Nová úhradová vyhláška od příštího ledna umožní zdravotním pojišťovnám proplácet pacientům část specializované mobilní paliativní péče. Vyhláška nově definuje konkrétní výkony, které budou moci pojišťovny jednotně hradit. Formální systém vznikl z výsledků pilotního projektu, který v tříletém období ověřoval činnost mobilních hospiců v České republice. Vyhláška nově zavádí i sjednocenou definici mobilních hospiců. Legislativa nicméně na uvedená zařízení nové požadavky klást nebude.

Zařízení typu mobilních hospiců fungují v České republice sedmnáctým rokem. Inspirace pro péči o pacienty v závěrečných stádiích smrtelných nemocí v prostředí domova pochází z Rakouska. „První zařízení věrně kopírovalo vídeňský model. Spoléháme na to, že řada okolních států už tento typ péče vyvinula do takové podoby, že nemá smysl hledat nové cesty. Máme spoustu příkladů, čemu se vyhnout a čeho se naopak držet,“ řekl Deníku Referendum předseda Fóra mobilních hospiců Marek Uhlíř.

Mobilních hospiců je v tuzemsku zhruba třicet. Paliativní péči u pacienta doma poskytují nemocnice i specializovaná zařízení. Finanční stránka služby se tak doposud odvíjela od systému služeb jednotlivých zdravotních pojišťoven. Definice mobilních hospiců byla navíc dosud nejednotná a mobilním hospicem se tak mohly prohlásit i instituce, jejichž činnost takové péči zcela neodpovídala. „V současnosti platí, že kdo se prohlásí mobilním hospicem, ten se jím v podstatě i stává,“ doplnil Marek Uhlíř.

Pilotní program, pořádaný v letech 2015—2017 ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, ověřoval, zda je možné popsat a kodifikovat způsob práce týmu mobilního hospice a definovat typ pacientů, pro něž je tento typ péče určen. Dále se zabýval finanční nákladností práce a následným sestavením úhradového systému v konkrétním sazebníku. „Je to první reálný, hmatatelný krok, který se podařilo dostat do sociálního systému za celých sedmnáct let. Pojišťovny už budou mít od roku 2018 určitý nástroj, s nímž mohou pracovat,“ vysvětlil Uhlíř.

Smluvní vztah s poskytovatelem uvedené péče je ale rozhodnutím samotné pojišťovny. „Novými výkony budou jednotlivé zdravotní pojišťovny případně smluvně rozšiřovat již existující smluvní domácí péči, pokud to pro daný region bude potřebné,“ okomentoval Deníku Referendum prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Doma lze zůstat téměř ve sto procentech případů

Projekt zároveň umožnil stanovit jednotnou definici mobilní specializované paliativní péče. Ta je vedena lékařem, který je atestován v oboru paliativní péče, a odehrává se u pacienta doma. Terminálně nemocnému je dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu k dispozici tzv. multidisciplinární tým, kdy je pacientovi kromě lékaře nebo sestry dostupný i psychoterapeut a kaplan.

Zdravotní pojišťovny nově budou moci jednotně hradit celou zdravotní pohotovost zahrnující péči i léky. Mobilním hospicem ale mohou i nadále zůstávat zařízení, která některou z uvedených komponent nenabízejí. Takových zařízení je v tuzemsku podle Marka Uhlíře čtyřmi až sedm. „V České republice se setkáte se čtyřmi až sedmi organizacemi, které se považují za mobilní hospic, ale nesplňují standardy definované projektem. Zároveň existují organizace, které se necítí být hospicem, ale pracují v tomto standardu,“ řekl Deníku Referendum.

Výsledky projektu dále ukázaly, že mobilní specializovaná paliativní péče je bezpečná, zachovává kvalitu lidského života a dokáže ve většině případů udržet pacienta se snesitelnou úrovní symptomů až do smrti v prostředí domova. „Program potvrdil, že mobilní hospice jsou schopné dochovat pacienta, který si to přeje a má podporu své rodiny v domácím prostředí až do smrti v 92 až 97 procentech případů,“ uvedl předseda České společnosti paliativní medicíny Ladislav Kabelka.

Finanční stránka mobilní služby není ve srovnání s náklady ve zdravotnických zařízeních náročnější. „I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života,“ uzavřel Kabelka.