U setkání Zemana s Hoferem nejde zdaleka jen o politické sympatie a třeba společný odpor proti migraci. Oba mají i podobný postoj k čínské firmě Huawei a její účasti na budování 5G sítí. Hofer coby ministr zodpovědný i za technologie a inovace nechce firmu ze soutěže v Rakousku vyloučit, Zeman v České republice za Huawei otevřeně lobbuje.

Dalším společným zájmem je postoj k Izraeli. Český prezident loni při návštěvě Jeruzaléma sklidil chválu za to, že je Česká republika „největším přítelem Izraele na východní polokouli“.

Hoferova strana Svobodných se naopak dlouhodobě snaží prolomit bojkot, který na její ministry Izrael uvalil kvůli nacistické minulosti strany i aktuálním extremistickým tendencím. Přátelské setkání s „největším přítelem Izraele“ může v téhle snaze pomoct. Hofer se Zemanem si zkrátka mají co říct i nad rámec obligátních česko-rakouských povzdechů, „že ještě není hotová dálnice z Lince do Budějovic“.

Mluvčí Jiří Ovčáček si na Twitteru postěžoval, že v České republice kolem prezidentovy návštěvy „vznikly nenávistné antizemanovské články a klíčová jednání v Rakousku — ve prospěch České republiky — nenávistné novináře vůbec nezajímají“.

Zemanova schůzka s Hoferem klíčová být může, je proto dobré připomenout, s jakým partnerem to vlastně Zeman jedná. Stručně řečeno, schůzka s Norbertem Hoferem je spíše privátní schůzkou se zástupcem extremistů.

Schůzka jako se starým přítelem

To, že má jít o „spíše privátní“ setkání, řekl před Zemanovým příjezdem do Vídně Hoferův mluvčí. Takový formát si Zeman zpravidla vyhrazuje pro staré politické kamarády, obvykle sociální demokraty, jímž býval i on sám. Loni při návštěvě v Berlíně takto separátně mluvil s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem nebo někdejším eurokomisařem Günterem Verheugenem.

Teď v Rakousku má schůzky s dávnými přáteli dvě — s bývalým prezidentem Heinzem Fischerem a sociálně demokratickým exkancléřem Franzem Vranitzkym.

Norbert Hofer je ale z jiné generace a politicky ze zcela jiného tábora. Z toho hodně napravo, kam se Zeman posledních pár let také stále víc posunuje. Zeman Hofera veřejně podpořil v kandidatuře na post rakouského prezidenta v roce 2016 a přijal ho v Praze. Hofer tehdy sice volby prohrál, jeho strana se ale o rok později dostala do vlády jako menší koaliční partner.

Vrchol v mlze

Svobodní mají blízko ke krajní pravici nejtvrdšího ražení. Ve vedení strany mají silný vliv buršácké spolky, z nichž některé sledovaly kvůli extremistickým tendencím i tajné služby. Sám Hofer je rovněž členem jednoho z buršáckých spolků.

Hoferovi Svobodní mají též prokazatelné kontakty s hnutím identitářů, které si hraje s myšlenkou nadvlády bílé rasy a o kterém se teď mluví po nedávném masakru na Novém Zélandu. Rakouský deník Der Standard průniky Svobodných s identitáři zmapoval a výsledek je alarmující.

V přehledné grafice (stav k 3. dubnu 2019) je vidět, jak se strana Svobodných protíná se sympatizanty identitářů po celém Rakousku — na komunální i regionální úrovni, v zastupitelstvech, v médiích, a dokonce i na ministerstvech.

Vzhledem ke zmiňovaným Hoferovým postojům k Huawei a zájmům jeho strany směrem k Izraeli se může klidně stát, že tato privátní schůzka bude faktickým vrcholem Zemanovy návštěvy. Ovšem dobře schovaným v kouřové mediální cloně kolem prezidentova vysmívaného — zcela právem — projevu před krajany.

Text Zemanův projev před krajany jako kouřová clona. Zakrývá schůzku s krajně pravicovým politikem původně vyšel na serveru HlidaciPes.org.