Člen Rady vlády pro lidská práva, právník a někdejší novinář Tomáš Němeček vyzval zmocněnkyni vlády pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO) k rezignaci. Důvodem jsou informace, které přinesl portál Info.cz, že se bývalá ministryně spravedlnosti v sedmdesátých letech — spolu s někdejším prokurátorem Josefem Urválkem — svou odbornou publikační činností podílela na obhajování zákonů, které tehdejší moc zneužívala k šikaně nepohodlných občanů. Pokud Válková výzvu nevyslyší, je Němeček připraven Radu opustit. Její další členové se ke kauze staví zdrženlivě.

„Reakce paní Válkové, které věc nevhodně zlehčovala, tvrdila, že nevěděla o minulosti Josefa Urválka v padesátých letech ani o zneužívání institutu ochranného dohledu proti československému disentu, a za publikovaný článek hrozila žalobou, je podle mého krajně nevhodná a poškozuje i samotnou Radu vlády pro lidská práva,“ napsal Němeček v dopise, který má Deník Referendum k dispozici, všem členům Rady, včetně premiéra Babiše.

Bývalý podnikový právník Psychiatrické nemocnice Bohnice ocenil, že Válková slíbila nadále neusilovat o post veřejné ochránkyně práv, dodal však, že tento krok nepovažuje za dostatečný. „Podle mého názoru je v současné situaci nezbytné, aby se paní Válková vzdala i funkce zmocněnkyně vlády pro lidská práva a členství v Radě vlády pro lidská práva, a to nejpozději v den nejbližšího jednání Rady,“ uzavřel s tím, že v opačném případě se vzdá členství v Radě.

„Já odstupovat určitě nehodlám,“ odpověděl na otázku Deníku Referendum, zda bude následovat příklad svého kolegy z Rady, právník a někdejší náměstek ministra pro lidská práva a národnostní menšiny Czeslaw Walek. „Ačkoli jsem přesvědčen, že by paní Válková měla rezignovat, nemíním se členství v Radě vzdát, neboť cítím odpovědnost za organizace, které reprezentuji, a obávám se, že by se dalšími odchody oslabilo liberální křídlo Rady,“ vysvětlil.

Rada jako pojistka

Obdobně se vyjádřil i další z radních, spoluzakladatel Centra pro lidská práva Hubert Smekal. „Poté, co vyšly najevo nové skutečnosti ve spojení se způsobem, jak se k nim paní Válková postavila, není na místě, aby post zmocněnkyně nadále zastávala,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N. Ve shodě s Walkem však dodal, že Radu v současném složení považuje za pojistku proti excesům v lidskoprávní oblasti, jež by po odstoupení více členů reprezentujících občanskou společnost mohla padnout.

Ještě zdrženlivěji se k celé kauze vyjádřila advokátka Soňa Nathová. „K této věci nemám dostatečné množství ověřených informací, proto se k ní nebude nijak vyjadřovat,“ napsala Deníku Referendum. Totožné stanovisko zaujaly i další členky Rady, právnička Veronika Bílková a místopředsedkyně správní rady společnosti Vodafone Adriana Dergam. „Chci vyčkat do čtvrtka, kdy je naplánováno jednání, abych si paní Válkovou vyslechla. Do té doby nebudu věc nijak komentovat,“ řekla Dergam Deníku Referendum.

K odchodu z Rady se nechystá ani někdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který v poradním orgánu vlády v loňském roce nahradil signatáře Charty 77 a bývalého předsedu ODA Daniela Kroupu, ten na pozici radního rezignoval právě kvůli Válkové. „Babišova vláda dala jmenováním této osoby jasně najevo, že o nestranné a věcné posuzování problematiky lidských práv nemá zájem. Nechci se na ničem takovém podílet,“ prohlásil tehdy.

O budoucnosti vlivné poslankyně politického hnutí ANO v pozici zmocněnkyně jednal v pondělí z podnětu vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) i kabinet Andreje Babiše (ANO). Přestože lídr ČSSD před zasedáním avizoval, že navrhne Válkovou z funkce odvolat, neboť by se prý více „věnovala vlastní obhajobě než svěřené agendě“, vláda po jejím vystoupení, v němž rezignaci — dle informací ČTK — striktně odmítla, o tomto mimořádně zařazeném bodu vůbec nehlasovala.