Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) nám zanechala dáreček v podobě desítek včas neimplementovaných evropských směrnic. V praxi to znamená, že kvůli laxnímu přístupu exministrů — zejména z hnutí ANO — hrozí České republice miliardové pokuty. Na jednání vlády 26. května jsem proto své kolegy o této alarmující situaci opět informoval.

Jak moc jsme ve skluzu, ukazují následující čísla. Zatímco v roce 2019 jsme měli manko šest směrnic, dnes je to už šestkrát víc. Zpoždění při implementaci směrnic Evropské unie přitom zpravidla vede k řízení pro nesplnění povinností vyplývajících z unijního práva, které Evropská komise zahajuje velmi krátce po uplynutí stanovené transpoziční lhůty.

České republice proto hrozí citelné finanční sankce. Dohromady to může být několik set milionů až dvě miliardy korun.

Jak je možné, že jsme nabrali tak velký skluz? Důvody jsou dva. Některé návrhy předpisů reflektující evropské směrnice se sice dostaly do Poslanecké sněmovny, ale bývalá vláda je předložila pozdě, takže se nestihly projednat. V některých případech se však dokonce neudělalo nic.

Nejvíc pozadu jsou v tomto ohledu Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy. Obě vedl „superministr“ Karel Havlíček. Na těchto resortech bylo k 31. březnu letošního roku jedenáct nevyřešených směrnic z celkového počtu dvaadvaceti, u kterých již uplynula transpoziční lhůta.

Dobrá zpráva je, že počet neimplementovaných směrnic, u nichž uplynula stanovená lhůta pro přijetí do české legislativy, postupně snižujeme. Zatímco k závěru loňského roku bylo po uplynutí lhůty k implementaci celkem jedenatřicet směrnic, ke konci prvního kvartálu letošního roku už to bylo jen dvaadvacet.

Pro včasnou implementaci evropských směrnic je podstatné, aby ministerstva důsledně dodržovala lhůty pro předkládání návrhů implementačních předpisů do meziresortního připomínkového řízení. Naše země se k tomu ostatně zavázala vládním usnesením v roce 2005.

Závěrem bych rád zdůraznil, že evropské předpisy nejsou „diktátem z Bruselu“. A není to tak, že nám nezbývá než je jen poslušně přijmout, jak občas slýcháme. Pravda je, že na jejich přípravě se od počátku podílejí i čeští úředníci v příslušných pracovních skupinách Evropské komise, úředníci při Radě Evropské unie a také čeští europoslanci a ministři. I na to je třeba myslet a s tím k evropským předpisům a k jejich přijímání do české legislativy přistupovat.

Česká republika má možnost aktivně ovlivňovat podobu legislativy připravované na evropské úrovni. U její tvorby jsme vždy od samého počátku a je jen na nás vyjednat kompromisy, které jsou pro nás důležité.