Spolek Milion chvilek pro demokracii vstoupil do roku 2020 s ambiciózními plány. Ty ovšem narazily na pandemii nového koronaviru, jež na dlouhé měsíce zmařila řadu setkání i protestních shromáždění. Politologové varují, že pro hnutí bude nanejvýš náročné obnovit tempo a energii z doby před nouzovým stavem. Aktivisté však vsázejí na dlouhodobou spolupráci s místními skupinami i improvizaci.

Za poslední měsíce si Milion Chvilek podle jednoho ze svých zakladatelů, Benjamina Rolla, rychle našel cestu, jak rozvíjet občanskou angažovanost a demokracii navzdory koronaviru. Pozornost spolek zaměřil na monitoring a analýzu veřejného dění i šíření informací o politických kauzách. Během první vlny pandemie aktivisté vsadili i na dobrovolnickou činnost.

„Vytvořili jsme Mapu pomoci, kde jsme evidovali a propojovali lidi žádající o pomoc s dobrovolníky a organizacemi nabízejícími různé druhy podpory — od distribuce roušek přes nákupy a doučování po zdravotnickou a psychologickou péči,“ uvedl pro Deník Referendum Roll a upozornil, že díky pandemii Milion Chvilek získal čas k profesionalizaci svého týmu. 

Politologové se však shodují, že pandemie hnutí uškodila, a to nejen kvůli tomu, že epidemiologická opatření znemožňují konání velkých demonstrací. „Lidé se obávají ekonomických dopadů pandemie, musí více hledět na vlastní situaci, přičemž protest Milionu chvilek byl víceméně pouze etický. A v krizových časech se lidé též více přimykají k vládě, pokud nedělá vyloženě něco špatného,“ řekl pro Deník Referendum politolog Josef Mlejnek.