Současné nastavení pravidel jednotného evropského trhu neumožňuje vyloučit z pomoci, jíž chtějí jednotlivé státy EU poskytovat firmám kvůli koronavirové epidemii, podniky ze zemí chovající se jako daňové ráje uvnitř EU. Upozornili na to představitelé Evropské komise na středeční tiskové konferenci v Bruselu.

Členské státy mohou omezit přístup k pomoci firmám sídlících v daňových rájích mimo EU — například ve střední Americe, na ostrovech v Tichomoří nebo v Karibiku. Aktuálně tak hodlá učinit například Dánsko, Francie nebo Nizozemsko. Nemohou ale vylučovat firmy z Kypru, Irska, Malty, Lucemburska či právě Nizozemska.

„Evropská komise reportérům sdělila, že státy musí respektovat pravidla vztahující se k volnému pohybu kapitálu vtělená do zakládacích smluv EU (…) Mluvčí komise přímo uvedla: ,Členské státy nemohou z podpůrných programů vylučovat firmy na základě toho, že mají sídlo či daňovou rezidenturu v jiném státě EU,‘“ píše v tematické zprávě Nikolaj Nielsen z serveru EUObserver.

Dva typy rájů

V politice na úrovni EU se vede dlouhodobý spor jak o přístup k daňovým rájům obecně, tak o to, jak zacházet s daňovými ráji přímo v EU. Díky převaze pravicových stran ve většině států EU vítězí v posledních letech stanovisko, že opravdu bojovat je třeba jen s těmi daňovými ráji, které jsou netransparentní a neposkytují součinnost při vyšetřování praní špinavých peněz či organizovaného zločinu.

Tyto ráje se ocitají na tzv. černé listině daňových rájů z pohledu EU. Konkrétně jde zejména o tichomořské a karibské ostrovy. U států, které se jako daňové ráje chovají, ale přijaly pravidla zprůhledňující vlastnické struktury a spolupracují případně s vyšetřovateli, se nastavení daňového mixu bere jako suverénní vnitropolitická záležitost.

V praxi přitom platí, že v rámci EU většina firem, které nechtějí platit v zemi působení daně, nepřesouvá sídla do Karibiku, ale do Nizozemska nebo na Kypr. Irsko a Lucembursko slouží pak jako daňový ráj zejména pro obří korporace z USA.

Podle odhadů britské organizace Tax Justice Network se odehrává v zemích na černé listině daňových rájů z pohledu EU pouze deset procent ze skrytých finančních machinací na světě. I z firem podnikajících v České republice, a přitom sídlících v daňovém ráji, připadá na černo-listinné státy jen minimum.

Návrhy na změnu

Kritikové EU mají sklon obviňovat z uvedených skutečností bruselské instituce a Evropskou unii celkově. Obhájci EU však namítají, že Evropská komise jen hájí coby politiko-úřednický aparát pravidla dohodnutá mezi státy. Evropský parlament má pak sklon spíše situaci řešit než blokovat, v příslušných případech bývá však obviňován z pokusů ukrajovat státní suverenitu.

Aktivisté a organizace, jež vedou kampaně proti existenci daňových rájů, žádají dlouhodobě ještě důslednější zprůhlednění systému, zásadní změnu zpoplatnění přeshraničních transakcí nebo jednotnou unijní daň ze zisku právnických osob, například 25 procent. Radikálnější organizace jako Oxfam navíc žádají, aby země jako Kypr či Malta byly na černou listinu daňových rájů přidány a začalo se s nimi příslušně jednat.  

Jakákoliv změna nicméně předpokládá politickou vůli, a to jak na úrovni parlamentů, tak členských vlád. Země jako Kypr nebo Irsko mají přitom na nízkém daňovém zatížení firem postavený celý hospodářský model a ani nejvýznamnější levicové strany v nich jej neplánují opustit.

Jistou naději si bojovníci proti daňovým rájům spojují z britským odchodem z EU. Právě Británie se svými Kajmanskými či Panenskými ostrovy totiž pozice Irska, Malty apod. po léta podepírala. Zda a případně jak se mění pohled zbytku EU na záležitost, naznačí další jednání o budoucích vztazích mezi Unií a právě vystoupivší Británii.

Další informace:

• EUObserver Firms in EU tax havens cannot be denied Covid bailouts
• The Guardian In wake of Brexit, EU to put Cayman Islands on tax haven blacklist
• Oxfam Full disclosure of the EU's blacklist of tax havens
• Taxjustice Time for the EU to close its own tax havens