Turecký prezident Erdoğan v posledních měsících pravidelně hrozí, že pokud Evropská unie nebude vycházet vstříc jeho požadavkům, tak podle jeho slov „otevře stavidla“ uprchlické hráze a pustí miliony syrských uprchlíků z Turecka do Řecka a Bulharska. Protože se Evropská unie uprchlíků bojí jako máločeho jiného, Turecku trpělivě ustupuje a ani po vojenské invazi do severní Sýrie se neodhodlala k závažnějším krokům (vojenské embargo je jen bezzubé gesto, které pomáhá Rusku).

V Turecku přebývá již několik let asi 3,5 milionu Syřanů, kteří byli nuceni opustit své domovy ať už kvůli tzv. islámskému státu nebo kvůli syrské občanské válce, případně ze strachu před syrským diktátorem Bašárem Asadem. Zpočátku se Turecko o migranty relativně vstřícně staralo, víza mezi Sýrii a Tureckem začala platit až relativně pozdě — v roce 2016. Když se však ukázalo, že syrská krize jen tak neskončí, bylo nutné s velkým množstvím uprchlíků (navíc v kombinaci s oslabující tureckou ekonomikou) něco udělat. Po mnoha letech také oslabila vstřícnost a ochota místních obyvatel Syřanům solidárně pomáhat.