Polský zákaz potratů: ponížené ženy teď budou chtít svrhnout vládu

Petra Dvořáková

Polský Ústavní soud po třech měsících váhání zveřejnil verdikt, dle nějž jsou potraty z důvodu poškození plodu v rozporu s ústavou. Na stavu reprodukčních práv v Polsku to moc nemění. Zato se však do ulic vracejí protivládní demonstranti.

Ač byl verdikt zveřejněn ve středu v pozdní odpoledne, ve více než dvaceti polských městech demonstrovaly ještě týž večer tisíce lidí. A to šlo pouze o rozcvičku před protestním víkendem. Foto Michał Szymajda

Polský Ústavní soud ve středu 27. ledna vyhlásil verdikt, dle nějž jsou potraty z důvodu poškození plodu v rozporu s ústavou. Od dnešního rána tak nemají polské ženy legální přístup k potratům ani v případě, že nosí v děloze plod, jenž s největší pravděpodobností nepřežije porod. Polským ultrakatolíkům se splnil sen o takřka úplném zákazu potratů.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Jakkoli je to strašlivé, příliš mnoho to v praxi nemění. Konzervativci připravili polské ženy o reprodukční práva dávno před včerejškem. Od roku 1993 měly Polky legální přístup k potratu pouze v hraničních situacích: z důvodu poškození plodu, v případě ohrožení života matky, incestu či znásilnění.

Z těchto důvodů podstupovalo v Polsku ročně potrat něco málo přes tisíc žen, drtivá většina z nich právě kvůli poškození plodu. Mnohým ženám, jež měly na potrat zákonné právo, však lékaři provést interrupci přesto odmítali na základě takzvané klauzule svědomí, případně se je snažili od potratu odradit či jim v něm zabránit.

Sto až dvě stě tisíc polských žen ročně mezitím podstupovalo potrat v zahraničí či za pomoci potratových pilulek poskytnutých polskými občanskými organizacemi. Polský potratový underground se naštěstí rozrostl natolik, že další tisícovce žen, jež se teď bude muset při podstupování interrupce spoléhat na aktivistky namísto na lékaře, zvládne pomoci bez problémů.

Poté, co Ústavní soud vloni 22. října v reakci na iniciativu polských poslanců doličný verdikt vyhlásil, začali lékaři odmítat provést potrat ženám se zákonným nárokem na něj beztak ještě častěji než předtím. Verdikt přitom vstoupil v platnost teprve svým včerejším zveřejněním, nikoliv svým říjnovým vyhlášením.

Ač zveřejnění verdiktu Ústavního soudu tedy mnoho v praxi nemění, jeho smysl je jiný: jedná se o potupení polských žen. Primitivní odůvodnění verdiktu, na nějž se tři měsíce od jeho vyhlášení čekalo, s existencí žen vlastně vůbec nepočítá — zná pouze „matku“ a „dítě“, jímž má na mysli dosud nenarozený plod. Jak psala již předtím politoložka Janine Holcová, s embryem je zkrátka v Polsku zacházeno jako s „nejčistším občanem“, který ve své bezzbranosti potřebuje ochranu ústavy.

Potrat z důvodu poškození plodu podle odůvodnění verdiktu není v zájmu dítěte. Prý není změřeno, jak moc žena, nucená porodit mrtvé či vážně nemocné dítě, skutečně trpí — a navíc tím jistě netrpí žena každá. „Odůvodnění vypadá, jako by ho napsal kněz, nikoliv právník,“ shrnuje jeho znění Kamila Ferencová, právnička nejstarší polské pro-choice organizace Federace pro plánování rodiny.

Jiné Polsko

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost se pokoušela zbavit Polky zbytků reprodukčních práv od doby, kdy se před pěti lety chopila moci. Poprvé parlament projednával návrh zákona, zakazujícího potraty z důvodu poškození plodu, v roce 2016. Jenže do ulic vyšly protestovat desetitisíce lidí, takže vláda návrh stáhla.

Podruhé parlament projednával návrh takřka úplného zákazu potratů během jarní vlny koronaviru. I tehdy lidé protestovali, leč poslušně v izolaci svých domovů, třeba černými deštníky zavěšenými v oknech.

Skutečnost, že po dvou neúspěších v parlamentu vláda nakonec zneužila k prosazení zákazu zpolitizovaný Ústavní soud, občanský hněv jenom přiživila. Proti říjnovému vyhlášení verdiktu demonstroval po celém Polsku asi půlmilion lidí, na epidemii, represi a klesající teploty nehledě. Nahromaděná frustrace z dlouhodobého vládního pohrdání lidskými právy a důstojností tehdy vyústila v největší protesty v postkomunistické historii Polska.

Nejinak tomu bude teď. „Nemáme nic důležitějšího než svobodu! Polsko bude jiné. Nejde o právo žen na potrat. Jde o to, že konec vlády je blízko. Uvidíme se zítra!“ loučila se včera večer s varšavskými demonstranty lídryně protestů Marta Lempartová.

Ač byl verdikt zveřejněn v pozdní odpoledne, ve více než dvaceti polských městech demonstrovaly ještě týž večer tisíce lidí. A to šlo pouze o rozcvičku před protestním víkendem.

Přestože se včerejší záběry z varšavských ulic slogany i transparenty podobají podzimním protestům, jako by z nich zmizela taneční dobrá nálada, přítomná v říjnových a listopadových dnech. „Přijďte, tohle je naše poslední naděje,“ píší organizátoři na telegramovém kanálu.

Verdikt Ústavního soudu měl být zveřejněn již dávno, do dvou týdnů od svého vyhlášení. Tím spíš se však zdá, že jeho opožděná publikace vyrazila polské občanské společnosti dech. Aktivisté i opoziční politici jej jasně, ale stručně odsoudili.

Na věci koneckonců není co komentovat: jde o krok natolik ponižující a znásilňující právo, že se proti němu vyslovují i polští konzervativci. Zároveň však jako by pořád ještě panovalo ohromení a nevěřícnost a ve vzduchu visela otázka: vážně to udělali?

Dění dalších dní je těžké předvídat. Jisté je jedno. Ponížené ženy a jejich příznivci, jichž je Polsko plné, budou chtít svrhnout vládu.

 

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Active Citizens Fund (logo)

Nadace OSF (logo)

Skautský institut (logo)

Výbor dobré vůle (logo)

Diskuse