Opozice vládu neshodí. Co by si ale počala, kdyby přece jen uspěla?

Jan Gruber

Středeční hlasování o nedůvěře vládě skončí neúspěchem. Přesto je třeba se ptát, s jakými scénáři dalšího vývoje opozice pracuje. Její zástupci uvádějí, že jich existuje hned několik. Všechny jsou však podmíněny odchodem Andreje Babiše.

Poslanecká sněmovna se ve středu sejde na mimořádné schůzi, kde se zástupci opozičních stran pokusí vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Tu vyvolali občanští demokraté spolu s Piráty, lidovci, TOP 09 a Starosty v reakci na uniklý návrh auditní zprávy Evropské komise, který uvádí, že premiér se nachází ve střetu zájmů a má nadále prospěch z aktivit koncernu Agrofert, jenž neoprávněně čerpal dotace v řádu stovek milionů korun. Babišův kabinet ovšem hlasování — stejně jako na sklonku loňského roku — bez obtíží ustojí.

Má-li opozice uspět, potřebuje dát dohromady alespoň sto jedna hlasů. S ohledem na vyjádření představitelů ČSSD a KSČM je ovšem nepravděpodobné, že se k ní poslanci těchto stran připojí. „My jsme jasně řekli, že platí koaliční smlouva a stranické předsednictvo rozhodlo, že budeme ve vládním projektu pokračovat,“ uvedl v pondělí lídr sociální demokracie Jan Hamáček. A komunistický předseda Vojtěch Filip poznamenal, že opoziční strany nenabízejí žádnou alternativu dalšího vývoje v České republice.

×