Domácí zdravotní péče se státu vyplatí. Přesto nechává její sestry živořit
Ludmila KučerováZdravotní personál domácí péče ošetří ročně desetitisíce pacientů, a to s bezkonkurenčně nižšími náklady oproti nemocnicím a léčebnám. Proč jej ministerstvo zdravotnictví více nepodpoří a raději investuje do lůžkových zařízení?
Kdo nezažil, neví. Neví, že ve vlastní posteli, ve vlastním bytě může stonat i těžce nemocný člověk. Některým tuto možnost přiblížil nedávno oceněný film Domácí péče. Mnoho lidí však informace o této formě zdravotní péče nemá. Sestry domácí zdravotní péče se pohybují v naší společnosti nenápadně a skromně. Několik čísel může přesto ukázat, že Domácí zdravotní péče je široká platforma velice specializované zdravotní péče. Charita Česká republika ji poskytuje od roku 2001, kdy ji jako experiment začalo financovat ministerstvo zdravotnictví.
V současnosti pracuje pod hlavičkou Charity Česká republika téměř 700 sester. Za rok ošetří přes 40 tisíc pacientů, u kterých vykonají půl druhého milionu návštěv. A to Domácí zdravotní péče Charity Česká republika zahrnuje jen zhruba třetinu poskytovatelů této formy péče. Sestry ošetřují ležící nebo téměř ležící pacienty včetně umírajících. Provádějí řadu odborných výkonů — ošetřují pacienty s umělou plicní ventilací, provádějí peritoneální dialýzu, pečují o pacienty v bezvědomí, ale i rehabilitují, provádějí převazy ran, kontrolují pacienty propuštěné po jednodenních chirurgických zákrocích, aplikují injekce, provádějí odběry krve.
Kdo se s Domácí zdravotní péčí setkal, je přesvědčen, že je to skvělá alternativa léčeben dlouhodobě nemocných, kamenných hospiců i domovů pro seniory. A přitom je tato forma péče pro zdravotní pojišťovny bezkonkurenčně nejlevnější variantou.
Přesto jí hrozí kolaps. Je s podivem, že si zdravotní pojišťovny této formy péče neváží a nechávají sestry Domácí zdravotní péče doslova živořit. Která sestra by se spokojila se mzdou maximálně 23 tisíc hrubého, a přitom byla v terénu odkázána pouze na svoji odbornost, rozhodnost a kreativitu? Často musí navíc při přejezdech mezi pacienty řídit auto v náročném provozu či terénu a sloužit noční směny i víkendy podle momentálních potřeb pacientů. Proto sestry z Domácí zdravotní péče raději odcházejí do nemocnic, kde jsou jim i pro letošek přes média slibovaná další platová navýšení a zaměstnanecké výhody.
Můžeme se tedy ptát, proč nemá ministerstvo zdravotnictví sílu vytvořit nový koncept péče o pacienty založený primárně na Domácí zdravotní péči, a raději investuje další miliardy do platů sester v lůžkových zařízeních? Kdo by chtěl stonat dlouhodobě v nemocnici, když by mohl být „ve svém“?
Proto je Charita Česká republika spolu s dalšími členy segmentu Domácí zdravotní péče už od září loňského roku ve stávkové pohotovosti a stále vyjednává se zdravotními pojišťovnami o lepších podmínkách. Požadují:
- Zpětně pro rok 2018 garanci, že individuální hodnota bodu neklesne při konečném vyúčtování pod hranici jedné koruny.
- Pro rok 2019 akceptaci požadavku na sdílení kódu 06648 odbornosti 913 (sestry v pobytových zařízeních) s odborností 925, které navyšují platby za víkendové a noční návštěvy.
- Pro rok 2020 záruky, že hodnota práce sestry bude zajištěna ve výši 500 Kč za hodinu (kromě nákladů na přepravu).
Jak dlouho budou sestry Domácí zdravotní péče ještě věřit slibům, že i jim bude líp? Nebo je státní aparát svou nerozhodností donutí skutečně vstoupit do stávky? Pak si ovšem musí rychle připravit minimálně 160 tisíc lůžek pro pacienty, kteří nyní stonají doma. Sestry Domácí zdravotní péče odejdou pracovat do nemocnic a slibný vývoj našeho zdravotnictví se svým přístupem vrátí do minulého století.