Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) připravuje novelu zákona o daních z příjmu, jež má zaměstnavatelům umožnit, aby svým zaměstnancům vypláceli příspěvek na stravování v penězích a nikoliv prostřednictvím stravenek. Podle Schillerové opatření ulehčí firmám od administrativní zátěže i nutnosti platit provize stravenkovým společnostem. „Stravenkovou revoluci“ ale odmítají odboráři, podle kterých se ministerstvo snaží zničit zavedený systém zaměstnaneckých benefitů.

„Zásadní nevýhodou systému stravenek a také hlavním důvodem, proč jej někteří malí zaměstnavatelé vůbec nepoužívají, je vysoká administrativa — jak na straně zaměstnavatele, tak na straně podnikatele, který za stravenky prodává své zboží či služby — a vysoké poplatky stravenkářským společnostem,“ popsal rezort financí záporné stránky stávajícího modelu. Nový koncept má umožnit, aby na benefit dosáhl další milion zaměstnanců.

Schillerová kritizuje, že stravenkářské společnosti vybírají nemalé provize a výsledný zisk často vyvádějí do zahraničí k mateřským firmám. Na českém trhu mají prý de facto oligopol. „Nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem stravenkáře,“ poznamenala.

Nejde o revoluci, ale o destrukci, říkají odbory

Vůči jejímu záměru se obratem vymezila největší odborová organizace, Českomoravská konfederace odborových svazů. „Údajný revoluční návrh ministryně financí, totiž zavést takzvaný finanční paušál pro zaměstnance jako alternativu ke stravenkám, nepovažujeme za moudrý. Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ zkritizoval plán odborový předák Josef Středula.

Administrativní zátěž zaměstnavatelů se podle jeho názoru může oproti předpokladu rezortu naopak nesmyslně zvýšit. Pokud by totiž stát chtěl využívání systému kontrolovat skrze finanční správu, na firmy by mohla dopadnout povinnost vyřizovat množství účtů sloužících jako doklad o tom, že se paušál opravdu využívá na placení stravy.

„Plán ministryně Schillerové není revoluční, naopak je destrukční a jde proti zájmům zaměstnanců,“ dodal Středula. Odbory jsou připravené zavedený stravenkový systém bránit — tím spíše, že aktuální návrh může vést k dalším snahám o omezení podpory stravování ze strany zaměstnavatelů včetně úplného zrušení stravenek.

Obdobně se vyjádřila i Unie zaměstnavatelských svazů. „Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu zaměstnanců. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně říká: ‚Zajdi si na oběd. Dej si pauzu a pořádně se najez‘. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají, a postupně by na obědy přestávali chodit,“ uvedl její výkonný ředitel Vít Jásek.

Restaurace se stravenek rády zbaví, další sektory jasno nemají

Naopak jasně pro zavedení finančního příspěveku se vyslovují provozovatelé restaurací. Těm stravenky přinášejí spíše komplikace a dodatečné výdaje spojené s provizemi pro stravenkářské firmy či poskytovatele terminálů sloužících ke čtení stravenkových karet. Časové a finanční náklady mají za následek, že kolem třiceti procent restaurací stravenky nepřijímá.

Podle Asociace hotelů a restaurací mluví pro nahrazení stravenek peněžitým příspěvkem nejen větší flexibilita, ale také to, že stravenky mohou zaměstnancům propadnout. „Pokud někdo argumentuje, že je třeba zajistit účelovost poskytnutého příspěvku na stravu, pak papírové stravenky ji nezajistí. Ty jsou totiž běžně přijímány i jinými subjekty než poskytovateli stravovacích služeb a u někteří obchodníci je vrací znovu do oběhu,“ uvedl prezident Asociace Václav Stárek.

Hospodářská komora se k tématu zatím jednoznačně nevyjádřila a čeká na stanoviska jednotlivých členů. Ti mohou mít k opatření i zcela protikladné postoje v návaznosti na to, nakolik současný systém využívají jako oblíbený zaměstnanecký benefit, nebo je naopak zatěžují přidružené náklady. Na obecné rovině Komora každopádně podporuje ústup od papírových stravenek ke stravenkám elektronickým, jež usnadňují administrativní proces.

Stravování je zdaleka nejpopulárnější formou zaměstnaneckých benefitů v České republice, kterou v nějaké formě poskytuje až devět z deseti zaměstnavatelů ze soukromého i veřejného sektoru. Často se tak děje právě skrze stravenky. Firmy k jejich užívání motivuje i to, že si pětapadesát procent z ceny mohou odečíst z daňového základu. Daňové zvýhodnění ve svém důsledku přináší výhody zhruba třem čtvrtinám českých zaměstnanců. Možnost odečtení z daně se opakovaně pokusily zrušit vlády v čele s ODS, ovšem vždy neúspěšně.