V pondělí se bude kojit všude. Matky se chystají do poboček Raiffeisenbank
Petra DvořákováKojící guerilla vyzývá matky z celé republiky, aby šly v pondělí dopoledne nakojit své dítě do poboček Raiffesenbank. Reagují tak na incident z konce března, kdy muž z ochranky vyzval kojící matku v bance, aby „přestala exhibovat“.
Kojící matky se v pondělí 15. dubna v jedenáct hodin dopoledne sejdou v pobočkách Raiffeisenbank po celé republice, aby zde nakojily své děti. Reagují tak na událost z konce března, kdy matku kojící v pražské pobočce banky muž z ochranky zvýšeným hlasem vyzval, aby se zahalila a „přestala exhibovat“.
„Matka, která kojí na veřejnosti, nedává na odiv svá prsa, ale krmí své dítě, tiší jeho hlad, uklidňuje ho, předchází pláči. Kojením v pobočkách Raiffeisenbank, kde k politováníhodné situaci došlo, chceme dát najevo podporu dotyčné matce a všem ostatním kojícím matkám,“ píše Kojící guerilla, která pondělní akci organizuje, v tiskovém prohlášení.
Matka roční dcery čekala 20. března v pobočce Raiffeisenbank v pražském paláci Astra ve frontě na pokladnu. Čekání bylo dlouhé a dcera potřebovala nakojit. „Ze strany k boxům jsem měla postavený kočár, hned vedle mě seděl starší pán, který byl lehce otočený zády ke mně, dcera mi při kojení seděla na klíně a hlavou v podstatě prs zakrývala, druhý prs jsem měla logicky zahalený,“ líčí žena v dopise, který zaslala Laktační lize.
Myslím, že kojící matka a zejména matka vlídná ke svému dítěti by mohla unést slušné požádání, aby se zahalila, když jí to řekne zaměstnanec banky. Každý den musí zvládat frustraci svou i dítěte tak, aby z jejího miminka jednou vyrostl zdravý a sebevědomý jedinec. Ale chápu, že někde se ta agrese ventilovat musí.
Banka, i když proti kojení ve svých pobočkách nic nemá, jak by se někdo paranoidně mohl domnívat, se k celé akci postavila rozumně, nekonfrontačně a zralým způsobem.
Laktační liga by se vedle agresivní propagandy měla více zaměřit na opravdovou pomoc kojícím matkám, prvorodičkám a akceptovat i ty, kteří mají s kojením různé obtíže, než je tlačit do kojení za každou cenu, do tří nebo šesti let věku dítěte, a to zásadně všude na veřejnosti.
---------------------------------------
Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír.
https://blisty.cz/art/95195-jak-postupovat-v-pripade-ohrozeni-kojici-matkou.html
Do bank, do těchto chrámů kapitalismu a byznysu, patří přece tvrdost vyjednávání, síla peněz a ne nějaký útlocit. To tak přijít s byznys plánem jak zainventovat nějaký ten masérský salón doplněný sexuálními službami. To by se dveře otevíraly samy a pánové falešně se pohoršující nad pohledem do výstřihu by si už, už rezervovali startovní balíčky. Ale kojit v bankovní hale hladové dítě? Jaká to nemravnost a pohoršení!
Jo, jo, to by tak hrálo, kojit si v bance. To by se nám tam za chvíli chtěli vyhřívat bezdomovci. Kam bychom to došli?!
To by pak z toho kontrastu mamonu a bídy, lidského sobectví a lidského citu, bohatství a bídy, sociální bezohlednosti a solidarity, a v posledku životem - reprezentovaným v tomto případě kojící maminkou - a smrtí - reprezentovanou v tomto případě mamonem, který vše životné umrtvuje - mohl někdo dospět k přesvědčení, že v tom kapitalismu není něco podstatného v pořádku.
Jiří Vyleťal
Před 40 lety bylo možné vidět kojit pouze romské maminky. Pamatuji si na to z Plzně. Pražáci kroutili hlavami, tady to vypadá, jako kdyby právě skončila válka, a k tomu ještě ty cikánky...
Pohoršovat se nad maminkou kojící na veřejnosti - byť pokaždé do určité míry ve skrytu - a brát za samozřejmost všude se vyskytující pornografii, sex shopy, prostituci a oplzlou mluvu (i ve veřejných médiích), to je tedy pokrytectví volající do nebe.
To je myslím na celé té věci to podstatné.
