Komunisté a okamurovci chtějí omezit lichvu stanovením horní hranice úroků, jejich návrhy posoudí na svém pátečním zasedání druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Novely poslanců KSČM a politického hnutí SPD ale nemají větší šanci projít zdárně celým legislativním procesem. Ze stanovisek jednotlivých ministerstev je patrné, že kabinet obě předlohy odmítne, neboť nejsou s to naplnit deklarovaný cíl a nejspíše by přinesly leda nové problémy.

„Stávající právní úprava lichvy je veskrze formální a ponechává stanovení, kdy již jde o lichvu a kdy nikoliv, volně v úvaze soudní judikatuře. Ta je však roztříštěná, což ochraňuje místo spotřebitele spíše lichváře,“ říkají Stanislav Grospič a Vojtěch Filip (oba KSČM). Navrhují proto v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů i jiných finančních půjček určit maximální hranici roční procentní sazby nákladů (RPSN) ve výši desetinásobku repo sazby — což dnes odpovídá 17,5 procentům — s tím, že její překročení bude považováno za lichvu.

Obdobně zdůvodňuje novelu občanského zákoníku, jež má omezit lichvářské praktiky, spolu se svými stranickými kolegy i Tomio Okamura (SPD). Podstatou jejich návrhu je do českého právního řádu zakotvit definici lichvářského úvěru, za který by se považoval takový, jehož roční procentní sazba nákladů více než dvakrát přesáhla aktuální zákonný úrok z prodlení — což dnes odpovídá zhruba 20 procentům —, a jakékoliv ujednání vykazující znaky lichvářského úvěru pokládat od počátku za neplatné.

Schillerová varuje před rozmachem černého trhu

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. ANO) — ve shodně s odborníky na dluhovou problematiku — ovšem upozorňuje, že případné schválení návrhů KSČM a politického hnutí SPD by lidem nikterak nepomohlo. „Novely by zhoršily finanční problémy zejména sociálně slabých, neboť by již nedosáhli na legálně poskytované úvěry. Možné zlevnění úvěrů pro část spotřebitelů by tak bylo vykoupeno rozmachem černého trhu,“ uvedla. „Navíc by fakticky zlikvidovaly úvěry na kreditních kartách nebo kontokorenty,“ dodala.

S téměř totožnými argumenty vystoupil v rámci mezirezortního připomínkového řízení proti záměrům i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle jeho názoru návrhy nejsou s to ochránit lidi v tíživých životních situacích před těmi, kteří toho neseriózně zneužívají. Hamáček se domnívá, že cestou pro řešení dané problematiky je prozkoumat, jakým způsobem spotřebitelé prokazují schopnost dostávat svým závazkům. V případě novely KSČM pak varuje, že stanovení hranice lichvy s odkazem na proměnlivou repo sazbu není vhodné, neboť by mohla být nižší než úrok z prodlení.

Lichvu definuje občanský zákoník, který uvádí, že neplatná je taková smlouva, „při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru“. Podle trestního zákoníku hrozí lichvářům až dva roky vězení, přičemž za jistých okolností lze horní hranici trestu zvýšit dokonce na osm let odnětí svobody.