Tímto týdnem odplývá vánoční období. Dnes je slavnost Epifanie, při které se původně připomínalo Ježíšovo narození, ale zároveň i klanění mágů z Východu, z nichž lidová obrazotvornost udělala krále, napočítala tři a dala jim (v různých regionech různá) jména. Slavil se i začátek Ježíšova veřejného vystoupení, to, jak ho Jan Předchůdce ponořil do vod Jordánu (což se dnes slaví až následující neděli), a pak dále i to jak Ježíš v závěsu za řeckým bohem Dionýsem (či Bakchem) proměnil vodu ve víno, v tomto případě v Káni Galilejské.

Oslava narození Ježíše Krista se od Epifanie oddělila a posula na sváteční den, v němž Římané slavili z rozhodnutí císaře Heliogabala zrození neporaženého božského Slunce. Přírodní slunovrat byl tedy napřed myticky zduchovněn a pak historizován.

Vánoce nás obvykle ladí k nově uvědomělé humanitě, ať je slavíme (pokud je slavíme) jako svátky Slunce, které se začíná zvedat a osvěcovat větší část dne nebo jako narození Ježíše, který má být (podle Janova evangelia) světlem svítícím v temnotách, jehož temnoty nepohltily. Jenž má být život a život byl světlo lidí, jak čteme tamtéž. Je to možná inspirace k typu etiky, již Albert Schweitzer charakterizoval jako etiku úcty k životu.

Dobrem ve smyslu etiky života je vše, co život chrání, podporuje a rozvíjí. A nutno při vší kritické zdrženlivosti uznat, že evropský sociální stát vkládá nemalé prostředky do zdravotní péče a do opatření usnadňujících život hendikepovaných. K systémové péči se připojuje ochota individuálně přispět zejména v obecně známých konkrétních případech, jako byla v posledních dnech exploze plynu v prešovském obytném domě nebo vraždy v ostravské nemocnici.

Bohužel i s lidskou ochotou pomoci se dá špinavě kalkulovat. Dostal jsem (jako už předtím několikrát z jiných adres) od přátel, lidí nepochybně laskavých, humánních a poctivých výzvu nabídnout krev údajně vzácné krevní skupiny B-. Nositel této krve však může z osmi variant od čtyř krev bez nebezpečí přijmout a čtyřem ji darovat. Jinými slovy údajná dívka nemocná leukemií by nepotřebovala zrovna a jen skupinu B-, o kterou zpráva žádá. Autorům hoaxu nestálo ani za to zjistit si, že je to skupina 0-, která může přijmout krev jen od dárce stejné skupiny a není možná vždy včas dostupná.

Zdravotnická zařízení v České republice — ale i mezinárodně — jsou propojena a o potřebě krve se včas a prostředky efektivnějšími ne soukromá e-mailová korespondence informují. Autoři poplašné zprávy sledují jiné cíle a zneužívají ochoty lidí pomoct. Vždy bude dost lidí, ke kterým se informace o systému podvodné korespondence pro danou chvíli nedostaly. Dost těchto lidí, pokud vědí v tomto případě o někom s příslušnou krevní skupinou, na uvedené číslo zavolá. Pokud je to reálné číslo, stane se jeho držitel obětí stovek volání a jde o zjevnou šikanu. V tomto případě byla původní podoba hoaxu polská a jeho překladatelé číslo ani nezměnili na české.

Rozesílání nepravdivých zpráv apelujících na lidskou solidaritu zatěžuje linky a servery, a protože obvykle není použita varianta skryté kopie, tak dává neomezenému množství čtenářů bohaté seznamy adres, na které pak jsou rozesílány hromadná reklamní sdělení, ale i počítačové viry, trojští koně a jiný škodlivý utajený software.

Je smutné, že v atmosféře větší citlivosti pro ochranu života došlo k události, která podle mého pozorování v nemalém okruhu lidí vyvolává obavy z propuknutí velkého válečného konfliktu. Íránský generál Kásim Sulejmání, který se stal známý podílem na porážce tzv. Islámského státu, byl zabit na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa 3. ledna 2020 raketovým útokem bezpilotního letadla. Při útoku na dvě vozidla zahynulo podle různých zdrojů celkem až deset osob.

Spojené státy se svými spojenci a Írán prostřednictvím Hizballáhu a jiných ší’itských milic vedou mezi sebou nevyhlášenou válku a ve válce se zabíjí. Nemusí to nutně být tak, že generálové snují strategie a taktiky někde v bezpečném zázemí a nižší šarže se na jejich povel masakrují. I na generály může dopadnout to, co sami připravují svým podřízeným.

Významné postavy válečné protistrany, pokud je útok cílený, jsou spíše brány do zajetí a vytěžovány a využívány, asi tak, jako za druhé světové války, dejme tomu, německý velitel bitvy o Stalingrad polní maršál Friedrich Paulus byl využit k psychologické válce Sovětů s německým protivníkem a potom ve stalinistickém režimu nastoleném v sovětské zóně dostal nové vojenské úkoly. Nebo jako Werner von Braun nejprve ve službách nacistické Říše a pak plynule USA, mimo jiné jako konstruktér rakety, která vynesla lidi na Měsíc.

V případě Sulejmáního bylo rozhodnuto vzít život za jiné zmařené životy. Jako obvykle je však nesnadné rozhodnout, kdo je útočník a kdo obránce. USA se svými spojenci svrhli v Iráku diktátora Saddáma Husajna a uvedli tam systém, který vybírá vládu na základě voleb mezi politickými stranami. Současná vláda po posledním incidentu požaduje úplný odchod Američanů.

Je otázka chrání-li v regionu armády spojenců křehkou demokracii před útoky všemožných náboženských a politických fundamentalistů, nebo tam prosazují své imperiální zájmy. Evropská rada vyzvala Írán i USA k uměřenosti a nepostavila se jednoznačně za žádnou ze stran, i když je i v zájmu Evropy, aby íránský teokratický režim nezískal plnou kontrolu nad Hormuzskou úžinou, přes níž se dostává i do západního světa a ke spojencům Západu v Asii část ropy. Možná jsou tyto zájmy propleteny a možná ten ekonomicko-strategický kontaminuje deklarovanou péči o svobodu a demokracii v Iráku a celé dotčené oblasti.

Kdoví, možná je někdy nutným zlem zbavit někoho života pro ochranu životů mnohých, ale tato argumentace je mimořádně ošemetná. I kdyby to v tomto případě tak bylo, není na místě nad tím jásat nebo si myslet, že jakékoli násilí je ospravedlněno, když se ho dopouštěj „naši“.