Média a koronavirus: čím více strachu, tím větší zisky

Radek Kubala

Celým světem zmítá strach z nového koronaviru, přestože se v současnosti stále jedná o lokální záležitost. Média pomáhají vytvářet představu globální krize, ve které se ocitáme všichni. Iracionální strach pak neumožňuje rozumnou debatu.

Koronavirus útočí. Smrtící virus se dále šíří. Počet nakažených stoupá. Takové a podobné titulky jsme mohli v posledním týdnu číst několikrát denně takřka ve všech médiích. I přes snahy o uklidňování situace předními virology působí nový virus paniku, která vyústila až ve vykoupení většiny zásob roušek z českých lékáren.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Schopnost přežití virů je závislá na jejich pravidelné mutaci. Pokaždé, když zmutuje virus nebo se začne přenášet ze zvířat na člověka, nastane jeho šíření a s tím spojená úmrtí. Z čistě racionálního hlediska lze říct, že mutace virů patří k rizikům, se kterými musíme čas od času počítat. A podle čísel stále patří smrt koronavirem k velmi nízkým rizikům, se kterými se můžeme mimo čínské město Wu-Chan potkat.

Riziko smrti obyčejnou chřipkou, přejetí autem, rakovinou ale i Ebolou nebo virem Zika je stále mnohem vyšší. Nabízí se otázka, jestli je tedy tak silná reakce na nový virus na místě, anebo se jedná o projev iracionality.

Je určitě vždy dobré dodržovat princip předběžné opatrnosti, pokud se vyskytne nový a agresivně se šířící typ onemocnění. Podobné situace však testují i etickou funkci médií.

Na současném šíření paniky, která postupuje mnohem rychleji než virus sám, mají přitom média klíčový podíl. Stávají se hlavní institucí, která vytváří dojem globální krizové situace.

Na současném šíření paniky, která postupuje mnohem rychleji než virus sám, mají přitom média klíčový podíl. Repro DR

Při analýze pokrývání válečných konfliktů si mediální teoretici začali všímat, že média vyvolávají představu, že konflikty přicházejí odnikud a nemají žádnou historii. Jako by se vynořily z prázdna.

Andrew Hoskins a Ben O'Loughlin doslova píšou o rozptýlené válce, která i vlivem digitálních technologií umocňuje prožívání války šíření děs vyvolávajících informací mnoha různými kanály. To má za následek vyvolání dojmu, že konflikty jsou za humny, přitom jsou zbaveny svého historického a místního kontextu, což vybuzuje silnější emocionální reakce, čehož umně dokáží využívat teroristé k šíření strachu.

Místní konflikty tak už nejsou omezeny na svou lokalitu, jelikož média vyvolávají představu, že událost se týká celého světa. Nejinak je tomu i v případě šíření koronaviru, který je i přes rostoucí počet nakažených stále ještě lokální záležitostí jednoho čínského regionu. Nicméně i prostřednictvím sociálních sítí, které o koronaviru chrlí jeden hoax za druhým, máme představu až nervy drásající blízkosti celého problému.

Média bohužel v dnešním světě fungují jako vysavač krizových situací, skáčou z jednoho bombastického tématu na druhý, aniž by umožňovaly pochopení celé situace a možnosti jejího racionálního řešení. Zpráv o tom, že podle virologů je koronavirus méně smrtelný než SARS, případně o postupující globální spolupráci k nalezení léku, se objevuje poskrovnu.

Četnost zpráv, které na některých médích přesahují počet deseti článků za den, však tyto pohledy odsunují na druhou kolej. Místo toho čteme o šíření viru a smrtících účincích, ačkoliv podle dosavadních statistik zahubí přibližně tři procenta nakažených. Na některých grafech je snaha o vyvolání představy globální krize až do očí bijící.

Přitom z etického hlediska by měla být právě média institucí, která přispívá k uklidňování situace a umožňuje racionální diskuzi o celém problému. Namísto toho se stávají obchodníky se strachem, kteří fungují podle principu čím více lidi vyděsíme, tím větší sledovanost a zisk budeme mít.

Podobně jako při šíření strachu z teroristických organizací dělají novináři svým přístupem k tématu koronaviru společnosti medvědí službu. Už nyní nás česká média skoro při každém diagnostikovaném chřipkovém onemocnění krmí zprávami o podezření z prvního případu koronaviru, aby o pár dní vyšlo najevo, že dotyčnému či dotyčné bylo prostě jenom špatně. Co se stane, když se koronavirus v České republice objeví, což se pravděpodobně v ojedinělých případech stane?

Média výše popsanými mechanismy pomáhají prohlubovat nejistotu a strach ve společnosti. Společnost ovládaná iracionálním strachem pak jednodušeji podléhá stavům zoufalství, izolovanosti a depresí, které podle psychoanalytika a filozofa Ericha Fromma přispívají k nárůstu autoritářských tendencí a vlnám nenávisti ve společnosti. Z takového pohledu může koronavirus skutečně přerůst ve stav globální krize, ze které však budeme mít horečku úplně všichni.

    Diskuse