umožňuje nenápadně podemílat akademické svobody...“

Totéž platí o organizacích, které vycházejí z marxismu...