Vládní koalice v úterý svolala mimořádnou schůzi Sněmovny, na které chtěla projednat čtveřici zákonů, vůči nimž má opozice výhrady. Šlo o zrušení elektronické evidence tržeb, zpřísnění zákona o střetu zájmů, uzákonění korespondenční volby a o snížení plateb za státní pojištěnce, s čímž již počítá v březnu schválený státní rozpočet na letošní rok.

Přestože poslanci vládních stran předpokládali, že jednání se kvůli obstrukci může protáhnout i na několik dní a nocí, nakonec podlehli tlaku svých kolegů z politických hnutí ANO a SPD již po necelých šestatřiceti hodinách vyplněných opozičním „žvaněním“. Odpískali své původní záměry, sbalili si připravené spacáky s karimatkami a šli se vyspat do postelí.

Po bezmála dvaadvaceti hodinách bezvýsledného řečnění na libovolná témata se totiž domluvili s opozicí, že projednají pouze ty body, na nichž panuje shoda. Výsledkem dvoudenního táboření ve Sněmovně tak bylo jen zrušení pandemického pohotovosti, přijetí dílčí novely o podporovaných zdrojích energie a postoupení zákona, který snižuje platby za státní pojištěnce, do druhého čtení.

„Vyhráli jsme bitvu, nikoliv válku,“ shrnula v rozhovoru pro Seznam Zprávy výsledek spokojená Alena Schillerová (ANO) s tím, že vládní koalice dostala potřebnou lekci. Bez dohody s opozicí si prý navzdory tomu, že se opírá o pohodlnou většinu sto osmi hlasů, ani neškrtne. „Politika není jen síla a ukazování svalů, ale především schopnost vyjednávat,“ doplnila vydávajíc se za ztělesnění diplomatických ctností.

Žvanilové a táborníci

Snaha koaličních poslanců protlačit předlohy, s nimiž počítá programové prohlášení vlády, tak skončila fiaskem. Znovu se ukázalo, že znemožnit sněmovní většině prosadit její vůli je ve zdejších podmínkách až příliš jednoduché, neboť jednací řád dolní komory Parlamentu jí nabízí jen málo nástrojů, které by umožnily opozičním obstrukcím účinně čelit.

Zákonodárci z řad vládní koalice sice připomínali, že Andrej Babiš (ANO), který ještě nedávno Sněmovnu označoval za „žvanírnu“, dnes v opozičních lavicích bez uzardění „žvaní“, ale kromě přitakávání na sociálních sítích jim to k ničemu nepomohlo. To, že bývalý premiér má k pravdě více než volný vztah, se ví dlouho. A jak ukazují výsledky politického hnutí ANO, jeho voličům to zrovna nevadí.

Místo morálního pohoršení by koaliční poslanci měli uvažovat nad tím, jak se k políčku, který jim opozice uštědřila, postavit. Již několikrát se mohli přesvědčit, že pravidla, podle nichž se ve Sněmovně hraje, jim nejen znemožňují plnit vlastní program, ale — a to je jistě ještě mnohem podstatnější — vzbuzují v lidech pochyby, zda ty dvě stovky politiků, jež bezúčelně táboří ve Sněmovně, vůbec potřebují.

Ke změně jednacího řádu, která by mohla Sněmovnu učinit alespoň základně akceschopnou, se ovšem vládní koalice nechystá. „Převažuje názor, že bychom měli být k opozici vstřícnější. A teprve tehdy, když budou obstrukce dlouhodobě neudržitelné, sáhneme k razantnějším krokům,“ potvrdil v rozhovoru pro Info.cz Jakub Michálek. Upřesnil, že Piráti byli pro ráznější postup, ale své partnery o potřebě úpravy zákona zatím nepřesvědčili.

Principy a pravidla

Pokud se k úpravě pravidel koaliční poslanci nerozhoupou, těžko budou příště úspěšnější. Jak poznamenal Albert Einstein, definicí bláznovství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat přitom jiné výsledky. Ačkoli by i případná novelizace jednacího řádu zřejmě vyvolala sáhodlouhé obstrukce, sněmovní většina by ji mohla překonat. Podobně jako Babišova vláda v minulém volebním období, když utnula diskusi o daňovém balíčku.

Jakkoli by se jednalo o porušení platných pravidel, bylo by novelizaci možné hájit s odkazem na obecné principy parlamentarismu. Navíc ze starších nálezů Ústavního soudu plyne, že ukončení rozpravy — zvlášť, když se debatovalo skutečně obsáhle a padlo množství věcných připomínek — nepředstavuje natolik závažnou chybu legislativního procesu, která by pro zrušení schváleného zákona zavdávala důvod.

Vydat se cestou vedoucí za hranicí právního řádu je ovšem krajně ošemetné a může se vládní koalici v budoucnu vymstít. Mnohem lepší by proto bylo, kdyby s opozicí našla společnou řeč a přesvědčila ji, aby s obstrukcemi šetřila, neboť role se mohou po příštích volbách proměnit. Otázkou ovšem je, zda politická hnutí ANO a SPD o takovou dohodu mohou vůbec mít zájem.

Podle ústavního právníka Jana Wintra se nicméně nabízí ještě jedna varianta, a to upravit jednání Sněmovny jejím autonomním usnesením, které by vyloučilo nejčastější obstrukční praktiky. Řeč je například o neomezených vystoupeních poslanců s přednostním právem nebo načítání nových a nových bodů na pořad schůze, které platný zákon výslovně neošetřuje. Jakou možnost vládní koalice zvolí, ukážou příští týdny. Jak už bylo ale řečeno, pokračování ve stávajícím stylu ohrožuje mnohem víc než jen neschválené návrhy.