Milion chvilek pro demokracii uspořádal desítky akcí k připomínce osmašedesátého
Radka RybnikárováPři příležitosti dvaapadesátého výročí vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa Milion Chvilek pro demokracii uspořádal desítky setkání po celé zemi. Jejich cílem bylo vedle připomenutí invaze varovat před rozmáhající se letargií.
Spolek Milion chvilek pro demokracii při příležitosti dvaapadesátého výročí okupace Československa vojky Varšavské smlouvy uspořádal občanská střetnutí ve více než osmdesáti městech a obcích po celé republice. Pod heslem Odvážně a vytrvale si lidé od Chebu po Frýdlant nad Ostravicí připomněli, jak většina společnosti krátce po okupaci pomalu upadla do letargie, přičemž zástupci Spolku varovali, že nezájem a strach začínají vládnout i této době.
„Rok po invazi ukázal, že nejde jen o vnější ohrožení, ale i o zlomení páteře našeho národa. […] I dnes se zdá, že lidé vzdali jakékoli snažení o spravedlivější společnost, snažení o nápravu křivd, snažení o slušnou diskusi, snažení o pravdivý život. Stále však není pozdě, stále nejsme zlomení a lhostejní. Ukažme, že Česká republika je plná hrdých občanů, kteří odvážně a vytrvale hájí demokratické principy, na kterých naše země stojí,“ uvedli v pozvánce.
Například v Brně, kde se lidé sešli na Jakubském náměstí, o odkazu neslavného konce pražského jara promluvila Hana Strašáková z organizace Společně Brno. „Jsme tu proto, aby se historie neopakovala a abychom dodali odvahu občanům, aby se již nenechali zlomit,“ uvedla. „Ideály osmašedesátého selhaly, stejně tak tehdejší politická reprezentace. Současná vláda nás opět směřuje nedobrým směrem, ale masarykovské a havlovské ideály je třeba hájit dál,“ dodala.
Krátce po ní vystoupila i bývalá veřejná ochránkyně práv, signatářka Charty 77 a kandidátka do Senátu v obvodu Brno-město Anna Šabatová. Ta v souvislosti s vpádem cizích vojsk hovořila nejen o šoku, ale také o formativní životní zkušenosti. A připomněla také památku obětí protestů proti okupaci. Po proslovech si přítomni vyslechli poslední minuty vysílaní Československého rozhlasu a na závěr shromáždění zazněla česká a slovenská hymna.
Invaze vojsk Sovětského svazu socialistických republik, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Německé demokratické republiky započala krátce před půlnocí 20. srpna 1968, kdy příslušníci těchto armád bez vědomí tehdejší politické reprezentace překročili československé hranice. V první vlně vstoupilo na území Československa zhruba sto tisíc vojáků, postupně se jejich počet rozrostl až na sedm set padesát tisíc. O jejich odchodu bylo rozhodnuto až po sametové revoluci.