Bruselská čtvrť Molenbeek — kdysi židovská a dnes čistě muslimská

Petr Janyška

O muslimech u nás kolují divoké představy, paušalizace jsou nepřijatelné. Nelze ale přehlížet, že islamismus žádá fenomény, jež Evropa dávno překonala, především tlakem levice, a jež považuje za zpátečnické, či dokonce v rozporu se zákony.

Molenbeek je spojován s islamistickým teorismem, přitom je to v řadě ohledů čtvrť jako každá jiná. Foto Josse Lietaert, flickr

Klasická bruselská čtvrť, dvoupatrové rodinné domky ze začátku 20.století, nalepené jeden na druhý, často secesizující fasáda, majolika nad okny, barevná vitráž nad vchodem. Zahrádky kaváren a restaurací jsou plné, směsice mužů a žen, ty v tričkách, kraťasech, vlasy ve větru. A také ženy na kolech. Prostě Brusel.

Stačí ale přejít po mostku plavební kanál, který má v tom městě funkci řeky, a ocitnete se rázem v jiném světě, jiné kultuře. Architektura stejná, v ničem se neliší. Ale žádné ženy na zahrádkách kaváren, žádné vlasy ve větru, žádná sukně nebo šaty, nemluvě o šortkách.

Bývalá čtvrť řemeslníků a malých obchodníků, kolem kanálu býval průmysl. V roce 1835 odtud dokonce vyjel první osobní vlak na kontinentu. Od té doby se to tu ale změnilo.

Jsme v Molenbeeku. Rekrutovala se odtud většina těch, kdo měli prsty v islamistických teroristických atentátech v Paříži v listopadu 2015 a vzápětí v Bruselu v březnu 2016. Tehdy se o čtvrti mluvilo jako o semeništi terorismu, prošli tu potom korespondenti snad všech redakcí světa.

Narodili se tu nebo přechodně žili i další atentátníci, jeden ze dvou vrahů velitele Masúda (zavražděného v r. 2001), organizátoři atentátů v Madridu (2004), v bruselském Židovském muzeu (2014) právě tak jako autor nezdařeného atentátu na bruselském Centrálním nádraží (2017).

Banální čtvrť jako každá jiná

Není to žádná špinavá, poničená čtvrť, jak si někteří představují západoevropská ghetta. Zcela běžná, banální bruselská čtvrť. Fasády o nic ošuntělejší než kdekoli v Bruselu, chodníky čisté, hlavní ulice plná obchodů, ve vedlejších ulicích stromy, krámky.

Jen v ulici mezi auty závodí kluci na koloběžkách nebo někteří zkoušejí na kolech akrobacii — trochu divočejší podívaná než jinde ve městě. Na první pohled se tu žije docela klidně, jako v jakékoli jiné čtvrti. Jen islám tu je všudypřítomný.

Na ulici potkáte dva typy populace, každá se chová jinak. Buď ženy, samy nebo ve dvou, všechny bez výjimky tlačí kočárek a kolem nich houf tří, čtyř dětí, jejich věkový rozdíl rok, dva. Všechny jsou v tom horku zahalené od hlavy k patě, vidět je pouze obličej.

×