Miloš Zeman je stále v dobré formě a na svém dalším turné po českých městech předvádí show, která je plná pozitivní energie, ukázkového souznění s publikem, a především provokativních výroků. Termínem „provokativní výroky“ označuje prezident české republiky své největší hity, které jsou příjemným osvěžením jeho příznačného a předvídatelného repertoáru. Miloš Zeman v Kojetíně zařadil do svého programu další provokativní šlágr. Tentokrát se energicky vyjádřil k tématu nezaměstnanosti a etnické menšiny Romů.

Jak si s tímto klasickým a zlidovělým tématem poradil? V úvodní části svého příspěvku neváhal využít další vhodná a přímo se nabízející témata, jako je například komunismus. Na ten přímo bravurně navázal terminologií pracovních táborů, aby se dostal k trestání omezením svobody. Za svůj provokativní výrok sklidil uznalý potlesk kojetínského publika.

Většina z nás přece ví, že Romové nepracují, že za komunistů museli, jinak by šli sedět, a tak mohli hezky kopat krumpáčem a házet lopatou a fackovat se mezi sebou. Ne že bychom byli příznivci komunismu, ale zlatý časy. Kdo je v evidenci Úřadu práce, víme také moc dobře.

Tahle píseň už tu byla. Z nového provokativního šlágru je tak stará dobrá hitovka k táboráku s opékáním buřtů nenávisti. A tyhle buřty nám přivezl a opekl pan prezident.

V reakci na Zemanovo ztvárnění klasického tématu klasickým způsobem, který dokonale zapadá do jeho autentické tvorby, a nemůže nás tak ničím překvapit, se ozvali sami Romové. Romové, kteří pracují a musí se snažit minimálně dvakrát více než kdokoliv jiný, aby jim alespoň lidé v jejich bezprostředním okolí věřili, že pracují a žijí stejně jako kdokoliv jiný. Romové začali na sociálních sítích ukazovat fotografie, na kterých jsou zachyceni při práci.

Taková kampaň může působit sympaticky a zdá se, že je namířená správným směrem. Ukázat lidem, že Romové pracují. Všichni mohou vidět, že už dávno jen nekopeme krumpáčem a neházíme lopatou, což nám vždy šlo zdaleka nejlépe.

Proč jsem se nevyfotil i já při práci? Protože mě už nebaví neustále dokazovat, že jsem normální člověk, který pracuje a má stejné problémy jako jiní lidé. Když přijdu někam, kde mě neznají, jsem automaticky ten z evidence Úřadu práce, který zneužívá sociální dávky. To si myslí skoro každý. Galerie fotografií Romů, kteří pracují, může vypadat hezky, ale je to jen další marné snažení a dokazování většinové části společnosti, že jsme lidé. Je to únavné, marné a nemáme to zapotřebí.

Vím, že v této zemi žije spousta lidí, kterým nic takového dokazovat nemusím. A také tu žijí lidé, kteří se ke galerii fotek pracujících Romů musí za každou cenu negativně vyjádřit a vše zpochybnit.

Ty nepřesvědčíme nikdy ničím, natož obrázkovou kampaní, a já jim dokazovat nic nebudu. Pro ně tu vždy budou nějaké ty buřty a písně nenávisti.