Smysluplné Vánoce — pečením cukroví proti sociálním nerovnostem

Martina Dobrovolná

Pomáhat může opravdu každý. Ukazuje to třeba Lucie Barošová, která letos peče cukroví s ženami a dětmi v azylovém domě v Hamrech.

Období Vánoc je spojováno s takovými slovy, jako je radost, hojnost, pohoda, setkávání s rodinou — už nějaký čas ale také konzum, plýtvání nebo přemíra. Každý rok vyvolávají Vánoce otázku po smyslu v odkouzleném světě, v němž se častou náhražkou za štěstí a vzájemnost stávají honba za slevami, nejnovějším typem mobilu nebo okázalé prezentování vlastního sociálního statusu před příbuznými.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Takové Vánoce přispívají rovněž ke zviditelňování sociálních rozdílů. A k uvědomění, že ne každý dosáhne na to, aby rodině koupil drahé dárky, a ještě stíhal mít vzorově naklizeno a napečeno.

Současně ale tyto svátky přinášejí příležitost poskytnout pomocnou ruku potřebným, chudým a osamoceným, těm, kteří v masových konzumních závodech neosvědčují dostatečnou spotřebitelskou způsobilost. V předvánočním čase se tak množí počet charitativních sbírek, benefičních koncertů — dobrá vůle a nezištnost se na krátko stávají projekty, o které stojí za to usilovat.

Podobné aktivity pořádá třeba brněnská Oblastní charita. Ta kupříkladu minulý rok iniciovala akci Strom splněných přání zaměřenou na pomoc seniorům, sbírky na pomoc uprchlíkům i nejrůznější benefiční koncerty. I individuální iniciativy ale připomínají, že pomáhat může opravdu každý.

Smysluplné Vánoce

Jednu takovou individuální iniciativu už druhým rokem vyvíjí Lucie Barošová. Společně s Janem Šternem založili projekt Smysluplné Vánoce. Jeho účelem je přispět k vytvoření vánoční atmosféry a pocitu dostatku a hojnosti mezi těmi, kteří se ocitají v kritické životní situaci, postrádají zázemí domova a na vánoční utrácení nemají finanční prostředky.

K tomuto záměru Lucii dle jejích vlastních slov přiměla souhra osobních zkušeností z chudších oblastí zapadlých severomoravských vísek, odkud pochází, v kombinaci s jejím celoživotním koníčkem — pečením. Když přemýšlela, jak nejsmysluplněji naložit s přebytky cukroví, došla k závěru, že nejlepším nápadem bude každý rok věnovat několik krabic jídla konkrétní vybrané sociálně ohrožené skupině.

Během prvního ročníku Smysluplných Vánoc připadl výběr na prodejce časopisu Nový Prostor. Letos se Luciino cukroví poveze matkám a dětem v Azylovém domě pro těhotné ženy v tísni, který v Hamrech u Hlinska provozuje obecně prospěšná společnost Dlaň životu.

A protože Vánoce neudělá samo pojídání cukroví, ale především setkávání s blízkými lidmi, iniciátoři projektu Smysluplné Vánoce do pečení tento rok částečně zapojili právě i děti s maminkami, které v domově navštívili. Děti si tak mohly — mnohdy úplně poprvé — vyzkoušet, jak se peče cukroví. A navíc ekologicky šetrným způsobem — při výrobě cukroví se totiž dbá také na to, aby v něm nebyl obsažen palmový olej, a celkový dopad na přírodu tak byl, pokud možno, minimální.

Možná, že to pro děti s maminkami nebyla ta hlavní klíčová informace, kterou si zapamatují, ale ani ta se neztratí, protože už minulý rok vznikla v rámci projektu Smysluplné Vánoce speciální „bezpalmová“ kuchařka vánočního cukroví, kterou je možné stáhnout na stránkách iniciativy Stop palmovému oleji. 

Cílem iniciativy je v úplně první řadě pochopitelně pomoc potřebným. Tu ale aktivně spojuje i s důrazem na kvalitu surovin a usiluje také o návrat tradice společné přípravy cukroví v rodině, která se sejde u jednoho stolu a společně tráví čas. Přitom to vůbec nemusí být tak, že se o pečení starají jen ženy. Stejně jako může být taková tradice oproštěna od obávaného předvánočního stresu, ve zrychleném čase, smrsknutém do hektických úklidových a přípravných aktivit, jejichž těžiště právě velmi často leží na ženských bedrech.

Iniciativa Smysluplné Vánoce chce pomáhat také následující roky. Už nyní zvažuje další cílové skupiny, na které se budou obracet s dárkem v podobě vánočních cukrovinek, kterých se letos napeklo skoro čtyřicet druhů.

Cupcaky od teenagera z Marylandu

Iniciativa Lucie Barošové a Jana Šterna ale není v České republice ojedinělá a také v Praze lidé spojili síly a v posledních letech věnují svůj čas a energii na to, aby zpříjemnili vánoční čas potřebným. Vznikla zde platforma Pečení pro lidi bez domova, kterou vymyslela Lenka Palová, a postupně ji doplnili dobrovolníci a dobrovolnice z široké veřejnosti. Ti spolupracují s pražskou pobočkou Naděje a dle vyjádření Palové z předchozích let doufají, že by se časem mohl ustanovit vybraný den, např. druhá adventní sobota, který bude dopředu určený jako termín, kdy se peče pro bezdomovce. 

Také v zahraničí letos najdeme příklad podobné praxe, o to netradičnější tím, že jeden z nápadů pochází z hlavy čtrnáctiletého Michaela Platta, který v městě Bowie ve státě Maryland rozjel vlastní charitativní podnik, v němž ke každému prodanému cupcaku nabízí jeden další zdarma pro lidi v nouzi. Péct začal v devíti letech společně se svou babičkou a díky individuální výuce má dostatek prostoru, aby se mohl věnovat dobročinným aktivitám. Chce přitom inspirovat širokou veřejnost a o svém podnikání P. L .L. A. T. E. (zkratka pro Power, Love, Learning a Access for Everyone, tedy láska, síla, vzdělávání a dostupnost pro všechny) promlouvá v průběhu veřejných vystoupení známých jako TED talky.

Způsobů, jak pomáhat druhým a vnést do vánočních svátků více smyslu je samozřejmě mnohem více a mají celou řadu podob. Někomu může pomoc ve formě dodávání potravin potřebným připadat jako vrcholek pyramidy a místo toho může zvolit koupi nocleženky nebo poskytnout oblečení do charitativních sbírek. Pravidelnou službou sociálně slabým, která není jednorázově vázána na konkrétní roční období a funguje v průběhu celého roku, je vaření a následné rozdávání jídla prostřednictvím sítě poboček Food not bombs, která působí ve více městech v České republice.

Absolutním základem je ale kvalitní systémová sociální péče o potřebné a lidi bez domova v podobě komplexní sítě sociálních služeb a snad i odklon od represivního, stigmatizujícího přístupu, který ignoruje hlubší příčiny bezdomovectví, jako je častý výskyt duševních chorob, závislostí, posttraumatických zkušeností nebo kumulace sociálních handicapů (zděděné dluhy, odchody z ústavů pro mládež, vězeňských zařízení aj.).