Lidovci si na konci ledna zvolí na mimořádném sjezdu nové vedení. Stávající předseda Marek Výborný, jemuž na sklonku září náhle zemřela manželka, se totiž na svůj post rozhodl rezignovat, aby mohl pečovat o své tři malé děti. Zájem vést KDU-ČSL do nadcházejících krajských a senátních voleb doposud ohlásili jen europoslanec Tomáš Zdechovský a předseda stranického poslaneckého klubu Jan Bartošek. Hovoří se ovšem i o dalších adeptech, zejména o poslanci Marianu Jurečkovi nebo senátorce Šárce Jelínkové. A kandidaturu zcela nevyloučili ani bývalý lidovecký lídr Jiří Čunek.

„Zdechovský je průbojný a ambiciózní politik, takže jeho touha stanout v čele KDU-ČSL není překvapivá,“ řekl Deníku Referendum politický analytik Lukáš Jelínek. „Hovoří o otevírání strany mladším voličům nebo větší vstřícnosti k homosexuální komunitě. Současně ovšem ukázal, že mu nejsou vzdálená populistická gesta, národovecká rétorika a hlazení veřejnosti po srsti v tématech jako je bezpečnost a migrace,“ doplnil. „Zkrátka Zdechovský je politikem, který by zřejmě obrátil kurs KDU-ČSL do vod, v nichž bude těžko lovit větší úspěchy,“ uzavřel.

S Jelínkovými závěry souhlasí i politoložka Anna Durnová. „Zvolení Zdechovského by přiblížilo lidovce k občanským demokratům, respektive by znamenalo významný konzervativní obrat vpravo,“ vysvětlila Deníku Referendum. Podle dalšího z politologů oslovených Deníkem Referendum, Vladimíra Hanáčka, ovšem není pravděpodobné, že mediálně zdatný europoslanec v klání o předsednický post uspěje. „Jde spíše o hypotetickou variantu,“ podotkl. „Zdechovského navíc značně limituje, že nezasedá v českém Parlamentu,“ dodal.

Favorité jsou Bartošek a Jurečka

„Lidovci budou hledat nového lídra, který je povede do důležitých voleb, spíše mezi poslanci, kteří mohou svou práci snadněji prezentovat na sněmovní půdě,“ přitakal Jelínek s tím, že z této perspektivy se jako nejvhodnější jeví Jurečka spolu s Bartoškem. „Předpokládám, že se rozhodne právě mezi nimi,“ potvrdil Hanáček. „Těžko však odhadnout, kdo nakonec uspěje. Oba totiž mají své skalní příznivce, ale i odpůrce. Rozhodne proto ,šedá zóna', jež se posledně přiklonila k Výbornému,“ shrnul.

Podle Hanáčka není pro ideové profilování lidovců zásadní, který z dvojice poslanců, nakonec stane v jejich čele. „Nevidím mezi nimi zásadní rozdíl, spatřuji jen rozdílné akcenty, byť jsou typově odlišní,“ vysvětlil. „Jurečka se ukázal jako pragmatik, který umí proplouvat jak vládním, tak stranickým prostředím. Bartošek je muž velkých slov a gest, ovšem nevýrazných činů. Pro oba nicméně platí, že v roli předsedy KDU-ČSL budou muset najít silná, výrazná témata, jež straně doposud chybějí,“ uvedl Jelínek.

„Lidovce si totiž lidé těžko spojí s nějakou výraznější agendou — vyjma ochrany rodiny —, kterou by hlasitě zdvíhali,“ pokračoval. „Návrh na změnu nespravedlivého volebního systému jde jistě správným směrem, ale mnoho voličů neosloví. Stejně tak k volebnímu úspěchu nepovedou úvahy o integraci pravice s cílem porazit politické hnutí ANO Andreje Babiše. TOP 09 vyrukovala s přijetím eura a bojem proti změnám klimatu. Nezbývá než vyčkat, jaká témata v lednu přinese KDU-ČSL,“ uzavřel.

Delegáti mimořádného sjezdu budou rozhodovat toliko o obsazení předsednického křesla, neboť ostatním členům stranického vedení vyprší mandát až v březnu roku 2021. Výborný byl do čela KDU-ČSL zvolen loni na jaře, kdy jej spolustraníci coby nástupce Pavla Bělobrádka upřednostnili jak před Bartoškem, tak Jurečkou. Toho porazil v druhém kole volby se ziskem dvou set šestapadesáti hlasů, bývalého ministra zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky volilo sto čtyřiadvacet delegátů.