Sledovat prakticky jakékoli volby v současné Venezuele je činnost natolik zbytečná, že ty poslední — volby do obecních zastupitelstev z 9. prosince — proběhly takřka bez povšimnutí mezinárodní veřejnosti. Přesto byly dalším potvrzením toho, jakým způsobem funguje tamní režim a jak se mu podařilo zcela paralyzovat demokratické instituce.

Ve Venezuele došlo během posledních let k procesu postupného znásilnění demokracie, které nemá mnoho srovnání s událostmi v jiných zemích. Na rozdíl od ryze autoritativních režimů, které ovládnutí státu jedním politickým uskupením nijak neskrývají (v současnosti například Kuba nebo KLDR, historicky celý sovětský blok s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany), venezuelský režim stále předstírá demokratický systém. Jeho jednotlivé instituce se však postupně dostaly pod kontrolu režimu a v krajním případě byly dokonce nahrazeny obdobnou institucí s jiným názvem. Šlo přitom o mnohaletý proces, nikoli výsledek jednorázového převratu.

Poslední relativně svobodné volby byly ty parlamentní v roce 2016, kdy se opozičním stranám přes vládní manipulace podařilo získat ústavní většinu. Ta byla sice vzápětí zpochybněna odebráním mandátu poslancům zvoleným za stát Amazonas, ale převaha opozice byla stále jednoznačná.