Ve vašem prvním vstupu stavíte na stejnou úroveň pro-establishmentovou vládnoucí komunistickou propagandu padesátých let s proti-eshtablishmentovým postojem matek, jichž se právem dotklo necitlivé chování konkrétního bankovního ústavu. To je přece úplně mimo.
Ve vašem druhém vstupu hážete do stejného pytle nemravné projevy sexuálního byznysu a oplzlosti s kojením maminek, které žádná maminka na odiv nevystavuje a žádné úmysly kromě nasycení miminka nemá.
Pane Ungere, myslím, že se tentokrát s pravdou a podstatou diskutovaného jevu míjíte.
Vše dobré Vám přeje, Jiří Vyleťal
Předseda parlamentu - už na první pohled velmi konzervativně orientovaný - si podle všeho nebyl nijak jist zda má, zda smí, a pokud ano pak jakým způsobem zasáhnout. Ale zcela evidentně mu tato situace nebyla nijak příjemná. Přímo zakázat tento - o sobě přirozený - akt kojení nebylo dost dobře možné; a odvolávat se právě u těch zelených radikálů na nějakou důstojnost "Vysokého domu" by v té době asi sotva mělo naději na úspěch.
Poté přece jenom našel východisko: vybídl tu mladou matku, aby své nemluvně raději kojila v nějaké jiné místnosti, a ne v tak velkém sále, kde je - v důsledku přítomnosti tolika lidí - přece přítomno "tak velké množství bacilů".
Kupodivu, tento argument zapůsobil, ta mladá zelená matka nahlédla, že mohou být i příhodnější místa pro kojení, nežli je právě velký parlamentní sál. A pokud je mi známo, od té doby se v německém Bundestagu podobná situace neopakovala.
Pan Unger se v tom druhém vstupu pokoušel odpovědět na otázku, proč se onen občan nad kojící ženou vlastně pohoršuje a nikoliv na to, zda kojení a sexuální byznys patří do jednoho pytle.
Pokud by zde tedy nebyly ty všudypřítomné projevy sexuálního byznysu, onen pohoršený občan by si kojení s pornografií pravděpodobně vůbec nespojil a spojil by si ho jen s nakrmením dítěte.
Nikdo netvrdí, že když žena potřebuje, nemůže své dítě nakojit. Ve větších budovách, kde je zvýšený pohyb lidí by bylo jistě vhodné, aby kojící místnosti existovaly.
V čem je tato kauza a akce problematická, je poměrně méně významné individuální nedorozumění v jedné pobočce, ze kterého nelze obvinit systém. Nejedná se tedy o autentický systémový nebo celospolečenský problém.
Nejsem to já, kdo staví vedle sebe propagandu z padesátých let s postojem některých aktivistických matek, u kterých si troufnu tvrdit, že jde o nepatrnou menšinu. Podobnost s fanatismem z dob reálného stalinismu nebo maoismu způsobují aktivistky samy, když si dávají třeba názvy Laktační liga nebo Kojící guerilla. Nevymyslel jsem ani název článku - jde o ironii nebo výstižné pojmenování této poněkud absurdní kampaně?
Velmi trefný je příspěvek pana Poláčka z Bundestagu. Tehdejší předseda Bundestagu tuto situaci skvěle zpracoval tak, že z toho nevznikla žádná hysterická kampaň jako teď u nás.
Naopak mně přijde jako nevýslovně pokrytecké nikoli pohoršovat se nad kojící ženou na veřejnosti v kontextu tolerované pornografie, ale bojovat za bezmezné kojení na veřejnosti na základě neobratnosti jednoho bankovního zřízence v kontextu pokračující krize rodiny a obrovské zátěže žen i mužů v souvislosti s rodičovstvím a společenskými tlaky na výkon.
Fronta před okénkem pokladníka, kam by bylo možné postrčit maminku s kočárkem, je v dnešních časech obrázek nevídaný. Lidi dnes posedávají na křesílkách a čekají, až se na světelné tabuli ukáže jejich číslo a označení kóje, kam se mají odebrat.
Jak říkával Vaculík: Na tuto věc mám dva názory a řeknu vám ten druhý. Čas strávený debatou o akci Zítra se bude kojit všude je čas ztracený.
---------------------------------------
"Raiffeisenbank - polepšili jsme se! Raiffeisenbank - banka přátelská k ženám a dětem! Raiffeisenbank - banka, která ukojí váš hlad po výhodném úvěru!"