Zelené důsledky opatření proti koronaviru: čistší vzduch i moře, méně emisí

Radek Kubala

Současná opatření pro boj s koronavirem ukazují na několik dlouhodobě neřešených ekologických problémů. Díky zavedeným opatřením klesá znečištění ovzduší i emise skleníkových plynů, moře je čistější a reguluje se obchod se zvířaty.

V Benátkách se dějí věci, které nikdo z místních nepamtuje. Foto Camilla Pellarinová, FB Venezia Pulita

Čistší vzduch zejména nad velkými městy, průzračnější moře či méně emisí skleníkových plynů. Omezení průmyslové produkce a cestování způsobené opatřeními proti šíření viru SARS-CoV-2 čistí planetu. Přestože je to vymoženo přechodnými drastickými opatřeními, může to podle vědců i ekologů vést k zamyšlení, jak změnit zacházení s planetou po překonání pandemie.

Studie Stanfordské univerzity ukázala, že jen v Číně může dvouměsíční snížení emisí prachových částic PM10 a PM2,5 zachránit život více než sedmdesáti tisícům lidí. Satelitní snímky NASA a Evropské vesmírné agentury také ukazují výrazné snížení oxidů dusíku, zejména nad severem Itálie. Někteří z vědců dokonce tvrdí, že v konečném důsledku může vyčištění vzduchu ušetřit více životů než opatření proti šíření viru.

„Je mi jasné, že se to nedá takto jednoduše srovnat a moje kalkulace nezahrnují další záporné dopady současných opatření. Nicméně takové kalkulace nám mohou sloužit jako připomínka skrytých zdravotních dopadů běžného fungování naší společnosti. Jinými slovy, současná situace ukazuje, že i jiné narušení statusu quo může mít příznivé zdravotní dopady,“ řekl pro Forbes Marshall Burke ze Stanfordské univerzity.

Podle Světové zdravotnické organizace přitom množství lidí, kteří předčasně zemřou v důsledku znečištěného ovzduší, dosahuje až osmi milionů ročně. V České republice je to přes deset tisíc lidí, v celé Evropské unii přes osm set tisíc, v Číně až milion.

Méně emisí skleníkových plynů

Snižuje se i množství emisí skleníkových plynů, které oteplují planetu. Centrum pro energii a čisté ovzduší (CREA) spočítalo, že v únoru kleslo množství emisí skleníkových plynů v Číně o čtvrtinu. Konkrétně Čína do ovzduší nevypustila dvě stě milionů tun oxidu uhličitého, srovnatelné množství vypustí Velká Británie za polovinu roku. Nejvíce se na tom podle analýzy CREA podílel pokles spalování uhlí, například v elektrárnách klesl o šestatřicet procent.

Čísla pro jednotlivé země ještě nejsou k dispozici, ale podle analytiků z Carbon Brief mohou současné trendy způsobit i největší meziroční propad nárůstu emisí za poslední dekády. Podle Corinne Le Quéréové z Východoanglické univerzity je však brzo predikovat, jak současná situace ovlivní trajektorii vypouštění emisí skleníkových plynů.

Ekologové po celém světě zároveň upozorňují, že ekonomická krize není řešením problémů s klimatem. Ředitel Global Carbon Project Rob Jackson poznamenal, že bez dlouhodobých změn ve fungování společnosti nebude současný pokles emisí k ničemu. „Nikdo nechce stejnou ekonomickou krizi jako v roce 2008. Dočasné snížení emisí nemá smysl například bez toho, abychom změnili způsoby, jakými vyrábíme, spotřebováváme a cestujeme,“ řekl Jackson Guardianu.

Jiní ekologové zase v současné situaci vidí příležitost, jak proměnit ekonomiky velkých zemí a nastartovat obrat k bezuhlíkové ekonomice. „Budeme se hodně zasazovat za to, aby Čína využila této příležitosti k transformaci ekonomiky a odstřihla se od té staré a špinavé,“ uvedl Li Shuo, dlouholetý expert na klimatickou politiku v Greenpeace Východní Asie.

Čisté Benátky, regulace obchodu s divokými zvířaty

Opatření proti šíření koronaviru mají kladné dopady na některé lokální ekosystémy. Roky špinavé moře v okolí Benátek, které znečišťují zejména obří turistické lodě nebo chemičky, je najednou průzračně čisté. Místní lidé žijící ve městě, kteří si už roky stěžují na velké množství turistů, s nadšením na Facebooku hromadně sdílí fotky čistých kanálů, ve kterých jsou po letech vidět ryby či labutě, které se začaly vracet do města.

Labutě v Benátkách. „Jak krásné by to mohlo být...“ Foto Marco Contessa, FB Venezia Pulita

„Jak krásné by to mohlo být, kdybychom si po ukončení stavu nouze zapamatovali tu krásu, kterou v našem městě vidíme dnes. Bylo by krásné, kdybychom se nad tím zamysleli a začali být více zodpovědní vůči přírodě a ostatním lidem,“ komentoval to ve facebookové skupině Venezia Pulita benátský občan Marco Capovilla.

Pandemie koronavira také otevřela diskuzi o nutnosti přísněji regulovat ilegální obchod s divokými zvířaty. V Číně je obchodování s divokými zvířaty oficiálně zakázané, avšak úřady byly při dohledu nad ním velmi benevolentní.

Od vypuknutí koronavirové krize, která podle některých lékařů mohla vzniknout právě na tržišti s divokými zvířaty ve Wuchanu, Čína zákazy zpřísnila a začala je vymáhat. Podle analytiků může zpřísnění postupu vést k záchraně některých ohrožených druhů. Mezi ně řadí i populaci luskounů, o nichž se vědci domnívají, že právě z nich se mohl virus SARS-CoV-2 přenést na člověka.

Další informace: