Hamáčkovo vítězství. Nebo možná ticho před bouří
Lukáš JelínekPo období střetů uvnitř sociální demokracie přichází, zdá se, období klidu. Můžeme očekávat, že dosavadní nespokojenci dají skutečně Janu Hamáčkovi šanci realizovat program a pracovat na obrodě strany?
Průběh březnového sjezdu ČSSD lze s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout již dnes. Promluví na něm prezident Zeman, čímž překryje všechny ostatní výstupy, zvlášť pokud se bude opět obouvat do svých oponentů, médií, tajných služeb či soudů.
Za předsedu strany si sociální demokraté zvolí Jana Hamáčka, za prvního místopředsedu Romana Onderku a za další místopředsedy Tomáše Petříčka, Janu Maláčovou plus další dvě jména, z nichž minimálně jedno bude z Moravy (spekuluje se o Tomáši Hanzelovi z Karviné či Michalu Pobuckém z Frýdku-Místku). Dostat by se též mělo na někoho z hejtmanů. Ví se jen, že Martin Netolický z Pardubicka svůj mandát ve vedení ČSSD obhajovat nebude.
Hloupý nápad na změnu názvu strany, zjevně po vzoru Smeru-SD, už vedení sociální demokracie odpískalo. Pokusí se ale prosadit novelu stanov, která by zjednodušila rozhodování a zeštíhlila partajní orgány. Elektronizace hlasování je fajn věc a prvky přímé demokracie mohou také pomoci. Pak ale nedává smysl, proč by ČSSD měla rušit výsledky nedávného referenda, v němž si odsouhlasila kvóty pro zastoupení obou pohlaví a mladých ve stranických funkcích a na kandidátních listinách.