Smrt Milana Lučanského v kontextu aktuální slovenské politiky

Pavel Hynčica

Policejní prezident z doby vlády R. Fica zemřel ve vazební věznici. Na pozadí jeho smrti nyní rezonují mnohé slabiny stávající vlády Igora Matoviče. Její protikorupční identita totiž reálně nestaví na systémovém, nýbrž na politickém boji.

Lučanského smrt se stala impulsem k zostřené kritice Matovičovy vlády. Určujícím se přitom stal narativ, podle nějž je Matovičův boj s korupcí účelový a selektivně zaměřený pouze na Smer-SD. Lučanského smrt je tak zásadním článkem v řetězci politických procesů vůči opozici. Foto FB Robert Fico

Na přelomu roku otřásla Slovenskem smrt bývalého policejního prezidenta Milana Lučanského. Ta bude mít jistě dalekosáhlé dopady na slovenskou politiku, přičemž jsou patrné jisté paralely minimálně se dvěma podobnými událostmi v minulosti.

Únos syna prezidenta Michala Kováče v roce 1995 byl počátkem pádu do té doby nejvýraznějšího slovenského politika Vladimíra Mečiara. Vražda novináře Jána Kuciaka v roce 2018 zase přispěla k odchodu Roberta Fica z postu premiéra, přestože v tomto případě není úplně korektní dávat tento čin do přímé souvislosti s politikou vlády. Aktuální tragedie se pak reálně stává přítěží pro vládní koalici v čele s Igorem Matovičem.

Sledovanou záležitost musíme zasadit do širších souvislostí, které se odvíjejí od vítězství uskupení OĽaNO Igora Matoviče v posledních parlamentních volbách. Matovič, výrazně kontroverzní osobnost s až psychopatologickými dispozicemi, působí v politice již deset let. Zatímco v opozici byl neškodným demagogem vyvolávajícím občas spíše pobavení a úsměv, ve funkci premiéra se jeho povahové rysy ukazují jako vážný problém.

Platí to tím spíše, že vláda I. Matoviče nastoupila v mimořádně složité době pandemie koronaviru. Matovičův politický styl je nyní zásadní příčinou velmi komplikovaného fungování vlády, která nezvládá nejen pandemickou krizi, ale i správu státu jako takovou. Z mnoha důvodů je pochopitelné, že trendy ve vývoji slovenské politiky od loňských voleb jsou ve znamení prudkého a setrvalého pádu volebních preferencí Matovičova hnutí OĽaNO. To ve volbách získalo 25 % hlasů, aktuálně je jeho podpora v pásmu 10—15 %, tj. hnutí ztratilo polovinu svých voličů za necelý rok od voleb. A je hojně přijímaným názorem, že propad jeho popularity bude dále pokračovat.

Protikorupční agenda

×