Kdo má být generálním ředitelem Úřadu práce?

Alena Zieglerová

Ředitelem Úřadu práce nemá být odborník na české hospodářství, jako je snad Karel Havlíček, kterého na místo prosazuje Jana Maláčová, jíž jmenování ani nespadá do kompetence. Je nutný znalec problémů praxe české sociální politiky.

V nedělních Otázkách Václava Moravce jsme se dozvěděli, že novým generálním ředitelem Úřadu práce ČR by se mohl stát Jiří Havlíček, bývalý ministr průmyslu za ČSSD proslavený v roce 2017 humbukem kolem lithia. „Já chci, aby to byl odborník, schopný manažer a člověk, který rozumí českému hospodářství,“ řekla Maláčová ve vysílání České televize.

Ministryni uvažující o prioritách Úřadu práce doporučujeme ke zhlédnutí reportáž aktuálního vydání pořadu 168 hodin. Repro DR

Není podstatné, co chce ministryně, protože odpovědnost za výběr vedoucího služebního úřadu, tedy i Úřadu práce ČR, má státní tajemník nadřízeného služebního úřadu, takže státní tajemník ministerstva práce a sociálních věcí — viz zákony o Úřadu práce ČR (ÚP ČR) a o státní službě:

---

§ 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky (zákon o ÚP ČR)

(1) Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí

a) generálního ředitele.

---

Zákon o státní službě nabyl plné účinnosti 1. ledna 2015, takže:

---

§ 54 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě

(1) Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno;

§ 1 odst. 3 zákona o ÚP ČR

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem.

§ 15 odst. 4 zákona o státní službě

(4) Ve věci týkající se jmenování na služební místo představeného … postupuje státní tajemník po projednání s příslušným členem vlády. ---

Úřad práce potřebuje praktika sociální politiky, včetně politiky zaměstnanosti

Za podstatnou pro výběr generálního ředitele nebo generální ředitelky Úřadu práce ČR považujeme schopnost změnit současný katastrofální stav veřejných služeb zaměstnanosti a poskytování pomoci v hmotné nouzi, skrze které veřejnost vnímá jeho nynější nefunkčnost. Paní ministryně se mýlí, když se domnívá, že Úřad práce České republiky potřebuje hlavně znalce hospodářské politiky.

Činnost úřadů práce se řídí sedmi zákony, z nichž jen dva se týkají zaměstnanosti, zatímco zbývajících pět — před zavedením zálohovaného výživného — řeší podmínky poskytování sociálních dávek:

---

§ 4 odst. 1 zákona o ÚP ČR

(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech

a) zaměstnanosti,

b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

c) státní sociální podpory,

d) dávek pro osoby se zdravotním postižením,

e) příspěvku na péči,

f) pomoci v hmotné nouzi,

g) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,

h) dávek pěstounské péče,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, zákonem o státní sociální podpoře, zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, zákonem o sociálních službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi.

---

Jinými slovy, Úřad práce ČR nepotřebuje tolik generálního ředitele se správným postojem k Průmyslu 4.0, jako spíš člověka znalého rozsáhlé problematiky sociálních dávek a se znalostí principů sociální politiky jako takové. Třeba s vědomím, že dávky mají doplňovat aktivní politiku zaměstnanosti, sociální služby a politiky implementované ve spolupráci s dalšími resorty, například sociální bydlení nebo sociální podnikání.

Odborníka na Průmysl 4.0 by stačilo mít na pozici ředitele odpovědného za zaměstnanost, kde opravdu nestačí vyznat se ve způsobu poskytování veřejně prospěšných prací, ale je nutné dobře znát fungování trhu práce (v České republice z neznámého důvodu říkáme „aktivní politika zaměstnanosti“, zatímco všude jinde v Evropské unii se mluví spíše o „aktivní politice trhu práce“). Pak bychom se dočkali třeba i změn v oblasti dalšího vzdělávání pro mladé odpadávající z odborného vzdělávání ve věku patnácti let!

Úřednické milodary, aneb krize důvěry občanů v pomoc státu

Na vypořádání připomínek k novele zákona o zaměstnanosti 3. února 2020 bylo na ministerstvu práce a sociálních věcí více než kdy jindy patrné, že se Úřad práce ČR nachází v hluboké existenciální krizi. Existenciální proto, že ztratil povědomí o tom, k čemu a komu má sloužit, a bohužel ani od zřizujícího ministerstva se mu v tom nedostává dostatečné orientace. Z vět jako „Evidují se dobrovolně, tak ať se snaží,“ nebo „Chceme jen takové a takové klienty“ mrazilo.

„Nemáme žádné poznatky o tom, že by se něco takového dělo, to je vážné obvinění,“ reagovala například zástupkyně sekce zaměstnanosti ministerstva na připomínku ke zpřísnění sankcí pro klienty úřadu práce z půl roku vyřazení na tři čtvrtě roku. Připomínkující se ohrazovali proti tvrzení v důvodové zprávě návrhu zákona, že lidé vyřazení z evidence nezaměstnaných stále mají nárok na pomoc v hmotné nouzi. Nemají. Na maximálně existenční minimum 2200 korun v podobě mimořádné okamžité pomoci (tzv. MOP) dosáhnou jen šťastlivci, o nichž úřad práce usoudí, že jim hrozí vážná újma na zdraví.

Na pobočkách Úřadů práce navíc probíhá aktivní odrazování klientů, aby si o mimořádnou okamžitou pomoc ani nezkoušeli požádat. Schovávání formulářů žádostí o sociální dávky ze stojánků a nástěnek, poradenství nahrazované babskými radami v rozporu s platnými zákony i — veřejnosti skrytým — interními směrnicemi… to vše se děje. Pokud tomu všemu ještě minulý týden na ministerstvu práce a sociálních věcí nevěřili (protože si žádný ze strádajících údajně nestěžoval), pak ministryni uvažující o prioritách Úřadu práce doporučujeme ke zhlédnutí reportáž aktuálního vydání pořadu 168 hodin natočenou s reálnou klientkou a reálnými zaměstnanci liberecké pobočky Úřadu práce ČR nazvanou Úřednické milodary.

Neznalost zákona neomlouvá občany, natož pak státní zaměstnance. Právě tohle je potřeba na Úřadě práce České republiky rychle napravit.

    Diskuse (0 příspěvků)