Vážená paní předsedkyně,

obracím se na Vás ve věci Vašeho nedávného rozhovoru, kde jste podle mého přesvědčení uvedla několik zkreslujících a zavádějících informací.

Nezávislost chodu jaderných elektráren na počasí?

V rozhovoru jste uvedla, že na rozdíl od obnovitelných zdrojů energie není jaderná výroba elektřiny závislá na počasí. To v podstatě odpovídá triviálnímu konstatování, že chod slunečních a větrných elektráren závisí na tom, zda fouká či svítí. Na těchto silách jaderná výroba samozřejmě nezávisí.

Není ale pravda, že jaderná výroba elektřiny není závislá na počasí. Kdybychom tento předpoklad považovali u vnitrozemských elektráren za pravdivý, nebrali bychom v potaz vypínání či omezování jaderné výroby elektřiny díky nedostatku chladící vody, či v důsledku její teploty.

Díky vysoké teplotě chladící vody byla v červenci 2006 zastavena jaderná elektrárna Garoña na řece Ebro ve Španělsku; v srpnu 2018 byl zastaven provoz čtyř jaderných elektráren ve Francii, dvou elektráren ve Švédsku a omezen provoz v některých elektráren ve Finsku, Německu a Švýcarsku; v červenci 2019 byl omezen o 5,2 gigawattu provoz na šesti francouzských reaktorech.

S postupujícími vlnami letních veder, ubývajícími srážkami, zvyšující se teplotou vodních toků a rostoucím suchem se situace bude velmi pravděpodobně opakovat stále častěji. Jaderná výroba elektřiny má ze všech současných kondenzačních elektráren největší spotřebu vody, o desítky procent vyšší, než v případě fosilních elektráren a o řády vyšší ve srovnání s větrnou či fotovoltaickou výrobou. V každém případě přispěje provoz jaderných elektráren ke zhoršení celkové vodní bilance odparem.

V českém tisku se psalo o možných obtížích s nedostatkem chladící vody pro JE Dukovany; situace může být ještě zhoršena kůrovcovou kalamitou, která zuří obzvláště právě v povodí řeky Jihlavy.