Co skrývá DNA občanských demokratů

Lukáš Jelínek

ODS na svém Kongresu předvedla, že od svého vzniku máloco zapomněla, a ničemu novému se nenaučila. „Má-li být její DNA lékem na zhoubný Babišismus, pak pánbůh s námi,“ píše Lukáš Jelínek.

Šídlo v pytli neutajíš, a tak i ODS šla v sobotu s pravdou ven. Kdo pozorně sleduje Petra Fialu ve funkci předsedy, vzpomene si na jeho nervozitu, když má odpovídat za hříchy občanských demokratů v minulosti. Opakuje, že on ručí za éru, kdy stranu vede. Co bylo předtím, neřeší. Kdo by taky krvácel za všechny ty Nečase, Topolánky a Klausy…

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Na nablýskaném 29. kongresu se ale ODS i s lídrem Fialou hrdě přihlásila ke své DNA. Hrát si na nevědomé batole, když vám bude za rok třicet, prostě nejde.

A co že tedy má modrý tým v genech? Transformaci Občanského fóra na politickou stranu, z níž se na jaře 1991 vyloupla ODS a Občanské hnutí, prosadili dva typy politiků. Za prvé nadšenci pro konzervativní hodnoty a styl po vzoru Margaret Thatcherové. Toužili po ostře tesaném programu, do nějž se vešel ekonomický liberalismus, militantní transatlantismus, opožděný antikomunismus i tradicionalistické moralizování. Šlo ale vesměs o poctivce, jejichž duše s každým skandálem spolustraníků krvácely.

Podmnožinou férových mužů a žen byli starostové, kteří se soustředili na rozvoj svého města a do ostatního nestrkali nos. Uplatnili by se v kdejaké jiné partaji, ale ODS pro ně byla zajímavá svojí silou. Měli prostě politické jištění pro práci, která je bavila.

Patřil k nim i Jaroslav Kubera, který nás v pondělí nečekaně opustil. Když začalo Občanské hnutí slábnout, přestoupil z něj do sílící ODS, v jejímž dresu se vypracoval na letitého úspěšného starostu Teplic a později i předsedu Senátu. Člověk s ním nemusel — možná ani nemohl — v ničem souhlasit, ale byl si aspoň jistý, že má co do činění s chlapíkem, jemuž za nehty nic neulpělo.

Druhou skupinou byli podnikavci zpravidla v barevných sakách, kteří si zvolili politiku coby rychlou cestu ke zbohatnutí. Asistovali kdejaké cinknuté privatizaci, chlubili se drahými fáry, kvéry za pasem a divili se poctivějším kolegům, že si taky nic nepřihráli…

Zakladatele ODS, Václava Klause, obklopovali ve vedení strany a ve vládě jedni i druzí. Část veřejnosti se vztekala nad pokřivenou ekonomickou transformací, další trápily mafiánské aféry, jež vyvrcholily kauzami falešných sponzorů a zahraničních kont.

Petr Fiala mluvil výborně, přesto vzhledem k rozpoložení strany působí jako největší fíkový list pod Sluncem. Foto ODS

Když už Klaus nevěděl kudy dál, a nezabralo ani heslo „Doleva, nebo s Klausem“, kývl na rozdělení moci se Zemanovou sociální demokracií. A jakmile nový předák ČSSD Vladimír Špidla ukončil temné období opoziční smlouvy, vsadil Klaus na nacionalismus.

Další etapy ODS byly zarámovány Topolánkovou hanbatou pařbou v Berlusconiho vile a Nečasovou náchylností k šéfce svého sekretariátu. Mezi tím se utahovaly opasky těm dole a povolovaly těm nahoře. Nějaké prachy se rozdaly i církvím. Každý region měl svého kmotra či kmotříčka. Ti nakonec poškodili vývěsní štít ODS nejvíc.

Dítětem éry korupce a klientelismu je Andrej Babiš. Tedy jen politickým. V ekonomické rovině byl plnohodnotným účastníkem her.

Dnes se ODS vrací ke kořenům. Pochopitelně jen k těm, jimiž se může — podle sebe samé — chlubit. Skloňuje se opět odpovědnost jednotlivce a potřeba minimálního státu. Což znamená nízké daně, rozpočtové škrty a podfinancované veřejné služby čekající na spoluúčast občanů.

Další aspekt připomněl Alexandr Vondra, jenž je i není čerstvou tváří ve vedení. Mnozí pokládají za osvěžující jeho neokonzervativní úvahy a k Vondrově účasti v případu předraženého ozvučení českého předsednictví v EU jen dodávají, že to na něj bylo — bůhvíkým — ušité.

Tak tedy Vondra, jemuž se nepodařilo posadit do brdských lesů americký radar, nyní pro změnu sní o vojenské základně USA v Mošnově. Tvrdí, že si zasloužíme „Trump port“. No, jak kdo… Od Babiše zase okoukal investiční plán, v jehož rámci hodlá stavět rychlodráhy, koncertní haly i fotbalové stadiony.

Delegáti kongresu tomu všemu tleskali a tleskali. Už méně je zaujaly nápady liberálnějších kolegů. Alexandra Udženija, jíž nebylo proti srsti akcentovat klimatickou změnu nebo navrhovat tu jízdenky na cestu po Evropě zdarma, tu nulové daně pro mladě, na rozdíl od Vondry pohořela.

Fiala, který nabádal nedrtit Piráty kvůli snaze legalizovat marihuanu a soustředit se na vážnější věci, sice uspěl výrazně. Těžko se ale zbavit dojmu, že jen kvůli roli největšího fíkového listu pod sluncem.

Kdyby se Fiala stal příštím premiérem, jak chce a k čemuž by ho kvalifikoval sobotní projev, brilantní obsahově i rétoricky, vládl by nejspíš obezřetně a bez vylomenin. Byť totéž se kdysi očekávalo i od Nečase…

Solidní pověstí oplývají i místopředsedové Stanjura, Kupka, Vystrčil a Baxa. Vlivnými aktéry ve Fialově týmu ale zůstávají též kabrňáci typu Martina Kuby, Petra Bendla, Ivana Langera, Marka Bendy, Jana Zahradila či Pavla Blažka.

DNA občanských demokratů je zapeklitá věc. Obsahuje ušlechtilé cíle, vůli po moci i touhu po zbohatnutí. Jako na potvoru ji už nejednou dešifrovali také v policejních laboratořích. Má-li ona být základem léku na zhoubný babišismus, tak pámbů s námi.

    Diskuse
    Problém je především v tom, že i v těch "ušlechtilých" cílech je nesmazatelně vepsána ona DNA vůle po moci a touhy po zbohatnutí. Pravicové vidění světa počíná a končí s individuem; a "blaho" tohoto individua není možno měřit žádným jiným způsobem nežli oněmi dvěma řečenými: osobním prosazením se (mocí), a nahromaděným majetkem.