Ačkoli je řešení venezuelské politické krize stále v nedohlednu, sázky se v posledních dnech podstatně zvýšily pro dva hlavní účastníky konfliktu — dlouholetého vůdce země Nicoláse Madura a jeho vyzyvatele Juana Guaidó, mladého předsedy parlamentu, který se minulý týden s odvoláním na ústavu prohlásil dočasným prezidentem Venezuely.

Maduro musí vedle masových demonstrací, jichž se naposledy ve středu po celé Venezuele zúčastnily desetitisíce lidí, čelit především vzrůstajícímu tlaku ze zahraničí. Spojené státy a většina latinskoamerických zemí s výjimkou nejbližších ideologických spojenců uznala Guaidóna za legitimního prezidenta prakticky okamžitě, koncem minulého týdne však svůj postoj vyostřily také nejvýznamnější státy Evropské unie včetně Německa, Británie, Francie a zpočátku váhavého Španělska.

Právě ty oznámily, že pokud Maduro do neděle nepřistoupí na vypsání nových prezidentských voleb, připojí se k uznání vůdce opozice právoplatným prezidentem. Evropský parlament se ke stejnému kroku podle všeho odhodlá už ve čtvrtek. Spojené státy pak zasadily dosavadnímu venezuelskému režimu vůbec největší ránu, když poprvé využily takzvaného „nukleárního řešení“ a uvalily sankce přímo na vývoz venezuelské ropy, jejíž značná část proudí do USA.

Citelný zásah

Samotný import ropy z Venezuely sice Trumpova administrativa nezakázala, nařídila však zmrazení veškerých aktiv státní ropné společnosti PDVSA a dceřiné společnosti na americkém území Citgo, jejíž vedení se nyní snaží Guaidó převzít ještě před očekávaným bankrotem. Zablokovány budou také veškeré platby z prodeje ropy, jimiž by místo toho alespoň částečně mohla disponovat opozice.